Certiko úsporné domy

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)

a pak se do míchačky postupně přidává písek.
Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf

Ohon může kometu i předběhnout

Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy, nebo oblečení plápolají za námi. Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr) a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.

Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic. Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje. U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření. Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu, než Sluneční vítr.

Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu. Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr) (a fotony se šíří rychlostí světla), než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce. Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout, i když se vzdaluje od Slunce.

Co se děje s ohonem komety

Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.
Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04

Je již jablko zralé vhodné ke sklizni

1. orientuji se především podle chuti a barvy, jablko vhodné ke sklizni má již chuť, je sladké, voní, ale není ještě moučné (hubkovité, přezrálé)
   Pokud odrůda je sladká, jablko již je sladké, chutné, ale ještě tuhé, sklízím... (pokud jsem očesal jablka ještě kyselá a hořká, již ve sklepě nedozrála a podržela si svou nechutnost až do jara)
2. po rozkrojení jablka vhodného pro sklizeň, jsou semena v jadřinci již tmavá / tmavohnědá až černá)
3. dříve se určovalo dle toho, jak snadno lze jablko/stopku odlomit od větvičky. Pokud se větvička přidržela u spojení se stopkou, stopka se pak naklonila (i s jablkem) od 90° a došlo k odlomení stopky od větvičky, byl to další důkaz zralosti jablka.
   V současnosti mají některé pozdní odrůdy tak pevné spojení stopky s větvičkou, že snadnost odlomení chce zkušenost.
   
4. tradovalo se, že pokud táhnu za jablko a přidrženou větvičku u stopky a stopka se vytrhne z jablka, napovídá to, že by jablko ještě mělo na stromě den či několik dnů setrvat, ale bylo to u starších odrůd, které už dnes na zahradách téměř vymizely.
   Vytržení stopky z jablka způsobí jeho rychlou zkázu.

Date: 07.10.2020 - 11:53

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

Lapač myší se našroubuje na láhev, myši umožní vlézt dovnitř,
ale aretační kulička zabrání myši vylézt ven.


**


//www.sportilo.cz/ochrana-pred-hmyzem-a-skudci/acron-lapac-mysi