Zlaté řetízky (jak se co dělá - video)

Popelnice pro tříděný odpad by měli mít textem označeno pro jaký druh odpadu jsou určeny
a dle tohoto textu je nutno se řídit!

Navíc se často popelnice mohou lišit i barevně a to zpravidla:
- modrá papír - nevhazujte mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby, vícevrstvé obaly
- zelená sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
- žlutá plasty - nesmíte vhazovat novodurové trubky, gumu, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek jako například motorový olej, chemikálie, barvy atd.
- oranžová nápojové kartóny
- bílá pro bílé sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky

Magnetická deklinace δ

Deklinace δ je rozdíl/úhel mezi zeměpisným severem a magnetickým severem. (Magnetický sever se neustále mění a tím střelka kompasu neukazuje přesně na zeměpisný sever). V roce 2010 byla hodnota magnetické deklinace +3°12 minut, přičemž každý rok se odchylka zvýší přibližně o 6 minut. Střelka kompasu směřovala mírně na východ, a to o přibližně o 3°.

Solární panely, satelitní TV antény na domech, či vinohrady jsou směřovány jižním směrem

POZOR! Antény pro příjem internetu mohou být směřovány různým směrem!

Určení světových stran dle hodinek

1. malá ručička nechť směřuje ke slunci
2. v letní čas musíme odhadnout směr malé ručičky o hodinu méně
3. jih se pak bude nacházet mezi malou ručičkou a 12 hodinami
4. pokud máme jen digitální hodinky, můžeme si ciferník namalovat do písku, či hlíny

Dle hvězd

1. najdeme Velký vůz
2. prodloužíme zadní čelo Vozu 5 krát vzhůru a nejdeme Polárku v Malém voze, v špici oje a tím směrem je sever

Dle Měsíce

• čím je výše, tím je více jižním směrem
• D - tvar, dorůstá a bříško míří na západ
• C - couvá a bříško míří na východ

---

Dle stromů osamocených na návrších - letokruhy, kameny, mraveniště

- větve jsou olámané více od severu
- více mechu/lišejníku je ze severní strany kmene, ale i kamenů
- kůra buků je od severu tmavější
- letorosty jsou hustější - blíže u sebe ze severní strany
- velká mraveniště lesních mravenců jsou od severu strmější

Date: 13.07.2020 - 11:20

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Zevnitř střechy zasuneme pod nosnou desku - latu dva proužky - pásky ocelové
například pozinkované. Ty zahneme za latu a pak zvenčí na střeše přečnívající
okraje pásků zahneme za okraj šablony, ale nejdříve šablonu zasuneme do původní
pozice.




Můžeme namísto pásků vyvrtat dírku do šablony a zajistit šroubkem do dřeva s podložkou.
Hlavou šroubku a podložku dokonale zamažeme silikonovým tmelem.

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.