Fotovoltaická fasáda

Vánoční laserové dekorativní osvětlení domu se stává hitem, ale má i svá úskalí.
Výhodou je snadná montáž - nemusíte lozit po domě a zavěšovat světelné řetězy - celý dům nazdobíte z jednoho místa - bodu.
U některých výrobků lze zvolit jen statické osvětlení bez pohybu, což nezpůsobuje nepříjemné motání hlavy.
Nevýhody
Ne každému je příjemné, když se kolem něj věci, které mají být stabilní, jeví jako v pohybu a může se mu začít tzv. točit hlava, ale u kvalitních výrobků by měla být možnost statického osvětlení bez vytváření pohybujících se obrazců.
Také je zaděláno na konflikt, když je světlo špatně seřízené a svítí do oken sousedům.
Další velmi nebezpečná situace může nastat, když laser oslňuje účastníky silničního, nebo dokonce leteckého provozu.

Je třeba dbát na dodržování zákonů a rozmyslet si zda někomu svým jednáním nezpůsobíme újmu.


https://www.youtube.com/watch?v=LwngS-GiCok

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Je to takový luxusní foliovník. Výrobce uvádí, že musí být postaven na chráněném
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

V zelenině (mrkev, petržel, okurky atd.) se mi osvědčilo
vyplet záhon a posypávat mezi řádky travou ze sekačky.
Vrstvička trávy zabraňuje rychlému vysychání, pukání
zeminy a navíc značná část plevelů má snížené podmínky pro klíčení
a růst (teplo, světlo, přístup vzduchu). Navíc tráva slouží, i jako hnojivo a ušetříme za
chemické herbicidy.