Co s bramborami značně napadenými plísní

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)

Zajímavosti:
Je velmi podobná heřmánku, ale ten má okvětní lístky svěšené více dolů, kopretina má lístky mírně vzhůru. V Rusku jí často nazývají, stejně jako heřmánek, "romaška". Kvete na konci května (dle oblasti i později). Dříve bylo její kvetení znamením k započatí první senoseče (zhruba od 20.května).
V angličtině nese název "ox-eye daysi", což by se dalo přeložit jako volské-oko sedmikráska (sedmikráska volské-oko).

Kvetoucí kopretiny na louce:

Léčivé účinky:
Květy a list údajně zmírňují kašel a jsou zdrojem vitamínu B. Také mají hojivé účinky na rány, žaludeční vředy, hemeroidy, ale heřmánek pravý je mnohem známější, takže je pro tyto účely patrně i vhodnější.

Date: 28.05.2020 - 08:39

Plísně v bytech vznikají z důvodu vlhkosti místa, kde se vyskytují.

Příčiny vlhkosti stěn v bytech

• špatná hydro izolace stěn a podlah od základů a půdní vlhkosti
• zateplení stěn nevhodným materiálem, který nedovolí odpar vlhkosti ze stěn do okolí
• zateplení neodizolovaných stěn od základů
• tepelné mosty (u odizolovaných stěn může pomoci tepelná izolace)
• nedostatečná výměna vzduchu v místnosti - místnostech (např. staré domy bez hydro izolací, prádelny, místnosti kde je mnoho osob atd.)

O plísních

• plísně jsou mikroskopické houby
• plísně potřebují k životu vlhkost (převážně kouty , rohy místností)
• plísně rostou nejlépe při teplotách +25°C, ale v bytech dokáží růst po celý rok
• plísně se množí sporami a rozrůstáním mycelia
• spory jsou jakoby semínka, která víří vzduchem, způsobují alergické reakce a mohou dokonce vyklíčit v orgánech lidského těla
• plísně se živí prachem ulpívajícím na stěnách - organickou hmotou
• plísně při růstu produkují těkavé látky (zápach plesniviny), které rovněž dráždí sliznice

Jak odstraňovat plísně

• velký rozsah napadením plísní přenechat raději odborné firmě
• plísně odstraňujeme navlhčené, aby spory "neprášily" do okolí
• prádlo namočíme a vypereme
• napadená místa očistíme, omyjeme dezinfekčním prostředkem
• pokusíme se odstranit příčinu vlhnutí místa, věcí atd.
• přípravky obsahující chlor sice plíseň na určitou dobu potlačí, či odstraní, ale zůstávají po nich ve zdivu soli, které zvyšují vlhkost zdiva a tím i výskyt plísní
• naši předkové líčili vápnem a nechávali kouty bílé, aby mohli přelíčit nejčastěji napadená místa plísní, kdykoliv se plíseň začala objevovat

Bednění - šalunk , šaluňk se používá se používá na vytvoření formy
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.

Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.

Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.

Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá

• bumerangy sloužily k lovení zvěře
• některé klacky se při hodu vracely a člověk zkoumal proč
• správně zhotovený bumerang se vrátí téměř přesně na místo vržení
• bumerang má tvar zhruba písmene V a může mít různé velikosti
• bumerang se vyrábí většinou ze dřeva
• dřevo se nařeže na pásy
• napařené dřevo se dá snadno ohnout
• tvar se upravuje přitažením pásů k formě
• pásy se k sobě lepí a znovu formují
• pak se blok nařeže na pásy 8 až 12 mm silné
• pásy se vytvarují do správného tvaru s náběhovými hranami
• bumerang lze vyrábět i z letecké překližky
• konce křídel se vytvarují nahoru ale v opačném směru aby se bumerang vracel
• vše se vyváží a nalakuje

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?