Písty (jak se co dělá - video)

Popelnice pro tříděný odpad by měli mít textem označeno pro jaký druh odpadu jsou určeny
a dle tohoto textu je nutno se řídit!

Navíc se často popelnice mohou lišit i barevně a to zpravidla:
- modrá papír - nevhazujte mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby, vícevrstvé obaly
- zelená sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
- žlutá plasty - nesmíte vhazovat novodurové trubky, gumu, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek jako například motorový olej, chemikálie, barvy atd.
- oranžová nápojové kartóny
- bílá pro bílé sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky

Tepelná izolace dříve známá pod názvem ORSIL má nyní označení ISOVER a je vyráběna společností Saint-Gobain Isover CZ s.r.o. dříve Saint-Gobain Orsil.

Společnost uvádí, že Každá druhá střecha v Evropě je izolovaná materiály Isover, v USA každý pátý dům což svědčí o mimořádné oblibě výrobku ISOVER i o jeho kvalitě.

Sídlo společnosti Saint-Gobain Isover CZ s. r. o.

Masarykova 197
517 50 Častolovice
okres Rychnov nad Kněžnou
v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách

Co je to Zlatý řez v grafice a mnohem jednodušší Pravidlo třetin níže v článku

Umělci, když malovali, nebo vytvářeli umělecká díla, si postupně všimli, že pokud např. plátno má určitý poměr stran a na platně zaplní významné body hlavními motivy, obraz dostane děj, divákovi předá příběh a má pro oko, či duši, příjemný rozměr.

Zlatý řez - poměr stran přibližně 1:1.618........

Plátno, které je v souladu s pravidly Zlatého řezu, má poměr stran přibližně 1:1.618 , čili
poměr stran a:b je stejný jako poměr (a+b):a;
Proč tento poměr?
Pravidlo pro velikost scény, díla, obrazu si bylo možno snadno zapsat, odvodit, sestrojit viz animace konstrukce Zlatého obdélníku zaručovala, že poměry stran scény budou vždy stejné, při dodržení jednoduchého postupu.
Navíc vložením čtverce do plátna na jeho jednu stranu o velikosti kratší strany plátna, vznikl jako zbytek identický Zlatý obdélník původního plátna, jen menší velikosti.

Animace sestrojení Zlatého obdélníku - základu rozměrů plátna, scény atd.

Máme dvě oči horizontálně umístěné. Lidský mozek dokáže s tímto poměrem dobře pracovat. Většině lidí je tento rozměr příjemný. Využívá se dodnes např. ve video formátech 10:16, nebo 9:16.
Vyzkoušejte viz obrázek níže:

Tímto postupem - poměrem (1:1.618) pak byl obraz dělen na menší části - na kterých vznikaly významné linie Zlatého řezu a to pomocí čtverců, kdy vznikl vždy další obdélník shodný s původním poměrem stran plátna a ten byl znovu rozdělen na čtverec a obdélník. Tak bylo zajištěno, že zbytkový obdélník bude mít vždy strany v poměru 1:1.618.... bez složitých výpočtů a bude jej možno dělit do nekonečna! (v tom bylo také kus symboliky)

Zlatý řez - snadné vytvoření linií a bodů

Jednoduchý postup nalezení významných linií a bodů Zlatého řezu pro ty, co neuznávají Pravidlo třetin

Přestože vyznačení významných linií a bodů může mnohé odradit, lze to vyřešit poměrně velmi přesně a rychle. Zde je návod:

1. Připravíme si plátno, překližku a pod. rozměru 500x309 mm (či v jejich podílech, či násobcích), což odpovídá poměru 1:1.618.
2. Plátno rozdělíme úhlopříčkou
   
3. Do levé části vyznačíme čtverec, který protne úhlopříčku v bodě.
4. Tento bod bude průsečíkem významných linií
5. Všimněte si, že v pravé části plátna zůstal shodný obdélník s původními poměry stran plátna, jen menší. Jeho postupným dělením čtverci, získáme hlavní bod obrazu viz níže.
6. Vyznačíme významné linie (vodorovnou a svislou)
   
7. Do pravého obdélníku za svislou linií vyznačíme úhlopříčku.
8. Průsečík úhlopříček bude centrem významných bodů.
9. Logaritmickou spirálu významných bodů můžeme vytvořit tak, že nalezneme vždy patřičný čtverec, do jeho rohu zabodneme pomyslné kružítko a opíšeme čtvrt-kružnici
   

Pravidlo třetin - poměr stran plátna 5 : 3

Poměr 5 : 3 dá výsledek 1.6666.... což je velmi podobné poměru 1:1.618 a je mnohem jednodušší na rozvržení hlavních bodů na obraze.

Na obrázku níže vidíme hlavní body a třetinový systém rozdělení obrazu PRAVIDLO TŘETIN

Na tyto hlavní body na obrázku, divák upírá především svůj zrak. Do obrazu, či fotografie pak můžete vměstnat více děje. Hlavní motiv by měl byt v jedné třetině, druhé dvě třetiny by měli sloužit k poměření velikostí, vložení děje a tím usnadnit pochopení dané scény.

Fotíme oblohu

Pokud obloha je dominantní a je možno na obrázek zabrat i horizont, pak obloha může zabírat dvě třetiny horní části obrázku. Pokud bude krajina dominantní, pak obloha by měla zabírat 1/3 třetinu nad krajinou.
Ne vždy je to možné, ale časem poznáte, že to lidská mysl a zrak, u většiny lidí, tak vnímají.

Učte se vnímat, jak pozorujete určitý objekt

Abyste se naučili citlivě fotit, či malovat, pozorujte sami u sebe jak vnímáte určitý objekt, jak je porovnáváte s okolím, abyste určili jeho velikost, barvy, vzdálenost atd.
Pak pochopíte, že tohle musíte předat ve svém díle i těm, které má Vaše dílo oslovit.

Měsíc se jeví při východu, či západu mnohem větší, než když je osamocený na obloze - proč?

Je dokázáno - úhlovým měřením přesnými přístroji, že Měsíc je stále stejně veliký, zabírá na obloze stále stejný prostor, ať vychází těsně nad horizontem, či je nejvýše nad ním. Proč se nám tedy jeví Měsíc mnohem větší, když vychází nad lesy, nebo budovami?
Protože ho srovnáváme se stromy a budovami, kterým tvoří pozadí.
Víme, že les je vzdálen 10 km a nad ním se jeví Měsíc, jako obří koule, 1000x převyšující výšku nejvyšších stromů - mozek mu přiřadí velikost vůči okolí.
Jakmile se dostane vysoko nad horizont, tak nastává ještě jedna zkutečnost. Obloha více potemní-zčerná a Měsíc se jeví jasnější, zrak na to reaguje jako na oslnění, Měsíc se pak jeví menší.

Příklad špatného rozvržení obrázku - postrádá pravidla zlatého řezu

Přesto že hrubá stavba dřevěného srubu, kterou shodil poryv větru, měla základnu 6 x 14 metrů a na výšku 7 metrů, tak z obrázku to není patrné. Není tam nic, s čím by se dalo srovnávat a zdá se vše menší než je zkutečná realita.
Date: 30.07.2020 - 20:07

Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.

Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.

Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.