Kožušice výroba dřevěných srubů

Jak se dělají pouta - Jak se co dělá

• pouta jsou donucovací prostředek, kterým se zajišťuje podezřelá osoba z páchání trestné činnosti
• pouta do roku 1862 byla volná
• od roku 1862 jsou opatřeny stavitelnými rohatkami a západkami, což umožňuje pevné přitisknutí kolem zápěstí zadrženého
• pouta se vyrábí z ocelového pásu, ze kterého se nastříhají jednotlivé díly
• do patřičných dílů se vyfrézují zuby rohatky, každá pouta mají dvě rohatky
• oka pout se vyrábí z tyčoviny soustružením a vrtáním, pouta mají dvě oka a dva články řetězu, které je spojují - články se musí svařit, aby se nedaly natáhnout
• jednotlivé díly pout se poskládají do přípravku a snýtují dohromady
• pouta se tepelně upraví pro získání větší tvrdosti a houževnatosti
• nyní se vloží západky s pružinami a zajistí se čepy
• na pouta se vyrazí sériové číslo pro přesnou policejní evidenci
• ostré hrany se zaoblí otáčením pout v bubnu spolu s kameny
• pouta se zkouší silou větší než 200 kg a musí zůstat spojená

Jak se dělají pouta - Jak se co dělá - video

**

Broušením hrubým smirkem zrnitost 40 - 180 (vzniká prach, který může být i jedovatý pokud barva obsahuje olovo - používejte respirátor, brýle, nebo ochrannou masku), dokončení se provádí smirkem jemným - je možno používat i brusky s různými nástavci pro méně dostupná místa.

Opalování nátěru se provádí horkovzdušnými pistolemi elektrickými, plynovými, benzínovými. Je zde velké nebezpečí požáru, zejména u benzínových a plynových letlamp. Také tenké plechy se snadno zkroutí a rozteče se letovaný spoj. U oken pak mohou popraskat tabulky, takže je nutno na tabulky vložit izolační materiál. Jakmile barva začne bobtnat - vytváří se puchýřky, zkoušíme jí seškrábnout škrabkou. Nutné jsou rukavice a pracovní oděv nehořlavý i ochrana zraku.

Odstraňovače nátěrů  obsahující vosky nejsou vhodné na odstraňování barvy ze dřeva, protože vosk vnikne do podkladu a další barva již nemůže přilnout na tomto mastném podkladu. Chraňte si především oči a pokožku ochrannými pomůckami.

U všech výše uvedených prací používejte předepsané ochranné pomůcky.

 

 

Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá

• vynález nerezové oceli začátkem 20. století
• základní příměsí je chróm, který na povrchu vytváří oxidací ochrannou vrstvu
• s nerezovou ocelí se nejčastěji setkáme u jídelních příborů, nádobí, dřezů atd.
• nerezovou ocel lze znovu recyklovat a tím ušetřit mnoho energie i drahého materiálu
• recyklovaný materiál se vloží do pece a přidá se i nikl pro zvýšení pevnosti a korozivzdornosti
• směs se zahřeje obřími elektrodami až do roztavení a pak se nalije do rafinovací pece
• do rafinovací pece se vhání argon a kyslík a tím se vypálí, nebo vysráží některé nečistoty
• čistá ocel se vypouští do dlouhé formy
• chladnoucí pás se rozdělí na menší kusy a označí speciální křídou pro horké povrchy
• dále se pás protahuje válcovací stolicí a tím se prodlužuje až na délku 600 metrů a ztenčuje se
• pak se pás mírně ochladí a navine na cívku
• pás z cívky se musí znovu očistit v kyselině, kde se odstraní koroze
• plech z cívky se znovu válcuje na požadovanou tloušťku a tím se i zhutní a také vyleští do hladkého povrchu
• následuje další čistění a pás je již téměř jako zrcadlo
• chróm se sloučí s atmosferickým kyslíkem a vytvoří oxid, který ocel chrání před korozí

Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá

• prachové peří je ne břiše hus, kachen a dalších vodních ptáků
• prachové peří je tvořeno navzájem propletenými vlákny, které tvoří kapsy
• vzduchové kapsy izolují před chladnou vodou
• peří se víří v komorách, nejlehčí prachové vystoupá nejvýš a přechází do další komory
• prachové peří se vyčistí, zbaví bakterií, roztočů a mastnoty
• přidají se antibakteriální a proti plísňové prostředky
• kontroluje se objemová hmotnost peří
• peří se nafouká do sypkoviny do jednotlivých kapes, které se pak prošijí na stroji
• sypkovina je hustá tkanina ze 100% bavlny a peří se z ní nedostane otvůrky ven

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá - video

**

V období od 1. 1. do 31. 12. 2014 bylo v České republice spotřebováno 57,236 TWh elektřiny. (zdroj: Energetický regulační úřad)

1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).

1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.

Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.

Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.

Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.

Budeme potřebovat  1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.

Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.

I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.

Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.