Kdy sázet cibuli sazečku od poloviny března do pul dubna
Cibuli sazečku sázíme od poloviny března do poloviny dubna
Sazečku skladujeme při teplotě +20, nebo měsíc před sázením
dáme do místnosti s teplotou +25 stupňů aby nevybíhala do květu.
Sází se 10 cm od sebe do řádků 25 cm vzdálených.
Sazečku skladujeme při teplotě +20, nebo měsíc před sázením
dáme do místnosti s teplotou +25 stupňů aby nevybíhala do květu.
Sází se 10 cm od sebe do řádků 25 cm vzdálených.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá
- vyřezávání svíček má kořeny v Německu
- vyřezávané svíčky jsou uměleckým dílem
- v kádích se roztaví různobarevné vosky
- jádro svíčky je mnoho-hran na řezu připomínající šesticípou hvězdu
- namočí se do čistého a pak vosku určité barvy, vrstvy se promísí
- pak se svíčka namočí do vody, vrstva ztuhla a znovu se proces opakuje až vznikne 35 vrstev
- svíčka pro vyřezávání musí mít správnou teplotu
- na vyřezávání je pouze 15 minut, pak již svíčka příliš ztuhne
- z hran hvězdy se naříznou plátky jako lístky a zahnou se jednou na pravo, další řada do leva a v tom je kouzlo výsledného efektu rostliny
- poslední řada plátků se zahne nahoru
- dutým dlátkem se dají vyřezávat vzory do svíčky dle vaší fantazie
Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá - video
Video o tom, že létání nemusí být energeticky náročná záležitost.
Studenti z univerzity v americkém Marylandu sestrojili vrtulník na lidský pohon.
V roce 2012 s ním vytvořily rekord když se toto zařízení vznášelo 20 cm nad zemi
po dobu 50 sekund.
Video - vrtulník na lidský pohon
**VIDEO YOUTUBE
Studenti z univerzity v americkém Marylandu sestrojili vrtulník na lidský pohon.
V roce 2012 s ním vytvořily rekord když se toto zařízení vznášelo 20 cm nad zemi
po dobu 50 sekund.
Video - vrtulník na lidský pohon
**VIDEO YOUTUBE
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá
- koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
- holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
- přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
- vdolky známe kynuté a třené
- třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
- Kynuté vdolky:
- hnětací stroj vypracuje těsto
- pak se vytvoří placka
- vyválí se na tloušťku 2cm
- posype se skořicí a svine v roládu
- práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
- nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
- koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
- po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá
- 1895 - vynález výherního automatu s třemi kotouči se symboly
- současné výherní automaty, jsou řízeny počítačem
- v horní části výherního automatu jsou reproduktory, elektrické obvody, ale také elektromagnetické počítadlo vhozených a vyplacených mincí
- ve spodní části je vyryto výrobní číslo dle zákona
- další důležité součásti jsou tiskárna výherních lístků a přístroj na přijímání bankovek
- dále se nainstaluje páka na spouštění kotoučů a desítky různých tlačítek pro různé druhy sázek
- skla chránící kotouče jsou potřena elektricky vodivou látkou, aby nebylo možno podvádět pomocí různých elektronických přístrojů
- výherní automaty mohou být osazeny i přístroj pro příjem platebních karet
- namontují se kotouče na každém kotouči je 18 až 22 symbolů
- nakonec se automat osadí počítačem, který nejen volí program hry, ale zajišťuje, aby automat nepřivedl majitele na mizinu
- výherní automaty jsou pro kasína zdrojem 65% příjmů
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá - video
Editace: 1396032581
Počet článků v kategorii: 364
Url:kdy-sazet-cibuli-sazecku-od-poloviny-brezna-do-pul-dubna-id-707