Co s bramborami značně napadenými plísní
U bramborových listů napadených plísní (hnědé téměř kruhovité skvrny, které každým
dnem rychle přibývají) a nemá již význam použít postřik, nebo postižené listy odstraňovat
hlídáme stav, kdy plíseň napadá stonek - nať.
Po nati velmi rychle přechází níž na kořenový systém a tím i na samotné hlízy.
Pokud je tedy napadená i nať, je lépe ji těsně nad zemí odstranit (kosou,
křovinořezem, srpem), nať nechat uschnout a pokud to místní předpisy
dovolují, je lépe tuto nať spálit, než dávat do kompostu.
Plíseň se již na zdravou část nati nešíří a zemáky dozrají v hlíně
do stavu, kdy je již můžeme sklízet.
dnem rychle přibývají) a nemá již význam použít postřik, nebo postižené listy odstraňovat
hlídáme stav, kdy plíseň napadá stonek - nať.
Po nati velmi rychle přechází níž na kořenový systém a tím i na samotné hlízy.
Pokud je tedy napadená i nať, je lépe ji těsně nad zemí odstranit (kosou,
křovinořezem, srpem), nať nechat uschnout a pokud to místní předpisy
dovolují, je lépe tuto nať spálit, než dávat do kompostu.
Plíseň se již na zdravou část nati nešíří a zemáky dozrají v hlíně
do stavu, kdy je již můžeme sklízet.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
Jedlá soda tipy a triky
- 1 čajová lžička rovná jedlé sody na 1,2 litru vody jako postřik rostlin proti hmyzu (vyzkouším lokálně a zařídím se dle výsledků), rajčata mají být sladší, určitě snižuje kyselost půdy
- Mouka s jedlou sodou 1:1 jako zásyp-prášek proti hmyzu, budu zkoušet na list s výskytem u brokolice, zelí, či rajčat
- Soda jedlá všeobecně změkčuje vodu, tím zlepšuje výsledky praní, s mýdlem i mytí rukou, když mýdlo již nestačí
- Smísím špetku jedlé sody z vlhkou půdou ze záhonu, pokud dojde k reakci, soda šumí, tak půda
je kyselá a jedlá soda dokáže snížit její kyselost.
Skořápky z vajec a jedlá soda také prý odpuzují slimáky. - Vyzkouším jedlou sodu na dno květináče, asi rovnou kávovou lžíci na malý květináč (dle zkušenosti se zařídím), mělo by to bránit hnilobě půdy z důvodu zálivky do misky, kdy voda určitou dobu v misce stojí a dolní část zeminy v květináči je přemokřená - tvoří se v ní hnilobný proces.
Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá
- zubní kartáček pochází z Číny okolo roku 1600
- 1780 - hromadná výroba zubních kartáčků v Anglii
- štětiny se používaly z prasete
- rukojeti se dělají z plastu na vstřikovacím lisu
- v hlavici může být téměř 60 otvorů pro štětiny
- štětiny zubních kartáčků jsou z nylonu
- v každém otvoru hlavice je zhruba 24 štětin
- štětiny jsou ohnuty na půl a ukotveny v otvoru pomocí drátku
- štětiny mohou být rovné, nebo zubaté - každý styl má jiné čistící účinky
- různobarevné štětiny nemají vliv na čištění zubů, ale jsou vkládány do hlavice jen z estetických důvodů
Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá - video
Česky mravenec faraon lat. Monomorium pharaonis
Likvidace mravence faraona
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**VIDEO YOUTUBE
- délka 2 mm, rezavé barvy, může roznášet infekce a choroby
- první výskyt na našem území kolem roku 1902 v pražské pekárně
- potřebuje k životu teplé prostředí, protože se mu dobře daří v Egyptu a zemích s podobným klimatem
- jednotlivé kolonie mezi sebou neválčí
- u nás aktivní v bytech hlavně v zimních měsících kdy se začne topit v ústředním topení
Likvidace mravence faraona
- použití sprejů a kontaktních postřiků se ukázalo jako neúčinné
- v panelácích a bytovkách musí zasáhnout odborná firma, která položí návnady do všech bytů současně
- návnady pokládané jen v jednom či několika bytech jsou neúčinné, protože mravenci se přesunou do bezpečí
- návnada - gel proti mravencům farao se nazývá Maxforce Quantum (výrabí Bayer Environmental Science)
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**VIDEO YOUTUBE
Roubovací nůžky Cepistar.
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
Editace: 1343030130
Počet článků v kategorii: 364
Url:co-s-bramborami-znacne-napadenymi-plisni-id-228