Fotovoltaická fasáda

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá

• prachové peří je ne břiše hus, kachen a dalších vodních ptáků
• prachové peří je tvořeno navzájem propletenými vlákny, které tvoří kapsy
• vzduchové kapsy izolují před chladnou vodou
• peří se víří v komorách, nejlehčí prachové vystoupá nejvýš a přechází do další komory
• prachové peří se vyčistí, zbaví bakterií, roztočů a mastnoty
• přidají se antibakteriální a proti plísňové prostředky
• kontroluje se objemová hmotnost peří
• peří se nafouká do sypkoviny do jednotlivých kapes, které se pak prošijí na stroji
• sypkovina je hustá tkanina ze 100% bavlny a peří se z ní nedostane otvůrky ven

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá - video

**

Výhody nevýhody získávání energie spalováním slámy a z fotovoltaických panelů.

Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky

Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu

Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá

• kuželky - bowling velmi populární sport v USA s miliardovými zisky
• první forma primitivního bowlingu ve starém Egyptě
• 1871 první kuželkářská dráha v Edinburghu
• stroj na stavění kuželek se vyrábí od roku 1945
• stavěč kuželek musí odstraňovat spadené kuželky a nakonec postavit novou sadu do 8,5 sekund
• spadené kuželky putují za dráhu kde jsou nabrány do karuselu hlavou vzhůru
• kuželky jsou rozloženy do nosníku a stroj je znovu postaví
• koule za dráhou vlastní vahou si otevře otvor do kterého propadne a je hnána zpět do zásobníku
• koule bowlingová váží až 7 kg a je zhotovena z umělé hmoty
• koule musí vydržet 50 her denně po dobu 5 let

Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá - video

**

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá

• pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
• zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
• oblibu si získalo až po roce 1940
• pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
• po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
• pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
• na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
• pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
• jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
• z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
• do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
• pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
• na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov

Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video

**