Jak opravit poškozené místo v omítce - oprava omítky
- omítku otlouct na cihlu
- mírně vyškrábnout spáry mezi zdivem, aby nová omítka se přichytla ve spárách a dobře držela
- očistit zdivo drátěným kartáčem, flexkou s drátěným kotoučem je to velmi prašné
- vysát prach vysavačem, popřípadě omést smetáčkem
- napenetrovat příslušnou penetrací, nebo si penetraci vyrobit sami http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=153
- našpricovat - špric 0,5 dílu vápna , 1 díl cementu , 2 až 3 díly písku plaveného - říčního
- omitnout jadrovou omitkou (např. CEMIX)
- vrchní omítku pak zvolit buď štukovou , sádrovou,
Stěrky a tmely :
Rokoplast - spárování sádrokartonu
Romba finální stěrka
Devoskyt - stěrková hmota na beton, štuk, jádro, sádrokarton, Ytong apod. pro dokonale hladké stěny a stropy
Jubolin - pastovitý stěrkový tmel pro jemné vyrovnání v interieru .Vhodný na všechny druhy omítek,neomítnutý beton,vláknocementové,dřevocementové a sádrokartonové desky,také jako oprava vad
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Odkazy na články o ekologii
Teplota tání asfaltu je +70 až 100°C. Na takovou teplotu se zahřívá povrch vozovky za slunečných, teplých dnů, pokud je vozovka nezastíněna stromovím, které je však káceno kvůli bezpečnosti silničního provozu.Solární střecha nad vozovkou brání přehřívání betonu vozovky a je zdrojem energie pro pohyb elektromobilů. Návrh webu okhelp.cz.
Půda nemůže zadržet vodu, když jí vodu sebereme žlaby u cest? Taková krajina se snáze vysuší a v létě se bude rychleji přehřívat. Navíc, kolem cest mizí stromy, které bránily v létě rozpálení vozovky a přehřívání klimatu
Řešení: rourou pod vozovkou pustit vodu na druhou stranu vozovky a vsakovacím žlabem jí znovu rozptýlit do krajiny.- Voda v krajině dokáže regulovat teplotu
- vesmir.cz - hladomory v Česku vlivem srážek a chladného počasí
- eprehledy.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky - Polystyren tisíce let a přesto se používá na zateplování, není to časovaná bomba?
- Online elektroměr solárních panelů - ohřev vody v bojleru
- nabijto.cz - mapa nabíječek elktromobilů a elktrokol
- Michael Londesborough - Tajemství CO2 / můžeme žít bez uhlíku?
- Elektrárna Temelín ročně ušetři přibližně 15 mil. tun hnědého uhlí. Toto množství by se vešlo na 300 tisíc nákladních vagónů, které by vytvořily vlak dlouhý z Prahy do středu Súdánu (země pod Egyptem blízko rovníku).
- Video Odvodňovanie pevnín = klimatická zmena | Štefan Vaľo | ocenené festivalom Agrofilm 2015
- Globální rozdělení emisí skleníkových plynů podle odvětví
- Jaderná energie je nejspolehlivějším zdrojem energie - stránky vlády USA energy.gov
Auto Moto Doprava
- toyotalife.cz/vyvracime-nejcastejsi-myty-o-vodikove-toyote-mirai/
- toyotalife.cz/v-cesku-zacal-prodej-historicky-prvniho-auta-na-vodik/
- Dieselová Octavia je ekologičtější než leckterý hybrid, ukázal test. Její spotřeba překvapila
- svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808 Jak jsme již v článku o emisích spočítali, např. majitelé Tesel reportují průměrnou efektivitu nabíjení 82,5 % (včetně ztráty samovybíjením při stání auta), ztráty v přenosové soustavě v ČR jsou v průměru necelých 5 %. Při práci s vyšším napětím jsou ztráty nižší, naopak při práci s nižším napětím, při kterém se nabíjí elektromobily, jsou vyšší. Počítejme s cca 8 %. Auto jako Nissan Leaf nebo VW e-Golfjezdí se spotřebami kolem 16 kWh. S výše započítanými ztrátami jsme na úrovni zhruba 21 kWh na 100 km u každého auta. Celý vozový park v ČR čítá 5,32 milionu osobních vozů, což by při výše uvedených ročních spotřebách znamenalo 15,96 TWh. Kdyby všechna osobní auta v ČR, byla elektrická, museli bychom pro ně vyhradit 1,12 Temelínu.
- hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/transport-a-skladovani-vodiku/618-skladovani-vodiku-i
- fdrive.cz/clanky/volha-jako-elektromobil-v-roce-1983-jezdila-jako-trolejbus-6212
- cnn.iprima.cz/ropna-krize-elektromobilu-v-americkem-state-texas-stoji-nabiti-tesly-900-usd-20080
- toyotalife.cz/nakladak-na-vodik-pokoril-zavod-do-vrchu-pikes-peak/
- Severní Korea - kapitalistický Mercedes je oblíbený
- https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/lng-zkapalneny-zemni-plyn-namorni-doprava-lode.A171108_104320_eko-zahranicni_are?
- https://www.czechcrunch.cz/2020/07/hyundai-vypalil-rybnik-nikole-i-tesle-korejci-do-ostreho-provozu-posilaji-prvni-desitku-vodikovych-nakladaku/
- Hyundai kamiony na vodík - youtube video
- zpravy.aktualne.cz/prsi-kvuli-tomu-ze-neletaji-letadla-spekuluji-lide-je-to-nesmysl
- Elektromobilem na vzdálenou chalupu?
- likestory.net/18-examples-ussr-copied-foreign-cars/ zive.cz Cyklostezka uprostred dalnice se solarnimi panely - Jizni Korea
Jiné
- osel.cz/11677-nemecko-planuje-nahradit-uhelne-bloky-spalovanim-lesu.html
- Ochlazení klimatu - stěhování národů 5-7 století n.l.
- Smog v ČSSR v letech osmdesátých - Malý pitaval ...
- ihned.cz/c1-66898430-vic-uhliku-uvolni-nez-spotrebuje-amazonsky-prales-prispiva-k-oteplovani-planety-ukazuje-nova-studie
- wikipedie Makrobiogenní prvky (přibližný procentuální obsah v lidském těle) uhlík 50 %
- Malá doba ledová - inkviziční procesy - hledání viníka
- Black out - výpadky elektřiny, aneb když Slunce nesvítí a vítr nefouká?
- enmag.cz Mini atomová elektrárna velikost chaty
- https://www.obnovitelne.cz/clanek/784/velke-nakladni-lode-versus-auta-kdo-skodi-planete-vic/
- Emise zlého oxidu uhličitého, celosvětově, v animované časové řadě za posledních pár desetiletí facebook.com
- idnes.cz/ekonomika/domaci/ceps-postavi-obri-stozary-napeti-elektrina Výstavba dostatečného propojení se v Německu totiž o léta zpozdila kvůli protestům místních obyvatel, kterým se nelíbily stožáry v krajině
- ekolist.cz zeleny-prelud-obnovitelnych-zdroju-energie.kritika-z-holandska-ktera-nepotesi
- g.cz/vetrne-elektrarny-vrazdi-ptaky/ Vše má své klady a zápory?
Fotovoltaická fasáda
Jak by mohl vypadat panelový dům, obložený fotovoltaickou fasádou.
Fasáda by bránila přehřívání a vyráběla elektrický proud
Kuriozity a zajímavosti
-
- Likvidace větrných turbín - video youtube
- Severní Korea - ulice plná Mercedesů
- Ne všude se solární elektrárny setkávají s pochopením - video lidé ničí solární panely
Vtipy:
Google: "Já všechny najdu!"Facebook: "Já všechny znám!"
Wikipedie: "Já všechno vím!"
Internet: "Kdyby nebylo mě, tak tu nejste!"
Elektřina: "Tak se všichni uklidníme..." 😉
Date: 12.07.2020 - 10:31
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
Snadno se nastraží, stačí ji mnohdy dát jen před dírku, ze které
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
Duvilax ( BD-20 - označení ) je příměs do stavebních směsí
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
- zpracovatelnost směsi
- přilnavost
- pružnost
- konečnou pevnost
- snižuje propustnost vody
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Pergoly - zahradní altánky slouží k příjemnému posezení za teplých dnů,
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.
Vytápění skleníku, pařeniště chlévskou mrvou, posekanou travou
- vrstva 20 cm ušlapaného čerstvého koňského hnoje, nebo čerstvě pokosené trávy sekačkou na drobno, se ušlape do prohlubně v pařeništi, posype se 10 cm vrstvou hlíny a vysadí sazenice - hnůj, tráva se fermentací zahřívají až na +60 a teplo prohřívá půdu
- posekaná tráva se namačká do igelitových pytlů, ty se postaví do skleníku, tráva se prolije konví vody a nechá kvasit, při fermentaci vzniká teplo které vyhřívá skleník
Od severu skleník izolujeme
Ze severní strany slunce nikdy nesvítí a proto je dobré tuto stranu tepelně izolovat bublinkovou folií, či dutým polykarbonátem a podobně.Editace: 1342768925
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-opravit-poskozene-misto-v-omitce-oprava-omitky-id-223