Samostmívací kukla P600 manuál použití

Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá

• plechovky na nápoje jsou obvykle z hliníku a dají se recyklovat
• hliníkový plech je na roli o váze několika tun a lze z ní vyrobit téměř 1 milion plechovek
• lis z pásu vylisuje kruh a z něj vytlačí kalíšek, hrníček
• z hrníčku se vylisuje obal plechovky, při této operaci je nutno řádně mazat, jinak se plech roztrhne
• začistí se okraje a konzervy se očistí v kyselině fluorovodíkové a ionizované vodě s nulovým PH vše o teplotě asi 60°C
• plechovky se potisknou, lakují - zevnitř speciálním lakem na bázi vody, aby nedošlo ke styku potraviny s hliníkem
• vytvaruje se hrdlo
• vadné plechovky se vrátí na recyklaci
• kvalitní plechovky putují do sodovkáren k plnění
• odevzdávejte hliníkové obaly do sběrny, vyděláte si nemalou částku peněz a pomůžete chránit přírodu

Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá

Video obsahuje:

• 1896 poprvé použity chrániče z cricketu v hokeji
• po roce 1920 speciální chrániče
• chránič sestává asi ze 100 komponent
• materiál umělá kůže
• vykrajuje se pomocí raznic
• vyšívání log
• šití chrániče
• plnění kapes pružným materiálem
• přinýtování řemínků

Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Lidé stále více uvažují zda získávání "ekologické" je opravdu ekologické.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.

• uhelné elektrárny - znečištění ovzduší, oxid uhličitý, těžba uhlí, změna krajiny, zástavba orné půdy



• plynové elektrárny = znečištění ovzduší, oxid uhličitý, zástavba orné půdy



• jaderné = jaderný odpad, možnost úniku radioaktivní látky, páry z chladících věží, zástavba orné půdy



• větrné elektrárny = velká energetická náročnost při jejich výrobě, spotřeba barev na nátěry, náklady na údržbu , relativně malý výkon, nevyrábí bez větru, relativně vysoká hlučnost, zabíjí ptáky, hyzdí krajinu, její stín snižuje výnosy na polích, zpomalení rychlosti větru v nízkých výškách


• solární elektrárny fotovoltaické = hyzdí krajinu, zabírají často úrodnou půdu, v noci nevyrábí elektřinu, jejich výroba i likvidace je energeticky/ekologicky náročná


• solární termo elektrárny zrcadlové = zábor půdy, spalují hmyz i ptactvo, které se ocitne v místě koncentrace paprsků



• termální vrty = ochlazování podzemních vrstev, možnost zemětřesení



• přílivové / odlivové elektrárny = zpomalování otáčení Země

Výhody nevýhody získávání energie spalováním slámy a z fotovoltaických panelů.

Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky

Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.