Kleště (jak se co dělá - video)

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.

Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.

V ČR se už staví i pasivní bytové budovy. Developer je z Finska.
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá

• bumerangy sloužily k lovení zvěře
• některé klacky se při hodu vracely a člověk zkoumal proč
• správně zhotovený bumerang se vrátí téměř přesně na místo vržení
• bumerang má tvar zhruba písmene V a může mít různé velikosti
• bumerang se vyrábí většinou ze dřeva
• dřevo se nařeže na pásy
• napařené dřevo se dá snadno ohnout
• tvar se upravuje přitažením pásů k formě
• pásy se k sobě lepí a znovu formují
• pak se blok nařeže na pásy 8 až 12 mm silné
• pásy se vytvarují do správného tvaru s náběhovými hranami
• bumerang lze vyrábět i z letecké překližky
• konce křídel se vytvarují nahoru ale v opačném směru aby se bumerang vracel
• vše se vyváží a nalakuje

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Hořčice se vysévá v druhé polovině srpna, aby do orby podzimní
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů

Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.