Jak na plevel v zelenině

Pokud používáme centrální větrání domu:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem

Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:

Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá

• dřeváky jsou obuv s dlouhou historií
• vyrábí se většinou z topolového dřeva
• topolové se snadno tvaruje a má málo suků a tím i málo třísek zadřených
• nařežou se hranoly
• ty se soustruží na kopírovacím stroji dle šablony
• pravá i levá bota se soustruží naráz ale otáčí se protisměrně
• dutiny se tvoří na dvojité vyvrtávačce
• dřeváky se nechají vyschnout
• brousí se
• vypálí se kresby a ozdoby
• vymalují se barvami
• natřou se fermeží

Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá

• zmrzlina se vyráběla již před vynálezem chladniček, ovšem byl to luxus jen pro majetné občany
• přísady se vkládaly do mísidla jenž bylo v nádobě s ledem a slanou vodou což vedlo k ochlazení směsi pod pod mrazu, protože sůl rozpouští led, ale zároveň při tomto procesu dochází k ochlazení okolí, protože při změně ledu ve vodu se teplo spotřebovává - opačný proces je při kondenzaci par, kdy se teplo uvolňuje například před bouřkou
• po vynálezu chladících zařízení nastala revoluce zmrzlinářského průmyslu
• Výroba zmrzliny:
• základní surovina je čerstvá smetana, která se napustí do mixéru, kde se smíchá se sušeným mlékem, stabilizátory a emulgátory
• stabilizátory brání zmrzlině v krystalizaci
• emulgátory umožní provzdušnění směsi při šlehání
• dále se přidává cukr a kukuřičný sirup
• směs se musí zahřát na 72°C na 30 minut, aby došlo k pasterizací - usmrcení bakterií
• další proces je homogenizace, zmrzlina získá na hladkosti
• zmrzlina se chladí a přidá se vanilkový koncentrát
• zmrzlina se dále chladí a šlehá, aby vznikal odlehčená, nadýchaná tuhá hmota

Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá - video

**

Nádoba může být kbelík, vysoká plechovka od okurek a podobně.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)

a pak se do míchačky postupně přidává písek.
Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf