Jak poznám, že vápno přes zimu zmrzlo

Zahradní vrták do vrtačky.
Připomíná šnek ve mlýnku na maso.
Upíná se do ruční aku vrtačky, nebo do větší elektrické vrtačky.
Šikovný zahradní vrták, diky kterému vyhloubíte dírku na cibulku
tulipánu apod. nebo sazenici za pár vteřin.

https://www.xdomacnost.cz/zahradni-vrtak-p-3097.html

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Pro část lidí je tato rostlina nepříjemným plevelem s, kterým bojují na zahrádce, kolem plotů a zdí, nebo jim znepříjemní procházku tím, že doslova znepřístupní některá místa. Dorůstá totiž výšky 150 cm a její žahavé chloupky se při doteku odlamují. Obsahují kyselinu mravenčí jenž dráždí pokožku a spoře oděný turista si velmi rozmyslí, zda si zkrátit cestu přes tuto džungli.

Nicméně tato rostlina oplývá schopnostmi léčit a to vlastně zdarma, což v dnešní době nám nabídne málokdo.
Latinský název kopřivy dvoudomé: Urtica dioica

Cítíte se unaveni, málo výkonní ? Zkuste:

Čaj na zlepšení metabolizmu

• natrháme listy kopřivy, nejlépe do 20 května, tedy z mladých rostlin a opláchneme pod tekoucí vodou
• 30g nakrájených listů spaříme ve 0,25 litru vody a necháme 3 až 5 minut louhovat ( napoprvé si vylouhujte například 10 listů)
• pijeme přes den po doušcích po 14 dnů
• čaj podporuje krvetvorbu, má močopudné účinky, připisuje se mu příznívý vliv na slinivku, žaludek, játra, močové ústrojí a klouby

Odvar

z kopřivy se též přidává do koupelí na zlepšení stavu pokožky, proti ekzémům a na snížení vypadávání vlasů.

Z kopřivy se dělají i polévky, špenáty, přidává se do nádivek, ale také je důležitou součásti různých krmiv pro drůbež.

Jak zabránit vysychání (syntetické, olejové) barvy v plechovce, kterou jsme nespotřebovali celou.

Pokud je víčko nezdeformované, na povrch barvy v plechovce nalijeme trochu ředidla, které je určeno k ředění barvy v plechovce.

Víčko řádně nasadíme a zatlačíme (někdo poklepe i malým kladívkem kolem celého víčka, aby řádně dosedlo.

Celou plechovku pak vložíme do mikroténového sáčku, vytlačíme vzduch, aby sáček dolehl těsně k plechovce a konec sáčku zatočíme popřípadě uděláme uzel, nebo přelepíme izolepou, aby se nerozmotal.

Bednění - šalunk , šaluňk se používá se používá na vytvoření formy
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.

Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.

Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.

Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.