Kolik slunečných dnů je v ČR za jeden rok

Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá

• ocelové sudy, barely, bečky
• počátky barelů na konci 19. století pro ropný průmysl
• dřevěné sudy nebyly dokonale těsné a hrozilo velké nebezpečí požárů
• spoje prvních sudů nebyly tak těsné, proto se lemy začaly svařovat
• lis vystřihne dno barelu
• na lem víka se nastříkne těsnící tmel
• podobně se vystřihnou i víka a olemují se na přesnou míru
• do víka se nalisují fitinky - napouštěcí a vypouštěcí otvor a otvor pro únik vzduchu při plnění sudu kapalinou
• ze svitku plechu se nastřihají obdélníkové tabule budoucího pláště sudu
• plech se stočí na stáčecím stroji do tvaru válce a svaří se spoj na odporovém svářecím automatu
• na koncích válce se s vytvoří příruby - lemy na dokonalé spojení s víkem a dnem sudu
• na zaválčovačce se vytvoří dva pruhy které sud vyztuží a také se po nich snadněji kutálí
• přidá se víko a dno a spoje se zaválcují (srolují) v nepropustný 7 vrstvý šev
• barely se kontrolují tlakem vzduchu, který v případě netěsnosti uniká přes spoje, které jsou natřeny mýdlovým roztokem a začnou se tvořit bubliny v místě kde spoj netěsní
• těsné barely se nastříkají barvou a barva se vypálí v peci
• otvory se zazátkují a ten na vzduch se zaplombuje

Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá - video

**

Beton snese velké zatížení v tlaku, ale v tahu je pevnost betonu
mnohdy nedostačující (nosníky, mostní konstrukce, místa kde
dochází k průhybu konstrukce zatížením).
Z tohoto důvodu se do betonu přidávají ocelová lana o vysoké
pevnosti v tahu, která zabrání prasknutí nosníku.

Nákres nosníku s ocelovým lanem, která má snížit riziko prasknutí
nosníku - tzv. předpjatý beton. Lano musí být ukotveno v betonu tzv.
kotvou.


Předem předpjatý beton
K předpětí lana se může použít i elektro-ohřev. Teplem se lano
prodlouží, po zchladnutí vytvoří napětí, nebo se konstrukce
napne a zabetonuje, po zatuhnutí betonu již konstrukce vytváří
potřebné napětí.

Předpjatý beton se použil například při stavbě Nuselského mostu
v Praze.

V horkém létě 2015 je zvýšený zájem o klimatizace. Je mobilní klimatizace dobrou volbou?
Klimatizace pracuje například na principu ledničky, ale zatímco u ledničky je chlazený prostor odizolován od "radiátoru" - chladiče ledničky, tak u mobilních klimatizací tomu tak mnohdy není.
V lepším případě je k chladiči přiváděn vzduch z venčí a ohřátý odváděn do venkovního prostoru.
V horším případě je ohřátý vzduch odváděn do té samé místnosti, kterou klimatizace ochlazuje, což ve výsledku ještě vzduch v místnosti ohřeje o příkon, který klimatizace spotřebuje.
Pevné klimatizace mají chladič například na stěně budovy (z venčí) a proto je teplo z chladiče odváděno do venkovního ovzduší a ne do místnosti.

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá

• bumerangy sloužily k lovení zvěře
• některé klacky se při hodu vracely a člověk zkoumal proč
• správně zhotovený bumerang se vrátí téměř přesně na místo vržení
• bumerang má tvar zhruba písmene V a může mít různé velikosti
• bumerang se vyrábí většinou ze dřeva
• dřevo se nařeže na pásy
• napařené dřevo se dá snadno ohnout
• tvar se upravuje přitažením pásů k formě
• pásy se k sobě lepí a znovu formují
• pak se blok nařeže na pásy 8 až 12 mm silné
• pásy se vytvarují do správného tvaru s náběhovými hranami
• bumerang lze vyrábět i z letecké překližky
• konce křídel se vytvarují nahoru ale v opačném směru aby se bumerang vracel
• vše se vyváží a nalakuje

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá - video

**

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.