Zlaté řetízky (jak se co dělá - video)

Svěrka přidrží dvě prkna, která chceme sešroubovat v jejich
rohu a nemusí nám nikdo další pomáhat.


https://holy-deal.com/products/clamp-1

Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.

Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů  mnohem více.

Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.

Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.

Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf

[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf

Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD


Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá

• plynový krb umožňuje čisté spalování, kdy odpadem je sice CO2, jenž údajně způsobuje oteplování planety, ale kouř neobsahuje navíc oxidy síry, jako při spalování hnědého uhlí, čímž je toto spalování o něco ekologičtější
• výhody plynového krbu jsou dále i ty, že pokud jste například nemocí upoutání na lůžko, nemusíte štípat dříví, či doplňovat jeho zásoby do místnosti
• nejdříve se připojí šroubení k regulačnímu ventilu
• pak se ventil i zapalovací plamínek připevní k rámu
• plamínek hoří neustále a umožňuje snadné znovu zapálení plynu velkého hořáku
• vše se dá ovládat pomoci dlouhých hřídelí z vně krbu
• namontují se hořáky a omezovací trysky
• propojí se elektroinstalace
• pokud zapalovací plamínek z nějaké příčiny zhasne, termočlánek zajisti zastavení přívodu plynu
• vyzkouší se všechny spoje zda plyn neuniká
• umělá polena se vyrábí z keramiky a ohnivzdorné pryskyřice
• vypálí se v peci při teplotě přes 200°C
• poleno se namočí do žáruvzdorné barvy a po vytažení a odkapání se vytvoří detaily ohořelého dřeva, vše se vypálí - barva snese až téměř 1300°C
• součástí dodávky jsou i lávové kameny, které umožní dojem žhavého popele pod poleny

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá - video

**

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.