Tepelné čerpadlo odpadní vzduch - voda
Tepelné čerpadlo využívá teplo ze vzduchu, který opouští dům při větrání,
nebo vody, kterou jsme použili na praní, koupání, mytí atd. takže
využije a vrací zpět teplo, které by jinak uniklo do kanalizace a ovzduší.
Můžeme pak předehřívat vzduch, který přichází do domu klimatizací, nebo
vodu sloužící k vytápění.
nebo vody, kterou jsme použili na praní, koupání, mytí atd. takže
využije a vrací zpět teplo, které by jinak uniklo do kanalizace a ovzduší.
Můžeme pak předehřívat vzduch, který přichází do domu klimatizací, nebo
vodu sloužící k vytápění.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
MY PROJECT Infračervený teploměr Kaufland v době zveřejnění příspěvku stál 350 kcz, 14 euro
V návodu je uvedeno, že zařízení slouží jen k orientačnímu zjištění teploty a není určeno pro profesionální měření.Lesklý alobal bude při měření vykazovat jinou hodnotu, než matný, černý povrch.
Také dutiny, nebo vypoukliny budou vykazovat odlišné hodnoty, díky spojení, nebo rozptylu záření.
Stěna, která je celá ze stejného materiálu a má po celé ploše stejný povrch, je pro měření rozdílu teplot, ideální.
Zařízení je vybaveno laserem a je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození zraku atd., čtěte pozorně návod na používání.
Použití, kvůli čemu byl zakoupen a funkci splnil dostatečně:
- zobrazení tepelných ztrát u oken, dveří a izolace
- teplota ohřívaných nápojů, kapalin, vody v zavařovacím hrnci, mléka, čaje (namířilo se šikmo na hladinu, aby pára nevnikala do přístroje a měření bylo dostatečně přesné)
- měření teploty v mrazácích a lednicích
- měření zahřívání se brzd, kol, ložisek u dopravních prostředků
- měření teploty spalinových cest a prostoru hoření u krbů, grilů, pečících trub i jiných tepelných spotřebičů
- měření teploty elektrosoučástek, rozvodných desek atd.
- měření povrchových teplot laserem teplotní rozsah -50 až + 380 °C
Upozornění:
S teploměrem je třeba se naučit správně měřit a pochopit, co je to emisivita povrchu materiálu a emisivita dokonale černého tělesa, jinak budete zklamání.
Čím blíže se emisivita měřeného objektu blíží číslu 1.000, tím přesnější bude měření.
Nicméně k určení teploty stěn - kde je nejchladnější a tím největší ztráty tepla, bude tento teploměr sloužit dobře i bez mimořádných znalostí v oboru fyziky.
Článek o emisivitě a problematice měření, viz odkaz níže.
https://www.blue-panther.cz/emisivita
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=EoRc9HvY1rc Infračervený teploměr Parkside PTIA 1 -50 ° C / + 380 ° C
https://www.youtube.com/watch?v=92UdIBXzzPw Parkside Jiří Bekr
Dodržujte provozní teplotu - v případě na obrázku je okolní teplota pod 0 stup. Celsia a přístroj měří nepřesně, protože jeho provozní teplota je 0 až 40 stup. Celsia
Date: 22.12.2021 - 10:07Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá
- první hadice v 17. století z kůže, po vysušení praskaly
- přelom byly bavlněné pogumované
- polyesterové s pogumováním se používají v současnosti
- vnější část hadice - plášť musí odolat vnějším vlivům, je namočen do polymeru
- polyuretan a lepivé kuličky jsou základem pro výstelku vnitřní části hadice
- vnější hadicí se protáhne dlouhé lano
- pak se pomocí jiného lana vtáhne do něj vnitřní plášť
- nakonec se pomocí dalšího lana vtáhne třetí vnitřní trubice
- zarovnají se konce hadic a mohou se vrstvy spojit
- jeden konec hadice s připojí k parní trysce která vhání tlakovou páru do hadice
- hadice se natahuje aby se narovnaly záhyby
- horká pára rozpustí lepidlo a vrstvy se spojí
- pak se vžene do hadice studený vzduch až do doby vytvrzení lepidla
- hadice se navine na cívku
- konce hadic se opatří koncovkami pro připojení k agregátům, či spojení navzájem
- hadice se musí otestovat na vysoký tlak
- hadice se vysuší a mohou již sloužit požárníkům
Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá - video
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
Problém u větrných elektráren je složitý mechanismus, který sleduje směr
větru a musí natočit vrtuli do nejvhodnější polohy.
Tento problém odpadá u větrných turbín s lopatkami v horizontálním
směru - viz video domácí elektrárny dodávající při maximu 5,5 kW.
**VIDEO YOUTUBE
větru a musí natočit vrtuli do nejvhodnější polohy.
Tento problém odpadá u větrných turbín s lopatkami v horizontálním
směru - viz video domácí elektrárny dodávající při maximu 5,5 kW.
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 1359793844
Počet článků v kategorii: 364
Url:tepelne-cerpadlo-odpadni-vzduch-voda-id-505