Kočka otrava jedem
Dali jsme kočce mléka, někdy je třeba i z láhve dát napít, když
kočka nechce přijmout potravu a podařilo se jí zachránit.
Možná by se do mléka mohlo ještě rozdrobit několik tablet živočišného uhlí.
Jinak veterinář určitě poradí také.
kočka nechce přijmout potravu a podařilo se jí zachránit.
Možná by se do mléka mohlo ještě rozdrobit několik tablet živočišného uhlí.
Jinak veterinář určitě poradí také.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Někteří lidé řeší svou ekonomickou situaci prodejem kovů do sběrny. To je správné, tento drahocenný odpad nepatří na skládky, ale měl by se recyklovat, protože náš stát tyto suroviny dováží a tím odchází nemalé peněžní prostředky mimo naši ekonomiku.
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
O vodíku se hovoří, jako o palivu budoucnosti,
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
Silikagel - například sáčky obsahující gelové kuličky s nápisem Nejíst! - použití
- odstranění, pohlcování vlhkosti
- je nehořlavý, netoxický a chemicky inertní (přesto opravdu nejíst)
- pokud je již nasycen vodou je možné ho vysušit ohřátím na 120–150 °C a znovu použít
- v laboratořích se používají při práci s exsikátory (nádobami k vysoušení materiálu)
- používají se při uchovávání laboratorních vzorků
- dokáže vysušit na 40% vlhkosti
- Uplatnění v domácnosti
- v granulích pro domácího mazlíčky
- v dózách se semeny, rýží, luštěninami...
- v krabičkách s čaji, kořením...
- v sáčcích se semeny rostlin
- ve vakuových pytlích se skladovaným oblečením, aby nezatuchlo
- pomocí silikagelu dokonce někdy podaří rozchodit i utopený mobil, či menší elektroniku
Date: 17.12.2020 - 09:34
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
Editace: 1496818869
Počet článků v kategorii: 364
Url:kocka-otrava-jedem-id-2223