Stavební dříví (jak se co dělá - video)

Máte jen jednu aku vrtačku?
Sklopný nádstavec může obsahovat například vrták
a bit-křížový šroubovák.
Stačí jen povytáhnout a otočit o 180°.
Je to rychlejší, než stále měnit vrták za bit šroubováku.

https://geartop.store/products/20pcs-se


Rohový nástavec na vrtačku
Potřebujete vrtat v tísněních prostorech, kde je to s běžným šroubovákem zcela nemožné? Tento vychytaný nástavec na vrtačku vám to umožní! Vrtání je umožněno pod úhlem 90°. Předností nástavce je snadná manipulace a především ulehčení práce.
https://www.bestdarky.cz/rohovy-nastavec-na-vrtacku-p-8243.html

**VIDEO YOUTUBE

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá

• vodovodní kohoutky používali již staří Římané
• vodovodní baterie musí snášet vysoký tlak vody i silný proud
• materiálem bývá často pochromovaná mosaz
• pájení se provádí stříbrnou pájkou
• mosazné části se dají snadno vyleštit do zrcadlového lesku
• díly se poniklují v galvanické lázni
• ve speciální komoře se naváže na povrch dílů zirkonium, která dodá povrchu odolný povlak
• uvnitř baterie je kulový ventil, který ovládá průtok a teplotu vody
• kulový ventil je dutá koule a má dvě dírky pro teplou, studenou vodu a výtok, náklonem páky se ventil natáčí buď oběma dírkami ke zdrojům, nebo jednou víc a jinou méně, čímž vzniká směs vody o určité teplotě, jakou požadujeme
• baterie se po smontování testuje, pokud je vše v pořádku, připojí se páka a baterie se může expedovat

Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.

Hořčice se vysévá v druhé polovině srpna, aby do orby podzimní
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů

Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.