Elektrické vodiče (jak se co dělá - video)

Panelová stěna proti sesuvu půdy ve svahu - obrázky a popis.
Opěrná zídka na obrázcích je provedena z panelů, které mají drážky,
pro spojení a lepší stability. Panely jsou opatřeny kotvící otvory, do
kterých lze provléct železnou tyč a tím ještě každý panel zakotvit
proti převrácení.
Pozor na odvodnění. Pokud se za panely se bude zdržovat velké
množství vody, mohlo by dojít k podemletí svahu a následnému
sesuvu půdy. Vodu je nutno odvádět odvodňovacím potrubím.

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá

• údajně Belgičané začali opékat zemáky místo ryb v 17. století
• během I.světové války jsou hranolky oblíbeny mezi americkými vojáky sloužícími v Belgii a Francii proto v angličtině se nazývají "francouzské brambory"
• vhodné jsou oválné zemáky pro delší hranolky
• čím méně cukernaté jsou brambory, tím déle je dužnina bíla
• brambory rotují v klecovém bubnu kde se zbaví hlíny a klíčků
• pak se myjí a třídí dle velikosti
• dále se brambory napaří a tím se snadno na válcích s kartáčky loupačky zbaví slupky
• dělníci vyřadí vadné, zelené, poškozené, špatně oloupané brambory
• brambory se nařežou na hranolky
• hranolky se opticky kontrolují kamerou
• hranolky se zbaví cukru vyplavením aby po usmažení měly všechny stejnou barvu
• hranolky se bělí v horké a pak studené vodě
• hranolky se smaží asi 2 minuty v neztuženém rostlinném oleji
• zbaví se přebytečného oleje odkapáním na pásu
• zmrazí se při -15 až -25°C
• balí se do sáčků
• zákazník pak jen dosmaží asi 2 až 3 minuty v oleji a může konzumovat po přidání soli a octu

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Pačok je vyhašené vápno rozpuštěné - rozmíchané ve vodě a slouží k
vyhlazení vápenných omítek a jejich penetraci (velmi řídké, jen obarvená voda na bílo).
Pačok se někdy místně nazývá i řídká fajnová omítka - finální štuk,
který lze nanášet štětkou k vyhlazení nerovností konečné vrstvy omítky.
Pačokování - vylepšení, vyhlazení nerovností na omítce.

Je již jablko zralé vhodné ke sklizni

1. orientuji se především podle chuti a barvy, jablko vhodné ke sklizni má již chuť, je sladké, voní, ale není ještě moučné (hubkovité, přezrálé)
   Pokud odrůda je sladká, jablko již je sladké, chutné, ale ještě tuhé, sklízím... (pokud jsem očesal jablka ještě kyselá a hořká, již ve sklepě nedozrála a podržela si svou nechutnost až do jara)
2. po rozkrojení jablka vhodného pro sklizeň, jsou semena v jadřinci již tmavá / tmavohnědá až černá)
3. dříve se určovalo dle toho, jak snadno lze jablko/stopku odlomit od větvičky. Pokud se větvička přidržela u spojení se stopkou, stopka se pak naklonila (i s jablkem) od 90° a došlo k odlomení stopky od větvičky, byl to další důkaz zralosti jablka.
   V současnosti mají některé pozdní odrůdy tak pevné spojení stopky s větvičkou, že snadnost odlomení chce zkušenost.
   
4. tradovalo se, že pokud táhnu za jablko a přidrženou větvičku u stopky a stopka se vytrhne z jablka, napovídá to, že by jablko ještě mělo na stromě den či několik dnů setrvat, ale bylo to u starších odrůd, které už dnes na zahradách téměř vymizely.
   Vytržení stopky z jablka způsobí jeho rychlou zkázu.

Date: 07.10.2020 - 11:53

Dali jsme kočce mléka, někdy je třeba i z láhve dát napít, když
kočka nechce přijmout potravu a podařilo se jí zachránit.

Možná by se do mléka mohlo ještě rozdrobit několik tablet živočišného uhlí.

Jinak veterinář určitě poradí také.