Kopírovač tvarů

Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.

Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá

• zelenina může růst i ve vodě obohacené o živiny - hydroponie
• kultivace na plovoucím voru
• nasají se do otvorů v roštu
• překlopí se od oázy - buněk v houbovitém bloku kde naklíčí
• bloky oázy po naklíčení semen se položí na hladinu bazénu 30 cm hlubokého
• v nádrži se pouze doplňuje voda, živiny a hnojiva
• z 4 dny již semena zjevně klíčí - v létě po 7 dnech první listy
• sazenice se přesadí na polystyrenové bloky
• po 13 dnech v létě na další blok s méně otvory aby byly dál od sebe
• poslední přesazení 26. dne v létě - 45. den v zimě do řídkých boxů po 18 kusech
• znovu se desky se sazenicemi položí na hladinu kde přetrvají až do sklizně
• na 1m2 lze umístit 500 sazenic při hydroponii
• hydroponie nepotřebuje chemické ošetřování a umělá hnojiva neunikají do okolí
• za 45 dnů v létě a za 75 dnů v zimě jsou saláty připraveny na sklizeň

Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

9 Volt baterie - každý pól se připojí na samostatný hliníkový, či měděný drátek, který obepíná nádobu, truhlík, ve kterém jsou rostliny, které chceme chránit. Baterie vydrží po celou dobu růstu okurky, či papriky. Dráty jednotlivých pólů se nesmějí dotýkat, jinak by se baterie vyzkratovala. Mezi dráty je mezera 2 cm. Slimák leze přes jeden drát a jakmile se dotkne druhého drátu, dostane úder el. proudu a stáhne se zpět, protože spojí vodiče a teče přes něj proud.
Záhonek lze ohradit deskami těsně spojenými a obepnout těmito holými hliníkovými dráty. Velikost 2x1 metr baterie ochránila po dobu 2 až 3 měsíce. Pokud jsou obvodové desky vlhké, nebo mokré, baterie se dříve vybije.
Viz video odpuzovač slimáků

---

Měděné pásky, síťky jako kruh kolem rostlin NEODPUDÍ SLIMÁKY. Navíc oxidy mědi jsou jedovaté.
Prodávají se pásky k tomu přímo určené - Šnekátor, ale slimák pásku přelezl.

---

Chemicky lze ničit např. pomoci:
Vanish Slug Pellets Moluskocid přípravek pro hubení slimáků a plzáků

Slimák postříkaný náhodně roztokem Modré skalice a hašeného vápna, proti plísním, za několik sekund zahynul, protože Modrá skalice je velice toxická, při požití způsobuje zvracení a průjmy s příměsí krve. Je velice nebezpečná pro vodní organismy. Obrovský problém vznikne při požití člověkem.

---

Salátová okurka nakrájená na hliníkový plíšek - alobal - vzniká zápach, který člověk necítí, ale slimáky okurka přitahuje.

---

Kachny - Indický běžec žerou slimáky
Pokud nemáte kachny, co žerou slimáky (Indický běžec), tak vyzkoušejte velmi jednoduchý trik. Kartony od mléka, voda, pivo, sůl: Prázdné obaly od trvanlivého mléka, které mají tu větší zátku. Zátku odšroubovat a položit mezi řádky. Do prázdných kartonů nalit směs z 1 litru vody, 250 ml piva a 3 lžiček soli. Zastínit travou - slimáci nalezou dovnitř do obalu a pamlsek je usmrtí. nebo Půlka melounu bez dužniny - naplněná touto směsí piva a soli.

Lze vyrobit také směs lžíce cukru, lžíce mouky, půl lžíce kvasnic do půl litru vody, ta také přiláká slimáky do nádobek (kelímků s bočními otvory na úrovni okolní půdy s víčkem), ve kterých se utopí.

---

Piliny - suché Dřevné piliny po řezání dřeva kolem okurků, či jiných rostlin. Slimák se pilinám vyhne, protože se v nich nemůže pohybovat. Pás, kruh - pilin by měl být široký nejméně 20 cm a vysoký 5 cm. Nutno obnovovat.

---

Plastová deska: Mezi řádky záhonků, nebo dle dalších zkušeností, řádně zalijte, posypte zelenou travou tak 5 cm vrstvu a na to fólii a položte prkno, nebo něco co zabraňuje vysoušení např. střešní tašky podobně. Získáte dvojí užitek: půda tak nevysychá a slimáci pak vyhledávají tato vlhká místa - stačí pak denně prohlédnout, kolik se jich tam shromáždí a pak je dát sežrat třeba slepicím?

Po hodině jeden slimák a několik malých šnečků viz foto:

Dali jsme kočce mléka, někdy je třeba i z láhve dát napít, když
kočka nechce přijmout potravu a podařilo se jí zachránit.

Možná by se do mléka mohlo ještě rozdrobit několik tablet živočišného uhlí.

Jinak veterinář určitě poradí také.

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)