Kdo je dodavatel elektřiny a nejlepší dodavatel - anketa

Kupte si hrnec jak s termostatem, tak i s časovačem, tepelně izolovaný (dvojitá stěna, jako u termosky) šetří elektřinu.
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.

Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.



Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.

Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.

Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**

Cena je orientační, v provozovně bude určeno množství nežádoucích příměsí a kvalita suroviny!
Platí: čím čistější surovina, tím více peněz.

Fe železo, litina, ocel 3 - 5,50 KCZ za kilogram
Nástrojová ocel ,chrom,vanad,wolfram a jejich sloučeniny 20 - 50 KCZ / kg
Nerez 20 - 35 KCZ / kg

Cu měď 100 - 140 KCZ / kg
Cu-kabely až 40 KCZ / kg
Mosaz 40 - 80 KCZ / kg
Bronz 50 - 100 KCZ /kg

Hliník 15 - 35 KCZ / kg
Al - kabely 3 KCZ / kg

Olovo:
Pb - kusové měkké, čisté 25 KCZ / kg
Pb - automobilové akumulátory 8 - 10 KCZ / kg
Pb - záložní zdroje od počítačů 8 KCZ / kg
Pb – mašle 24 KCZ / kg



Cín 10 - 20 KCZ / kg


Nikl čistý, nový i starý a jeho slitiny 170 KCZ
Titan čistý nový, starý a jeho slitiny 20 KCZ
Slinuté karbidy 300 KCZ a více / kg



Elektromotory obyčejné 16 KCZ / kg
Ledničkové kompresory 9 KCZ / KG

Papír a plasty
Smíšené papíry 0,10 KCZ / kg
Kartony, lepenky 1,00 KCZ
Časopisy 1,50 KCZ
Noviny 1,50 KCZ
Plastové folie - čiré 2,00 KCZ
Plastové folie - barevné 1,00 KCZ

Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).

Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.

Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.