Sprchová hlavice Ionic

Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).

Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.


Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.

Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%

Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.


Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.

Jak odstranit vrzání pantů dveří.

Dveře vysadíme a do horního dílu pantu vyvrtáme skrz malý otvor. Pak stačí při vrzání pantů jen kápnout trochu oleje do dírky a je po skřípání. Viz obrázek.



Také lze do horní části pantu vložit i zmuchlaný kousek papíru napuštěného olejem, nebo kousek kůže taktéž nasákle olejem, ale nesmí pak bránit dosednutí horního na dolní pant, protože by možná nebylo možné zavřít dveře.

Pokud máte přípravek na uvolňování zrezivělých šroubů WD-40 spray, lze jej také použít - nastříkat do spáry mezi panty a párkrát dveře otevřít a znovu zavřít.

Důležité

Když už vržou panty nezapomeňte promazat i zámek, protože i zámek již bude suchý a hrozí zalomení klíče, nebo poškození zámku. Pár kapek oleje do klíčové dírky, do otvoru kolem jazyku západky a kolem závory. Závoru je lépe vysunout klíčem zcela ze zámku a také jí naolejovat. Vše řádně rozhýbejte a přebytečný olej ze západky i závory setřete například ubrouskem ať se zámek nestane zdrojem umazání oděvu.
Pokud patříte mezi zručné kutily, tak můžete celý zámek vytáhnout ze dveří, rozdělat a promazat vazelinou, která vydrží v zámku déle.

Samostmívací kukla P600 je dobrá volba pro ty, kteří svařují jen občas
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá

• mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
• 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
• 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
• v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
• tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
• 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
• keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
• povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
• mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
• mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
• na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
• další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
• do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
• na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
• místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
• dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
• procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělá víno - Jak se co dělá

• 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
• v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
• vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
• na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
• čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
• hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
• pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
• pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
• na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
• Výroba vína:
• hrozny se omyjí a rozdrtí
• lisováním se z směsi získá mošt
• mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
• s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
• bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
• červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
• růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
• červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
• během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
• s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
• po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
• víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
• při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
• barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
• na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
• korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
• víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE