Jedlá soda tipy a triky pěstování rostlin

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá

• plechovky na nápoje jsou obvykle z hliníku a dají se recyklovat
• hliníkový plech je na roli o váze několika tun a lze z ní vyrobit téměř 1 milion plechovek
• lis z pásu vylisuje kruh a z něj vytlačí kalíšek, hrníček
• z hrníčku se vylisuje obal plechovky, při této operaci je nutno řádně mazat, jinak se plech roztrhne
• začistí se okraje a konzervy se očistí v kyselině fluorovodíkové a ionizované vodě s nulovým PH vše o teplotě asi 60°C
• plechovky se potisknou, lakují - zevnitř speciálním lakem na bázi vody, aby nedošlo ke styku potraviny s hliníkem
• vytvaruje se hrdlo
• vadné plechovky se vrátí na recyklaci
• kvalitní plechovky putují do sodovkáren k plnění
• odevzdávejte hliníkové obaly do sběrny, vyděláte si nemalou částku peněz a pomůžete chránit přírodu

Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá - video

**

Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.

Jak se dělají karty - Jak se co dělá

• původ hracích karet je v Číně v 9. století
• balíček obsahuje 52 karet a 4 barvy
• materiál dvě vrstvy kartónu spojeného lepidlem tudíž není vidět skrz
• nejdříve se vytvoří vzor pro tiskové desky
• pak se dělá digitální obtah pomocí laseru se přenesou body na čistý film
• laminovací stroj spojí vyvolané filmy s kartónem a tím se vytvoří obtah jak budou karty vypadat
• nyní se vyrobí tiskové desky z polymeru za pomocí počítače jsou leptány vzory
• připraví se barvy do barevnice žlutá modrá a červená
• desky s kartami jsou připevněny k rotujícímu válci a dochází k tisku
• kombi je kráječ který již rozdělí kartón na jednotlivé karty
• karty jsou složeny do balíčků a odstřihnou se jim rohy v rohové stolici

Jak se dělají karty - Jak se co dělá - video

**

Jak připravit rybízový sirup za syrova

.

• (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
• odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
• šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
• na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
• přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
• můžete přidat i kyselinu citronovou
• nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
• nalijte do čistých petláhví až po okraj
• pevně zašroubujte
• uložte v suchu, temnu a chladu
• výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).

Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.