Větrná turbína s naklápěním lopatek

Pokud něco umíte dobře a jste v tom výjimeční, bylo by škoda si to nechat jen pro sebe. Malá dívenka se pokouší "uspat" několik zvířat najednou. Povede se jí to?

https://youtu.be/EptKTBQqnwY

Broušením hrubým smirkem zrnitost 40 - 180 (vzniká prach, který může být i jedovatý pokud barva obsahuje olovo - používejte respirátor, brýle, nebo ochrannou masku), dokončení se provádí smirkem jemným - je možno používat i brusky s různými nástavci pro méně dostupná místa.

Opalování nátěru se provádí horkovzdušnými pistolemi elektrickými, plynovými, benzínovými. Je zde velké nebezpečí požáru, zejména u benzínových a plynových letlamp. Také tenké plechy se snadno zkroutí a rozteče se letovaný spoj. U oken pak mohou popraskat tabulky, takže je nutno na tabulky vložit izolační materiál. Jakmile barva začne bobtnat - vytváří se puchýřky, zkoušíme jí seškrábnout škrabkou. Nutné jsou rukavice a pracovní oděv nehořlavý i ochrana zraku.

Odstraňovače nátěrů  obsahující vosky nejsou vhodné na odstraňování barvy ze dřeva, protože vosk vnikne do podkladu a další barva již nemůže přilnout na tomto mastném podkladu. Chraňte si především oči a pokožku ochrannými pomůckami.

U všech výše uvedených prací používejte předepsané ochranné pomůcky.

 

 

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá

• kleště vynález z doby zhruba 2000 let př.našim letopočtem
• na řeckých malbách bohové v kovárně používají kleště
• kleště dodnes používají zejména kováři, zámečníci, instalatéři, mechanici, ale i lékaři
• kleště se skládají z rukojetí, nýtu a čelistí
• díly kleští se formují v bucharu z rozžhaveného prutu ocele
• výkovek se vloží do lisu kde se odstřihnou přebytky
• na čelistech se vyfrézují zuby
• oba díly se izotermicky kalí při teplotě přes 800°C 2 hodiny
• pak se ponoří do studené vody pro stejnoměrné zakalení
• zuby čelistí se laserově zpevní
• oba díly se snýtují
• vše se obrousí do hladká kromě rukojetí
• laser gravíruje logo
• konce rukojetí se ponoří do tekutého vinylu
• pak se vloží do pece pro vytvrzení vinylu

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Proč rostou ceny energií, když je jí na trhu dostatek?
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.

Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!