Barvy popelnic na tříděný odpad

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Nejlepší návnady by měly být aromatické, aby je hlodavci snadno nalezly:
- čokoláda s obsahem kokosu
- ořech vlašský - jádro
- arašíd
- špek
- čokoláda
- škvarky /můžete je znovu zahřát, aby nádherně voněly)
- opražený chléb pokapaný MAGI kořením,
- sýr tvrdý (kousek plátku děrovaného sýru dělá divy)

Můžete také použít jed na myši - granule například Ratimor,
ale ne jako požer, nýbrž dáte pár granulí do uzavřené skleničky s kovovým víčkem,
které pevně dotáhněte. Nejdříve však do víčka udělejte několik
otvorů, aby aroma z granulí přilákalo myši.
Kolem skleničky nastražte pasti.
Skleničku označte řádně, že obsahuje jedovaté granule!

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.

Pokud nemáte kachny, co žerou slimáky (Indický běžec), 
tak vyzkoušejte velmi jednoduchý trik.

Kartony od mléka, voda, pivo, sůl:
Prázdné obaly od trvanlivého mléka, které mají tu větší zátku.
Zátku odšroubovat a položit mezi řádky.
Do prázdných kartonů nalit směs z 1 litru vody, 250 ml piva a 3 lžiček soli.
Zastínit travou - slimáci nalezou dovnitř do obalu a pamlsek je usmrtí.
nebo
Půlka melounu bez dužniny -  naplněná touto směsí piva a soli.

Piliny
Dřevné piliny po řezání dřeva kolem okurků, či jiných rostlin.
Slimák se pilinám vyhne, protože se v nich nemůže pohybovat.
Pás, kruh - pilin by měl být široký 10 cm a vysoký 1 cm.
Nutno obnovovat.



Plastová deska:
Mezi řádky záhonků, nebo dle dalších zkušeností, řádně zalijte,
posypte zelenou travou tak 5 cm vrstvu a na to fólii a položte prkno, 
nebo něco co zabraňuje vysoušení např. střešní tašky podobně.

Získáte dvojí užitek: 
půda tak nevysychá a 
slimáci pak vyhledávají tato vlhká místa - stačí pak denně prohlédnout,
kolik se jich tam shromáždí a pak je dát sežrat třeba slepicím?

Po hodině jeden slimák a několik malých šnečků viz foto:

Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá

• ryby jsou zdrojem živin, minerálů, vitamínů, mastných kyselin Omega 3
• sardinky se vloží do nádoby s ledovou vodou, aby se uchovaly čerstvé, tedy teplota pod +5°C
• sardinky se třídí na 3 velikosti
• z ryb se strojově odstraní šupiny, hlava, ocas a stroj ryby i vykuchá
• ryby se skládají do konzerv ručně, aby se zabránilo vložení cizorodé látky a ručně se i váží a doplní do správné váhy
• konzervy se obrátí dnem vzhůru a ve vyhřáté peci 100°C setrvají 20 minut
• konzervy se doplní například rajským protlakem a vzduchotěsně zavíčkují
• konzervy se opláchnou horkou vodou a sterilizují
• konzervy se označí etiketami

Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá - video

**