Grafika zlatý řez

Co je to Zlatý řez v grafice a mnohem jednodušší Pravidlo třetin níže v článku

Umělci, když malovali, nebo vytvářeli umělecká díla, si postupně všimli, že pokud např. plátno má určitý poměr stran a na platně zaplní významné body hlavními motivy, obraz dostane děj, divákovi předá příběh a má pro oko, či duši, příjemný rozměr.

Zlatý řez - poměr stran přibližně 1:1.618........

Plátno, které je v souladu s pravidly Zlatého řezu, má poměr stran přibližně 1:1.618 , čili
poměr stran a:b je stejný jako poměr (a+b):a;
Proč tento poměr?
Pravidlo pro velikost scény, díla, obrazu si bylo možno snadno zapsat, odvodit, sestrojit viz animace konstrukce Zlatého obdélníku zaručovala, že poměry stran scény budou vždy stejné, při dodržení jednoduchého postupu.
Navíc vložením čtverce do plátna na jeho jednu stranu o velikosti kratší strany plátna, vznikl jako zbytek identický Zlatý obdélník původního plátna, jen menší velikosti.

Animace sestrojení Zlatého obdélníku - základu rozměrů plátna, scény atd.

Máme dvě oči horizontálně umístěné. Lidský mozek dokáže s tímto poměrem dobře pracovat. Většině lidí je tento rozměr příjemný. Využívá se dodnes např. ve video formátech 10:16, nebo 9:16.
Vyzkoušejte viz obrázek níže:

Tímto postupem - poměrem (1:1.618) pak byl obraz dělen na menší části - na kterých vznikaly významné linie Zlatého řezu a to pomocí čtverců, kdy vznikl vždy další obdélník shodný s původním poměrem stran plátna a ten byl znovu rozdělen na čtverec a obdélník. Tak bylo zajištěno, že zbytkový obdélník bude mít vždy strany v poměru 1:1.618.... bez složitých výpočtů a bude jej možno dělit do nekonečna! (v tom bylo také kus symboliky)

Zlatý řez - snadné vytvoření linií a bodů

Jednoduchý postup nalezení významných linií a bodů Zlatého řezu pro ty, co neuznávají Pravidlo třetin

Přestože vyznačení významných linií a bodů může mnohé odradit, lze to vyřešit poměrně velmi přesně a rychle. Zde je návod:

1. Připravíme si plátno, překližku a pod. rozměru 500x309 mm (či v jejich podílech, či násobcích), což odpovídá poměru 1:1.618.
2. Plátno rozdělíme úhlopříčkou
   
3. Do levé části vyznačíme čtverec, který protne úhlopříčku v bodě.
4. Tento bod bude průsečíkem významných linií
5. Všimněte si, že v pravé části plátna zůstal shodný obdélník s původními poměry stran plátna, jen menší. Jeho postupným dělením čtverci, získáme hlavní bod obrazu viz níže.
6. Vyznačíme významné linie (vodorovnou a svislou)
   
7. Do pravého obdélníku za svislou linií vyznačíme úhlopříčku.
8. Průsečík úhlopříček bude centrem významných bodů.
9. Logaritmickou spirálu významných bodů můžeme vytvořit tak, že nalezneme vždy patřičný čtverec, do jeho rohu zabodneme pomyslné kružítko a opíšeme čtvrt-kružnici
   

Pravidlo třetin - poměr stran plátna 5 : 3

Poměr 5 : 3 dá výsledek 1.6666.... což je velmi podobné poměru 1:1.618 a je mnohem jednodušší na rozvržení hlavních bodů na obraze.

Na obrázku níže vidíme hlavní body a třetinový systém rozdělení obrazu PRAVIDLO TŘETIN

Na tyto hlavní body na obrázku, divák upírá především svůj zrak. Do obrazu, či fotografie pak můžete vměstnat více děje. Hlavní motiv by měl byt v jedné třetině, druhé dvě třetiny by měli sloužit k poměření velikostí, vložení děje a tím usnadnit pochopení dané scény.

Fotíme oblohu

Pokud obloha je dominantní a je možno na obrázek zabrat i horizont, pak obloha může zabírat dvě třetiny horní části obrázku. Pokud bude krajina dominantní, pak obloha by měla zabírat 1/3 třetinu nad krajinou.
Ne vždy je to možné, ale časem poznáte, že to lidská mysl a zrak, u většiny lidí, tak vnímají.

Učte se vnímat, jak pozorujete určitý objekt

Abyste se naučili citlivě fotit, či malovat, pozorujte sami u sebe jak vnímáte určitý objekt, jak je porovnáváte s okolím, abyste určili jeho velikost, barvy, vzdálenost atd.
Pak pochopíte, že tohle musíte předat ve svém díle i těm, které má Vaše dílo oslovit.

Měsíc se jeví při východu, či západu mnohem větší, než když je osamocený na obloze - proč?

Je dokázáno - úhlovým měřením přesnými přístroji, že Měsíc je stále stejně veliký, zabírá na obloze stále stejný prostor, ať vychází těsně nad horizontem, či je nejvýše nad ním. Proč se nám tedy jeví Měsíc mnohem větší, když vychází nad lesy, nebo budovami?
Protože ho srovnáváme se stromy a budovami, kterým tvoří pozadí.
Víme, že les je vzdálen 10 km a nad ním se jeví Měsíc, jako obří koule, 1000x převyšující výšku nejvyšších stromů - mozek mu přiřadí velikost vůči okolí.
Jakmile se dostane vysoko nad horizont, tak nastává ještě jedna zkutečnost. Obloha více potemní-zčerná a Měsíc se jeví jasnější, zrak na to reaguje jako na oslnění, Měsíc se pak jeví menší.

Příklad špatného rozvržení obrázku - postrádá pravidla zlatého řezu

Přesto že hrubá stavba dřevěného srubu, kterou shodil poryv větru, měla základnu 6 x 14 metrů a na výšku 7 metrů, tak z obrázku to není patrné. Není tam nic, s čím by se dalo srovnávat a zdá se vše menší než je zkutečná realita.
Date: 30.07.2020 - 20:07