Strach

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

Seznam všech revizních techniků na revizi kotlů:
//www.aptt.cz/opravneni-ozo.php

Jak se dělá nábytek - Jak se co dělá

historický nábytek byl z masivního dřeva
současný nábytek se vyrábí z dřevotřískových desek

Výroba dřevotřísky:

• do zásobníku se nasypou piliny - odpad ze závodů zpracovávajících dřevo
• vše se rozdrtí na malé kousky 0,7 mm a menší
• směs se vysuší na max 1,5% vlhkosti
• směs se třídí, prach se spaluje (pomáhá sušit směs) a hrubé kusy znovu melou
• z hrubých částic se dělá jádro desky
• jemnější částice budou tvořit povrchovou vrstvu
• částice se promísí s pojivem a lisují mezi válci do formy desky
• pojivo se vytvrdí teplem
• nepřetržitá deska se pak řeže na jednotlivé plotny
• plotny se nechají vychladnout, obrousí se a expedují k výrobci nábytku

Výroba nábytku:

• v továrně na nábytek se plotny pokryjí vzorem dřeva (impregnovaný papír) a laminují
• plotny se již nařežou na jednotlivé díly (dvířka, desky stolu, poličky)
• okraje dílů se upraví páskou z PVC, zažehlí a začistí
• dále se do dílů vrtají otvory na panty, zámky, kliky atd.
• stroj nachystá spojovací materiál (šroubky, vruty, kolíky) a zabalí je - kontrola se provádí vážením - pokud chybí šroubek tak váha neodpovídá
• jednotlivé díly se zabalí s návodem na složení do balíku a expedují do prodejen

Jak se dělá nábytek - Jak se co dělá - video

**

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Taky se Vám urodilo více jablek než je nutné na zimní uskladnění?

Jak vyrobit jablečný mošt

Spadaná, nebo natrhaná zralá jablka (důležité je, aby nebyla příliš kyselá) nastrouháme a vylisujeme v zařízení k tomu určeném.
Menší množství v odšťavnovači, ale 10 a více kg je lepší v lisovat v lisu na ovoce.

Vytékající šťávu chytáme do kbelíku přes sítko, nebo cedník z plastu, aby se radikálně nesnížil obsah vitamínu C.
Nakonec šťávu stočíme do čistých PETLAHVÍ a pevně zašroubujeme.
Můžeme okamžitě konzumovat, nebo PETLAHVE dát do mrazničky. Pak stačí láhev vložit den před konzumací do ledničky do spodní části, kde rozmrzne, ale hlavně ochladí vnitřek ledničky, takže ta pak spotřebuje daleko méně elektrické energie k svému provozu.
Další den již můžete petláhev dát např. do kuchyně na odkapavací část dřezu, kde zcela rozmrzne a vodní pára, která na ní bude kondenzovat steče do odpadu.
Rozmrzlý mošt bude možná o něco kyselejší, jak čerstvá šťáva, tak si vyzkoušejte jeho doslazení buď hroznovým, nebo řepným cukrem, někdo upřednostňuje i jiná sladidla.

Pokud nějakou tu PETLÁHEV zapomenete uschovat do mražáku nic se neděje. Do týdne budete z ní mít bezva limonádu. Pozor pění daleko více, jak šampaňské a někdy se PETLÁHEV i roztrhne pod náporem tlaku kysličníku uhličitého, navíc tato limonáda bude asi již obsahovat nějaké množství alkoholu, takže řidiči pijte až dojedete domů a nikam již nepojedete.

Jablečný mošt

si budou pochvalovat Vaši hosté při grilovačkách dobrý je též k sýru, uzenému, rybě, řízkům s majonézovým salátem. Podporuje trávení a zlepšuje tělesnou imunitu. V zimním období je vítečný při nemocech z nachlazení a chřipkách.