Vlhkost zdiva, začínající plíseň

Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá

• zmrzlina se vyráběla již před vynálezem chladniček, ovšem byl to luxus jen pro majetné občany
• přísady se vkládaly do mísidla jenž bylo v nádobě s ledem a slanou vodou což vedlo k ochlazení směsi pod pod mrazu, protože sůl rozpouští led, ale zároveň při tomto procesu dochází k ochlazení okolí, protože při změně ledu ve vodu se teplo spotřebovává - opačný proces je při kondenzaci par, kdy se teplo uvolňuje například před bouřkou
• po vynálezu chladících zařízení nastala revoluce zmrzlinářského průmyslu
• Výroba zmrzliny:
• základní surovina je čerstvá smetana, která se napustí do mixéru, kde se smíchá se sušeným mlékem, stabilizátory a emulgátory
• stabilizátory brání zmrzlině v krystalizaci
• emulgátory umožní provzdušnění směsi při šlehání
• dále se přidává cukr a kukuřičný sirup
• směs se musí zahřát na 72°C na 30 minut, aby došlo k pasterizací - usmrcení bakterií
• další proces je homogenizace, zmrzlina získá na hladkosti
• zmrzlina se chladí a přidá se vanilkový koncentrát
• zmrzlina se dále chladí a šlehá, aby vznikal odlehčená, nadýchaná tuhá hmota

Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Plísně v bytech vznikají z důvodu vlhkosti místa, kde se vyskytují.

Příčiny vlhkosti stěn v bytech

• špatná hydro izolace stěn a podlah od základů a půdní vlhkosti
• zateplení stěn nevhodným materiálem, který nedovolí odpar vlhkosti ze stěn do okolí
• zateplení neodizolovaných stěn od základů
• tepelné mosty (u odizolovaných stěn může pomoci tepelná izolace)
• nedostatečná výměna vzduchu v místnosti - místnostech (např. staré domy bez hydro izolací, prádelny, místnosti kde je mnoho osob atd.)

O plísních

• plísně jsou mikroskopické houby
• plísně potřebují k životu vlhkost (převážně kouty , rohy místností)
• plísně rostou nejlépe při teplotách +25°C, ale v bytech dokáží růst po celý rok
• plísně se množí sporami a rozrůstáním mycelia
• spory jsou jakoby semínka, která víří vzduchem, způsobují alergické reakce a mohou dokonce vyklíčit v orgánech lidského těla
• plísně se živí prachem ulpívajícím na stěnách - organickou hmotou
• plísně při růstu produkují těkavé látky (zápach plesniviny), které rovněž dráždí sliznice

Jak odstraňovat plísně

• velký rozsah napadením plísní přenechat raději odborné firmě
• plísně odstraňujeme navlhčené, aby spory "neprášily" do okolí
• prádlo namočíme a vypereme
• napadená místa očistíme, omyjeme dezinfekčním prostředkem
• pokusíme se odstranit příčinu vlhnutí místa, věcí atd.
• přípravky obsahující chlor sice plíseň na určitou dobu potlačí, či odstraní, ale zůstávají po nich ve zdivu soli, které zvyšují vlhkost zdiva a tím i výskyt plísní
• naši předkové líčili vápnem a nechávali kouty bílé, aby mohli přelíčit nejčastěji napadená místa plísní, kdykoliv se plíseň začala objevovat

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Jak se dělá koženka - Jak se co dělá

• koženka je umělá kůže je někdy těžké jí rozeznat od kůže
• do míchacího stroje se dá plastická hmota na ropné bázi
• přidá se stabilizátor UV světla, proti slunečním paprskům
• přidají si složky tlumící hoření
• přidává se práškový vinyl až vznikne řídké těsto
• pak se vinylové těsto přečerpá do míchačky s barvivem
• na cívce je papír se vzorem kůže
• tekuté vinylové těstíčko se nanáší na papír z cívky
• pak papír s vinylem prochází pecí, kde se vytvrdí a dostává strukturu papíru
• druhá dávka vinylu obsahuje nabývací činidlo a říká se jí pěna
• po nanesení na první vrstvu získá materiál tvar a strukturu
• znovu vše prochází pecí a nabývací činidlo zvětší objem vrstvy
• jakmile druhá vrstva přilne k první položí se na ní rubová textilie
• pak se odstraní papír a pod ním je vrstva s výslednou texturou
• někdy se na vinyl tiskne i vzor
• pak se položí vrstva, která dodá materiálu odolnost
• koženka se testuje na hořlavost, v tahu, v ohybu, na opotřebení a termoelasticitu
• hořící koženka musí uhasnout do 2 sekund

Jak se dělá koženka - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Koncem února již někteří vinaři stříhají vinnou révu - hlavy.
Vybírají se dva zdravé výhony co nejblíže středu mezi dráty
aby se mohly snadněji vyvázat a popínat po těchto drátech.
Spodní blíže kmínku se nechává jako čípek na příští rok.
Čípek je dlouhý na dvě zdravá očka.
Nad ním zdravý šlahoun nejlépe proti čípku se zkrátí na 8 oček.
Ten bude rodit v tomto roce. V dalším roce se odstraní, nebo na
něm se bude základ pro nový čípek a tažeň.
Viz video:
**VIDEO YOUTUBE