Solární ohřev vody z pet lahví

Lidé stále více uvažují zda získávání "ekologické" je opravdu ekologické.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.

• uhelné elektrárny - znečištění ovzduší, oxid uhličitý, těžba uhlí, změna krajiny, zástavba orné půdy



• plynové elektrárny = znečištění ovzduší, oxid uhličitý, zástavba orné půdy



• jaderné = jaderný odpad, možnost úniku radioaktivní látky, páry z chladících věží, zástavba orné půdy



• větrné elektrárny = velká energetická náročnost při jejich výrobě, spotřeba barev na nátěry, náklady na údržbu , relativně malý výkon, nevyrábí bez větru, relativně vysoká hlučnost, zabíjí ptáky, hyzdí krajinu, její stín snižuje výnosy na polích, zpomalení rychlosti větru v nízkých výškách


• solární elektrárny fotovoltaické = hyzdí krajinu, zabírají často úrodnou půdu, v noci nevyrábí elektřinu, jejich výroba i likvidace je energeticky/ekologicky náročná


• solární termo elektrárny zrcadlové = zábor půdy, spalují hmyz i ptactvo, které se ocitne v místě koncentrace paprsků



• termální vrty = ochlazování podzemních vrstev, možnost zemětřesení



• přílivové / odlivové elektrárny = zpomalování otáčení Země

Ve videu se uvádí, že do zhruba dvou litrů dešťové vody
se vloží dvě hrsti listí z bříze a hrstka sušených hub
- hlav kozáka březového.
Vše se nechá ustát 24 hodin při pokojové teplotě,
aby spory začaly klíčit.
Tímto roztokem pak byl polit mokrý trávník v období růstu
těchto hub!
Výsledek se prý dostavil do tří dnů


**

Nezapomínejme, že hmyz je i užitečný a není třeba vše kolem sebe bezhlavě ničit.
Pokud vás hmyz přímo neohrožuje na zdraví, či majetku, nechte jej žít.
Jsme závislí jeden na druhém!
Pozor na chráněné živočichy!
Ve videu uvidíte kolibříky (ptáky), včely, motýly a jiný hmyz v unikátních zpomalených záběrech.


**

Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá

• zimní bundy jsou různé, ale jen kvalitní zimní bunda ochrání před silným mrazem
• kvalitní zimní bundy jsou sice drahé, ale jsou lehké, nepromokavé, pohodlné a zachrání lidský život
• nejdříve se přípravy návrh, který počítač upraví na různé velikosti
• materiál se položí ve více vrstvách a na něj se přišpendlí nákres
• vrstvy se rozstříhají elektrickými nůžkami na jednotlivé díly
• vnitřní bunda tepelně izoluje a vnější chrání proti nepřízni počasí
• vnitřní bunda má nylonovou podšívku
• na ní se položí tlustá polyesterová vrstva
• vrstvy se sešiji k sobě
• odstříhají se přebytečné okraje
• díly se obšijí lemovacím stehem
• vnější bunda se skládá ze silného nylonu, který propustí páru zevnitř, ale nepropustí déšť zvenčí
• pod ní je podobná vrstva, ale z většími dírkami
• nakonec se svrchní a spodní bunda sešijí dohromady, ale jen na nejnutnějších místech, aby se neporušila tepelná izolace bundy
• speciální zip je vyroben z odolného nylonu, jezdec je pokrytý niklem čímž vydrží 7x více

Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá - video

**

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.