Přírodní kůže (jak se co dělá - video)
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá
- přírodní kůži člověk používá od pravěku, impregnaci prováděl vtíráním tuku do kůže
- kůže je velmi odolný materiál a v mnoha případech je těžko nahraditelná
- kůže se získávají po porážce zvířat
- kůže je nutno vyčinit na usně
- kůže se rozřežou na poloviny a označí se kódem
- kůže se vloží do míchačky, kde se z ní oddělí srst
- do míchačky se napustí voda s hydrogensiřičitanem sodným a vápnem - chemická reakce zbaví kůži chlupů
- pak se kůže vyperou v kyselině, aby dobře vstřebávaly slaná činidla
- dále se kůže vloží do roztoku solí chrómu, které se vážou na kolagenová vlákna zbarví kůži do modra - od této chvíle již hovoříme o usní
- další stroj usně rozřeže na vrstvy, tloušťka každé vrstvy musí být stejná
- z odřezků bude semiš
- dále se usně činí v extraktu z vody, rostlin, stromové kůry, barviva, chemikálií pro pozdější odpuzování vody - usně získají hnědou barvu
- do usní se nyní vtírá škrob rozpuštěný ve vodě
- kůže se vyrovnávají a schnou přilepené na sklo škrobovým lepidlem, usně se nesráží a nekroutí se okraje
- po usušení se usně leští skleněným válcem a žehlí se na válcích
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Že i větrné elektrárny nejsou u konce svého vývoje dokazuje řešení, které je 6x účinnější než klasické větrné elektrárny, jak je známe ze současnosti.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.

Taky se Vám urodilo více jablek než je nutné na zimní uskladnění?
Menší množství v odšťavnovači, ale 10 a více kg je lepší v lisovat v lisu na ovoce.
Vytékající šťávu chytáme do kbelíku přes sítko, nebo cedník z plastu, aby se radikálně nesnížil obsah vitamínu C.
Nakonec šťávu stočíme do čistých PETLAHVÍ a pevně zašroubujeme.
Můžeme okamžitě konzumovat, nebo PETLAHVE dát do mrazničky. Pak stačí láhev vložit den před konzumací do ledničky do spodní části, kde rozmrzne, ale hlavně ochladí vnitřek ledničky, takže ta pak spotřebuje daleko méně elektrické energie k svému provozu.
Další den již můžete petláhev dát např. do kuchyně na odkapavací část dřezu, kde zcela rozmrzne a vodní pára, která na ní bude kondenzovat steče do odpadu.
Rozmrzlý mošt bude možná o něco kyselejší, jak čerstvá šťáva, tak si vyzkoušejte jeho doslazení buď hroznovým, nebo řepným cukrem, někdo upřednostňuje i jiná sladidla.
Pokud nějakou tu PETLÁHEV zapomenete uschovat do mražáku nic se neděje. Do týdne budete z ní mít bezva limonádu. Pozor pění daleko více, jak šampaňské a někdy se PETLÁHEV i roztrhne pod náporem tlaku kysličníku uhličitého, navíc tato limonáda bude asi již obsahovat nějaké množství alkoholu, takže řidiči pijte až dojedete domů a nikam již nepojedete.
Jak vyrobit jablečný mošt
Spadaná, nebo natrhaná zralá jablka (důležité je, aby nebyla příliš kyselá) nastrouháme a vylisujeme v zařízení k tomu určeném.Menší množství v odšťavnovači, ale 10 a více kg je lepší v lisovat v lisu na ovoce.

Vytékající šťávu chytáme do kbelíku přes sítko, nebo cedník z plastu, aby se radikálně nesnížil obsah vitamínu C.
Nakonec šťávu stočíme do čistých PETLAHVÍ a pevně zašroubujeme.
Můžeme okamžitě konzumovat, nebo PETLAHVE dát do mrazničky. Pak stačí láhev vložit den před konzumací do ledničky do spodní části, kde rozmrzne, ale hlavně ochladí vnitřek ledničky, takže ta pak spotřebuje daleko méně elektrické energie k svému provozu.
Další den již můžete petláhev dát např. do kuchyně na odkapavací část dřezu, kde zcela rozmrzne a vodní pára, která na ní bude kondenzovat steče do odpadu.
Rozmrzlý mošt bude možná o něco kyselejší, jak čerstvá šťáva, tak si vyzkoušejte jeho doslazení buď hroznovým, nebo řepným cukrem, někdo upřednostňuje i jiná sladidla.
Pokud nějakou tu PETLÁHEV zapomenete uschovat do mražáku nic se neděje. Do týdne budete z ní mít bezva limonádu. Pozor pění daleko více, jak šampaňské a někdy se PETLÁHEV i roztrhne pod náporem tlaku kysličníku uhličitého, navíc tato limonáda bude asi již obsahovat nějaké množství alkoholu, takže řidiči pijte až dojedete domů a nikam již nepojedete.

Jablečný mošt
si budou pochvalovat Vaši hosté při grilovačkách dobrý je též k sýru, uzenému, rybě, řízkům s majonézovým salátem. Podporuje trávení a zlepšuje tělesnou imunitu. V zimním období je vítečný při nemocech z nachlazení a chřipkách.Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá
- zelenina může růst i ve vodě obohacené o živiny - hydroponie
- kultivace na plovoucím voru
- nasají se do otvorů v roštu
- překlopí se od oázy - buněk v houbovitém bloku kde naklíčí
- bloky oázy po naklíčení semen se položí na hladinu bazénu 30 cm hlubokého
- v nádrži se pouze doplňuje voda, živiny a hnojiva
- z 4 dny již semena zjevně klíčí - v létě po 7 dnech první listy
- sazenice se přesadí na polystyrenové bloky
- po 13 dnech v létě na další blok s méně otvory aby byly dál od sebe
- poslední přesazení 26. dne v létě - 45. den v zimě do řídkých boxů po 18 kusech
- znovu se desky se sazenicemi položí na hladinu kde přetrvají až do sklizně
- na 1m2 lze umístit 500 sazenic při hydroponii
- hydroponie nepotřebuje chemické ošetřování a umělá hnojiva neunikají do okolí
- za 45 dnů v létě a za 75 dnů v zimě jsou saláty připraveny na sklizeň
Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá - video
Lapač myší se našroubuje na láhev, myši umožní vlézt dovnitř,
ale aretační kulička zabrání myši vylézt ven.
**VIDEO YOUTUBE
//www.sportilo.cz/ochrana-pred-hmyzem-a-skudci/acron-lapac-mysi
ale aretační kulička zabrání myši vylézt ven.
**VIDEO YOUTUBE
//www.sportilo.cz/ochrana-pred-hmyzem-a-skudci/acron-lapac-mysi
Kogenerace je maximální využití uvolněné energie.
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.
Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**VIDEO YOUTUBE
//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.
Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**VIDEO YOUTUBE
//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace
Editace: 20.8.2018 - 14:37
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-prirodni-kuze