Jak na plevel v zelenině

Několik způsobů jak čistím trysky po použití barvy ve spreji, aby tryska nezaschla a dala se znovu použít

Používám některý, nebo i více z bodů níže, dbám na dodržení všech bezpečnostních předpisů daných výrobcem na obale, či příbalovém letáku výrobku. Brýle, respirátor, větraná místnost či dvůr a předepsané ochranné pomůcky musí být samozřejmostí.

• pokud koncovky - trysky sedí i na jiné spreje, tak používám jen jednu a ty nové si nechávám do rezervy pro případ nouze
• po dokončení stříkání obrátit nádobku dnem vzhůru a zmáčknout trysku (pozor na oči), ale ztrácím tím tlak v nádobce pro další použití
• vyjmu, trysku, namočím do ředidla dle druhu barvy obsažené ve spreji. Nechám odmočit, profouknu pumpičkou s koncovkou např. na nafukování míčů
• po skončení práce prostříknu trysku čističem PUR pěny (Čistič PUR pěny DEN BRAVEN dóza 500 ml čirá, CENA 6 euro, 150 kč)
• prostříknout trochou ředidla v injekční stříkačce - nutno utěsnit, koncovka injekční stříkačky má menší průměr

Čistič PUR pěny od firmy Den Braven by neměl chybět v žádné domácnosti

Date: 28.02.2021 - 10:00

Když se urodí více ovoce, často dochází k polámání větví
a někdy i k úplnému zničení stromu.
Jak zabránit polámání přetížených větví?
Dobré je část nekvalitního ovoce obrat, aby se větev
odlehčila.
Pokud to nestačí, větve podkládáme podpěrami tak,
aby již větev nadzvedly a přenesly váhu ovoce na sebe.
Zhotovení podpěry se skládá ze tří prken - latí.
Jedna je nosná. Musí být dostatečně dlouhá, aby mohla nadzvednout větev.
Další se přibije nahoru, to tvaru písmene T, ale nosnou lať necháme
5cm přečnívat.
Další se přibije na nosnou i na T lať, jako vzpěra viz obrázek.

Zahradní vrták do vrtačky.
Připomíná šnek ve mlýnku na maso.
Upíná se do ruční aku vrtačky, nebo do větší elektrické vrtačky.
Šikovný zahradní vrták, diky kterému vyhloubíte dírku na cibulku
tulipánu apod. nebo sazenici za pár vteřin.

https://www.xdomacnost.cz/zahradni-vrtak-p-3097.html

Jak se dělají tmely - Jak se co dělá

• tmely slouží na utěsňování spár, oken, podlah, nebo na vyplňování prohlubní atd.
• tmely se rozlišují dle složení na latexové, akrylové, silikonové, asfaltové atd.
• Výroba akrylových tmelů:
• smísí se voda s proti plísňovými složkami a složkami, které pomáhají odolávat chladnému počasí
• pak se přidá asi 700kg syntetické pryskyřice
• plastifikátor je přísada, která udrží tmel vláčný
• tmely se také mohou barvit na určitý barevný odstín
• vše s míchá 15 minut
• dávka se testuje tak, že vzorek se nechá ztuhnout a po týdnu se zkouší na ohyb, až pak se může plnit dávka do plastových pístových pump - tub
• akrylové tmely vydrží díky pryskyřici až 30 let
• Jak vytvořit efekt zamrzlého skla:
• nakreslete vzor na papír
• přiložte sklo a na něj pomocí tmelu obtáhněte obrysy
• tmel za 48 hodin zatuhne a vytvoří mřížku
• nyní se průhledná místa mezi mřížkami vyplní silikonem, aby vypadala jako led můžeme silikon rozprostřít gumovou rukavicí, či ocelovým kartáčem

Jak se dělají tmely - Jak se co dělá - video

**

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.