Česnek - pěstování - sklizeň
Česnek výsadba - na podzim koncem listopadu.
Místo: suchší, slunné, tři roky nepoužívané pro pěstování česneku
Hloubka 10 cm
Jak měsíček špičkou nahoru, ploškou - kořínkem dolů
Něco sázím i na jaře v dubnu, ale ten pak nedělá měsíčky, ale cibulku.
Výhoda je, že oloupáním velké cibulky získám rychle potřebné množství
oloupaného česneku.
26. července - Svatá Anna
Někdo květy odstraňuje, ale zase hrozí riziko nákazy rostliny,
zato budou větší cibulky, pokud rostlina nedostane infekci.
Květy je třeba pak odstraňovat, co nejdříve, než začnou řádit choroby.
Já květy nevylamuji.
Česnek sklízím, když začnou pukat obaly květů, celkově již rostlina
zasychá, špička už taky sesychá a je to přibližně kolem svátku
Svaté Anny.
Sušení, skladování česneku
Odstřihnu květy, cibulky očistím od hlíny, svážu do věnců, jako pampelišky.
Suším na průvanu a ve stínu, například v průjezdu.
Skladuji do mrazů v průjezdu, pak odnesu na suché místo,
kde nemrzne.
Místo: suchší, slunné, tři roky nepoužívané pro pěstování česneku
Hloubka 10 cm
Jak měsíček špičkou nahoru, ploškou - kořínkem dolů
Něco sázím i na jaře v dubnu, ale ten pak nedělá měsíčky, ale cibulku.
Výhoda je, že oloupáním velké cibulky získám rychle potřebné množství
oloupaného česneku.
26. července - Svatá Anna
Někdo květy odstraňuje, ale zase hrozí riziko nákazy rostliny,
zato budou větší cibulky, pokud rostlina nedostane infekci.
Květy je třeba pak odstraňovat, co nejdříve, než začnou řádit choroby.
Já květy nevylamuji.
Česnek sklízím, když začnou pukat obaly květů, celkově již rostlina
zasychá, špička už taky sesychá a je to přibližně kolem svátku
Svaté Anny.

Sušení, skladování česneku
Odstřihnu květy, cibulky očistím od hlíny, svážu do věnců, jako pampelišky.
Suším na průvanu a ve stínu, například v průjezdu.
Skladuji do mrazů v průjezdu, pak odnesu na suché místo,
kde nemrzne.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Klasický provázkový třásňový - mop ždímání
Provázkový mop se nejlépe vyždímá stáčením mopu v košíku jako by šrouboval / dotahoval šroub a následně na mop zatlačit, nejlépe rukou uchopit tyčku těsně u plastového těla mopu , aby se nepřevrhl kbelík / nezlomila tyč a zatlačit mop řádně do košíku viz obrázek. Přesto provázkový mop drží více vodu, ale lze jej takto také vyždímat, že podlaha je pak jen vlhká.
Páskový mop (VILEDA) lze lépe vyždímat, jak běžný provázkový mop a nepouští kousky provázků

Tip:
Můžete mít více mopů, které po skončení práce vyperete, vyždímáte a necháte je proschnout do dalšího dne. Pak budou již jen vlhké a nezanechají podlahu mokrou. Nebo vše nakonec vytřít suchým mopem.
Vileda mop s rotačním ždímáním - odstřeďováním
Jeden z nejlepších mopů s rotačním ždímáním. Ždímací zařízení se roztáčí nožním pedálem. Stačí zhruba 5x sešlápnout a mop je již jen vlhký.www.eldum.cz/vileda-easy-wring-and-clean-turbo-mop-151153_d70776.html?whisperword=vileda

Víření usazeného písku a špíny v kbelíku
Na dně kbelíku se usazuje nečistota, kterou vždy rozvíříme proplachováním mopu. Buď používáme dva kbelíky - červený na opláchnutí a vyždímání po stírání a modrý kbelík na konečné propláchnutí a vyždímání.Pokud používáme jeden kbelík, tak na dno můžeme dát například napařovací nerez podložku pod knedlíky, aby se mop nedotýkal dna při proplachování.

Ploché mopy
Ploché mopy jsou vhodné na velké plochy - chodby a místnosti, kde nepřekáží nohy nábytku. Profesionálové mají několik náhradních, vyždímaných, navlhčených žínek (náhrada mopu) a ty mění v průběhu úklidu, takže se nezdržují s proplachováním a ždímáním vložky.LEIFHEIT Náhrada k mopu s mikrovláken pro co nejdokonalejší setření povrchu.
Žínka ze speciálních mikrovláken výborně zachycuje veškeré nečistoty a nezanechává za sebou chlupy.

Úklidové vozíky se ždímacími strojky
Úklidové vozíky se ždímacími strojky mají dva kbelíky na čistou / použitou vodu a ždímací strojek na ždímání mopu / vložky. Některé vozíky mají pod kbelíky vanu na náhradní vlhké a čisté mopy - vložky - náhrady a čistící prostředky. Tyto navlhčené náhradní vložky - mopy postačí mnohdy na celý úklid a pak si vložky můžete vyprat v klidu a nachystat na další použití.
Date: 06.04.2021 - 10:00
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).
Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.
Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.
Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.
Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.
Naprostá většina lidí je schopna dělat racionální rozhodnutí v soukromí, ale jakmile má tyto rozhodnutí uskutečnit veřejně, tak to raději vzdá a nechá se převálcovat hlupáky a to je veliká škoda. Každý člověk je v něčem geniální, umí něco, co ostatní ne. Má talent na zpěv, nebo je vnímavý, vyzná se v lidech, řemeslně zručný. Každá vlastnost nechť je Vám ku prospěchu. Naučte se to, aby Vám Vaše vlastnosti sloužily ku prospěchu. Jestliže máte zásadní pravdu, neopouštějte jí. Když jí neopustíte, tak i Vaši protivníci Vás začnou vnitřně uznávat a vážit si Vás. Z malých zrníček úspěchů si složíte svůj budoucí osud.
Editace: 1564039670
Počet článků v kategorii: 364
Url:cesnek-pestovani-sklizen-id-2340