Cereálie (jak se co dělá - video)

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá

• první hadice v 17. století z kůže, po vysušení praskaly
• přelom byly bavlněné pogumované
• polyesterové s pogumováním se používají v současnosti
• vnější část hadice - plášť musí odolat vnějším vlivům, je namočen do polymeru
• polyuretan a lepivé kuličky jsou základem pro výstelku vnitřní části hadice
• vnější hadicí se protáhne dlouhé lano
• pak se pomocí jiného lana vtáhne do něj vnitřní plášť
• nakonec se pomocí dalšího lana vtáhne třetí vnitřní trubice
• zarovnají se konce hadic a mohou se vrstvy spojit
• jeden konec hadice s připojí k parní trysce která vhání tlakovou páru do hadice
• hadice se natahuje aby se narovnaly záhyby
• horká pára rozpustí lepidlo a vrstvy se spojí
• pak se vžene do hadice studený vzduch až do doby vytvrzení lepidla
• hadice se navine na cívku
• konce hadic se opatří koncovkami pro připojení k agregátům, či spojení navzájem
• hadice se musí otestovat na vysoký tlak
• hadice se vysuší a mohou již sloužit požárníkům

Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.

Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.

Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf

[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf

Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD


Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá

Pěstování žampionů postup a video

• žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
• žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
• kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
• kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
• sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
• po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
• kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
• mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
• kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
• podhoubí jsou kořeny hub
• vše se zasype vrstvou rašeliny
• žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
• houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
• po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
• sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
• při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
• od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá

• obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
• destilaci znali již staří Římané
• ve středověku se destiláty vyráběly z vína
• v ČR z ovoce nejčastěji švestky
• v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
• zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
• pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
• pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
• kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
• destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
• v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
• mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
• některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
• rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE