Luxfery (jak se co dělá - video)

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá

• obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
• destilaci znali již staří Římané
• ve středověku se destiláty vyráběly z vína
• v ČR z ovoce nejčastěji švestky
• v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
• zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
• pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
• pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
• kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
• destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
• v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
• mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
• některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
• rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video

**

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Něco podobného jako ocelový kartáč do úhlové brusky.
Očistí i zaschlý mech z kamenů.



https://shopolo.cz/product/trimmerhead

Zápach tvoří bakterie, které žijí v místech, kde se člověk potí a vytvářejí nepříjemný zápach.

Líh

50% líh na vatičku a vytřít v podpaží - vyzkoušeno, dezinfikuje a ničí bakterie

Zatím nevyzkoušeno - Jablečný ocet

Ocet je konzervant, ničí bakterie, ale vytváří kyselé prostředí.
2 díly octu a 1 díl vody smícháme. Namočíme vatičku a potřeme, kde je třeba.

Šťáva z citronu

Pár kapek citronové šťávy taktéž ničí bakterie.

Zatím nevyzkoušeno - jedlá soda, či raději prášek do pečiva

Vytváří opak kyselého prostředí - neutralizuje jej. To se také bakteriím nelíbí.
Smíchá se s troškou vody, aby vznikla kaše. S tou se potře požadované místo.

Černý čaj

Opláchnout s ním podpaží - snižuje tvorbu potu.

Date: 01.07.2020 - 17:27

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.