Běžecké pásy (jak se co dělá - video)

Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!

Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.

Jak se dělá víno - Jak se co dělá

• 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
• v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
• vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
• na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
• čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
• hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
• pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
• pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
• na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
• Výroba vína:
• hrozny se omyjí a rozdrtí
• lisováním se z směsi získá mošt
• mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
• s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
• bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
• červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
• růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
• červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
• během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
• s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
• po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
• víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
• při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
• barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
• na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
• korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
• víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Ohon může kometu i předběhnout

Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy, nebo oblečení plápolají za námi. Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr) a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.

Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic. Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje. U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření. Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu, než Sluneční vítr.

Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu. Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr) (a fotony se šíří rychlostí světla), než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce. Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout, i když se vzdaluje od Slunce.

Co se děje s ohonem komety

Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.
Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04

Zevnitř střechy zasuneme pod nosnou desku - latu dva proužky - pásky ocelové
například pozinkované. Ty zahneme za latu a pak zvenčí na střeše přečnívající
okraje pásků zahneme za okraj šablony, ale nejdříve šablonu zasuneme do původní
pozice.




Můžeme namísto pásků vyvrtat dírku do šablony a zajistit šroubkem do dřeva s podložkou.
Hlavou šroubku a podložku dokonale zamažeme silikonovým tmelem.