Certiko úsporné domy

Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.



Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.

Pokud používáme centrální větrání domu:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem

Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:

Vážení čtenáři,
mé jméno je Michal Skřivánek a velice rád bych se Vás zeptal na Váš názor na řešení vlhkosti zdiva. Jako majitel rodinného domu si začínám uvědomovat, že bych se tomuto problému měl věnovat. Vlhkost sebou přináší další problém, na mnoha místech se začíná pomalu, ale jistě tvořit plíseň. Řešení, které očekávám, bude za rozumné peníze řešit vlhkost s takovou efektivitou, že zabrání nejen vzniku plísně, ale také vzniku jakýchkoli nežádoucích vlivů, které by mohli ohrozit majetek, nebo i zdraví mě a mojí rodiny (tvorba plínsně a jiných mikroorganismů může být až zdraví nebezpečná, obzvlášt u malých dětí).

Děkuji za ochotu věnovat mi Váš čas

Michal Skřivánek

Jak připravit rybízový sirup za syrova

.

• (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
• odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
• šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
• na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
• přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
• můžete přidat i kyselinu citronovou
• nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
• nalijte do čistých petláhví až po okraj
• pevně zašroubujte
• uložte v suchu, temnu a chladu
• výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).

Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.

Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.

Co je to kogenerace?

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.