Malířská sada

Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá

• 1869 v prvním zápase amerického fotbalu se hrálo s kulatým míčem z fotbalu
• míč se špatně nesl a nedalo se s ním dobře házet
• proto dnešní míč má tvar podlouhlého citronu
• materiálem na obal míče je hovězí useň, která má dlouhou životnost
• vystřihnou se 4 díly tvaru listu švestky (jako citron z boku)
• pak se na kůži vyrazí loga a značky
• kůže jsou seříznuty - ztenčeny na přesně určenou hmotnost
• kůže se opatří ze spodku podšívkou
• v horním dílu se vytvoří dírka pro ventilek, na okraji dírky pro stažení šňůrkou
• spodní dva díly se sešijí a horní taktéž
• díly se obrátí naruby a spodní se sešijí s horními
• zarovnají se švy, obrátí se plášť lícem nahoru
• vloží se duše, zajistí ventilek
• duše se mírně nafoukne, aby se míč dal lépe sešněrovat
• plně nafouknutý míč nesmí vážit více jak 425 gramů, střední obvod 55 cm a dlouhý obvod 71 cm

Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá - video

**

Kogenerace je maximální využití uvolněné energie.
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.

Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**

//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace

Beton snese velké zatížení v tlaku, ale v tahu je pevnost betonu
mnohdy nedostačující (nosníky, mostní konstrukce, místa kde
dochází k průhybu konstrukce zatížením).
Z tohoto důvodu se do betonu přidávají ocelová lana o vysoké
pevnosti v tahu, která zabrání prasknutí nosníku.

Nákres nosníku s ocelovým lanem, která má snížit riziko prasknutí
nosníku - tzv. předpjatý beton. Lano musí být ukotveno v betonu tzv.
kotvou.


Předem předpjatý beton
K předpětí lana se může použít i elektro-ohřev. Teplem se lano
prodlouží, po zchladnutí vytvoří napětí, nebo se konstrukce
napne a zabetonuje, po zatuhnutí betonu již konstrukce vytváří
potřebné napětí.

Předpjatý beton se použil například při stavbě Nuselského mostu
v Praze.

Kupujeme pistoli na vytlačování tmelů z kartuší.
1.) Ruční bez převodu
Lepší jsou kovové pistole, měli by být dostatečně pevné.
Kroutí-li se příliš, není to znamením stability a odolnosti,
ale na vytlačení jedné tuby možná vydrží.
Pokud potřebujeme profi pistoli, pak velmi kvalitní nese
označení pistole HKS 12 COX speciál

2.) Ruční pistole na kartuše s převodem
Pokud spotřebujeme více kartuší během dne,
nebo nemáme dostatek síly, či poškozené klouby
pak nám může pomoci pistole s převodem.
Profi pistole například MK5 SKELET HP, nebo pistole PRO 2000

3.) AKU pistole na kartuše
Pokud denně spotřebujete více kartuší a
chcete udělat spoustu práce, pak výbornou
volbou bude:
DeWALT DC540K
12V pistole na silikon 1x aku NiMH / 2,6 Ah
Výtlačná síla 2700 N vhodná pro uretany a lepidla s velkou viskozitou.
Regulátor rychlosti pro předvolbu rychlosti dávkování.
Elektronický spouštěcí spínač umožňující nastavení rychlosti a automatická ochrana proti přetížení.
Automatická reverzní funkce zabraňuje vypuzování materiálu při uvolnění spouštěcího spínače.
Ruční vypínání spojky umožňuje rychlé plnění.
1hod nabíječka, 1 baterie, válec, vložka, převáděcí sada.

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".