Jak poznám, že vápno přes zimu zmrzlo
Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají pouta - Jak se co dělá
- pouta jsou donucovací prostředek, kterým se zajišťuje podezřelá osoba z páchání trestné činnosti
- pouta do roku 1862 byla volná
- od roku 1862 jsou opatřeny stavitelnými rohatkami a západkami, což umožňuje pevné přitisknutí kolem zápěstí zadrženého
- pouta se vyrábí z ocelového pásu, ze kterého se nastříhají jednotlivé díly
- do patřičných dílů se vyfrézují zuby rohatky, každá pouta mají dvě rohatky
- oka pout se vyrábí z tyčoviny soustružením a vrtáním, pouta mají dvě oka a dva články řetězu, které je spojují - články se musí svařit, aby se nedaly natáhnout
- jednotlivé díly pout se poskládají do přípravku a snýtují dohromady
- pouta se tepelně upraví pro získání větší tvrdosti a houževnatosti
- nyní se vloží západky s pružinami a zajistí se čepy
- na pouta se vyrazí sériové číslo pro přesnou policejní evidenci
- ostré hrany se zaoblí otáčením pout v bubnu spolu s kameny
- pouta se zkouší silou větší než 200 kg a musí zůstat spojená
Jak se dělají pouta - Jak se co dělá - video
Jak se dělá mražená pizza - Jak se co dělá
- pizza je velmi oblíbený potravinářský výrobek
- pizza může být i čistě vegetariánské jídlo
- Postup výroby:
- mouka (i kukuřičná se přidává), cukr, sůl, kvasnice, voda, olej se uhněte v hnětači
- po uhnětení těsto kyne asi 1/2 hodiny
- těsto se strojově rozválí a propíchá aby mohl unikat vzduch při smažení
- kulaté placky vykrajuje válec se vzorem kruhů po obvodě
- pizzové placky se pečou 3 minuty při teplotě 200 až 315°C
- automat polije placky tomatovou omáčkou a posype strouhaným sýrem mozzarellou. Mozzarella je měkký sýr z italské Kampánie
- obdobně se stroj posype placky masovou směsí s feferonkami
- pizza se zmrazí při teplotě -31,6°C po dobu 20 minut
- automat zabalí pizzu do fólie a vyřadí vadné kusy
- nakonec se pizza zasune do obalu a může se exportovat
Jak se dělá mražená pizza - Jak se co dělá - video
Větrná turbína na výrobu elektřiny.
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**VIDEO YOUTUBE
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**VIDEO YOUTUBE
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Silikagel - například sáčky obsahující gelové kuličky s nápisem Nejíst! - použití
- odstranění, pohlcování vlhkosti
- je nehořlavý, netoxický a chemicky inertní (přesto opravdu nejíst)
- pokud je již nasycen vodou je možné ho vysušit ohřátím na 120–150 °C a znovu použít
- v laboratořích se používají při práci s exsikátory (nádobami k vysoušení materiálu)
- používají se při uchovávání laboratorních vzorků
- dokáže vysušit na 40% vlhkosti
- Uplatnění v domácnosti
- v granulích pro domácího mazlíčky
- v dózách se semeny, rýží, luštěninami...
- v krabičkách s čaji, kořením...
- v sáčcích se semeny rostlin
- ve vakuových pytlích se skladovaným oblečením, aby nezatuchlo
- pomocí silikagelu dokonce někdy podaří rozchodit i utopený mobil, či menší elektroniku
Date: 17.12.2020 - 09:34
Editace: 1340828433
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-poznam-ze-vapno-pres-zimu-zmrzlo-id-201
