Luxfery (jak se co dělá - video)

Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá

• skleněné ozdobné předměty se tvoří foukáním a tvarováním za tepla
• při foukání skla se vhání vzduch to rozžhavené skleněné baňky za stálého otáčení
• při tvarování skla se žhavé sklo tvaruje do formy
• na výrobu těchto předmětu (talířů, táců) se používá tabulové sklo
• na papír se nakreslí obrys táce a položí tabule skla
• nožem na řezání skla se obřeže tvar táce na sklo
• gumovým tloučem se tlačí na sklo vedle obrysu a tak, aby sklo puklo v obrysu
• přebytečné sklo se odřízne a rozlomí - zůstane sklo ve tvaru obrysu táce
• sklo tvaru talíře se položí na kresbu a obkreslí se obrysy a doplní barvy, povrch se může í stříkat pistolí na nanášení barev
• sklo se vloží do formy, která snáší vysoký žár
• v peci se pak sklo rozžhaví na 843°C, je vláčné jako karamel a vlastní vahou klesne do formy čímž kopíruje její povrch, jako lívanec vložený do talíře

Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

Jak se dělá ledová plocha - Jak se co dělá

• 61 x 26 metrů rozměry ledové plochy v NHL (Kanada, USA)
• vrstva ledu nesmí být příliš silná, chladící zařízení by jej nedokázalo zmrazovat a na povrchu by tál
• tenký led zase prořízne brusle
• naspodu plochy je betonová deska
• agregáty na chlazení ledové plochy jsou v místnosti chlazení
• kompresory vhání metanol, nebo solný roztok do trubek které jsou v betonovém podkladu
• podklad se ochladí na -8°C teplota potřebná pro tuhnutí vody na betonu
• voda se na beton stříká z rolby tryskami a okamžitě se mění na led
• plocha se skládá z několika vrstev silných 2 mm
• jedna vrstva se nanese zhruba za 8 minut
• po nanesení 2 vrstev je třeba plochu obarvit na bílo
• barva na betonu by po sezóně odpadala a úprava betonu by byla velmi pracná a nákladná
• barva je namíchána do vody a tvoří se tak tři další vrstvy ledu
• barva je netoxická
• nyní se nanáší čáry, kruhy, nápisy a značení na ledovou plochu
• barevné značení se mírně postříká vodou a nechá zmrznout aby se zafixovalo
• nyní je možné zaplavit plochu vodou z hadice asi 1 a 1/2 dne a nanese se vrstva 3 cm silná
• celková tloušťka ledové plochy je 4cm což je asi 50 000 litrů vody

Jak se dělá ledová plocha - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá

• zámky byly vynalezeny, jako ochrana majetku proti zlodějům
• zámky byly používány v době starých Římanů pro ochranu přepravovaného zboží
• zámky jsou důležitým zabezpečovacím zařízením i v současnosti
• nejpevnější částí visacího zámku je jeho laminované tělo
• tělo se skládá z mnoha plíšků poskládaných na sebe spojených laminátem, stejná technologie se používá pro výrobu dveří bankovních trezorů
• vylisují se kryty těla zámku
• tělo se snýtuje s krytkami do jednoho celku
• na soustruhu se opracuje tyč tak, aby její oka zapadla do těla zámku, soustružnický nůž je nutno chladit emulzí z vody a oleje
• tyč se ohne do tvaru písmene U a bude tvořit oko zámku
• v peci se oka zpevní a vyfrézují se do nich žlábky pro zajišťovací kuličky, která po uzamknutí zámku znemožní vytažení oka třmenu
• vnitřek zámku se promaže vazelínou, kuličky se vloží do komůrek a do středu zámku se namontuje vložka pro klíč
• na jádro zámku se nasadí kryt a sestaví se vnější tělo vložky stávající z těla, pružin, válečků
• vnější část se pak nasune na otočnou vložku s otvorem pro klíč určitý tvar klíče
• vyfrézují se klíče
• vložka zámku se vloží do těla zámku a uzavře se deskou nasunutou na nýty procházející tělem zámku
• vloží se pružina třmenu a spodní kryt zámku
• vše se snýtuje pod lisem
• zkouška zámku se provádí mnohočetným zamčením a odemčením, nárazy, páčením atd.

Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Kogenerace je maximální využití uvolněné energie.
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.

Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**VIDEO YOUTUBE

//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace