Co je to Duvilax

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)

Jak se dělají kuličky paintball - Jak se co dělá

• paintball je hra na schovávanou se vzduchovými pistolemi ze kterých se střílí kuličky s barvou, po zasažení protivníka jej touto barvou označí
• kuličky jsou z potravinářských surovin a želatinou, netoxické
• vytvoří se gel obarvený potravinářským barvivem
• podobně se vytvoří i náplň - polyetylén glykol
• stroj nanese první hmotu na buben a vytvoří se gelová páska
• z pásky se vytlačí půlkulové díly
• dále se oba díly spojí náplní a přitlačí k sobě
• kuličky se musí vysušit aby neztratily kulový tvar
• paintball zlepšuje vztahy v kolektivu proto některé firmy svým zaměstnancům zajišťují hrát paintballové turnaje

Jak se dělají kuličky paintball - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá

• na začátku 20. století vynález mixéru
• šlehací metly se vyrábějí z drátu na ohýbačkách řízených programem
• upevňování drátů k hliníkovému středu se provádí ručně
• u litých metel se odlitky vloží do nádoby s kuličkami a třesením kuličky uhladí nerovnosti
• důležitou součástí mixéru jsou závažíčka pro udržování konstantní rychlosti otáček mixéru bez ohledu na hustotu obsahu
• na osu mixéru se vyfrézuje šnekový závit pro otáčení
• na osu se přimontuje rotor motorku
• obal motůrku obsahuje stator
• smontuje se ovládací panel mixéru
• vyleští se tělo mixéru a nalakuje
• sestaví se elektromotor, vloží se stator, uhlíkové kartáče, přepážka, řídící panel
• do převodovky se dá mazivo
• dva základní díly se těsně přišroubují k sobě tak aby mazivo nevytékalo
• přišroubuje se stojan
• mixéry se musí zaběhnout a seřídit rychlost otáčení
• mixér musí vyvinout 200 otáček za minutu
• přidá se hnětací metla, vše se zkontroluje, vyleští a je hotovo

Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá - video

**

Sonar Sensor Fish Finder , či Fishing senzor jsou pomůcky, zařízení, které usnadní chytání ryb.
Sonar senzor je obvykle tvaru míčku a může odesílat data bezdrátově do mobilní aplikace.
Deeper Sonar Pro Plus změří
hloubku,
teplotu vody,
zobrazí profil dna,
detekuje ryby do vzdálenosti 80 metrů
čímž napoví rybáři, jestli má smysl v tomto místě lovit, či
jít jinam.

Další užitečné pomůcky jsou alarmy navijáků, které zaznamenají pohyb vlasce a upozorní na to rybáře zvukově i opticky.