Den Braven - stavební chemie - expert na tmely

Žijeme v překotné době a tichá klidná lokalita se může během roku změnit
v bouřlivé rušné staveniště, kterým budou procházet dopravní komunikace a
kolem nich vyrostou průmyslové zóny, nebo problémy se sousedy
lze řešit již jen způsobem "kdo uteče, ten vyhraje".
Člověk, který investoval do domu v takové oblasti
většinu svých příjmů je nyní v situaci, kdy buď zůstane,
nebo dům prodá většinou se ztrátou a přestěhuje se
někam na klidnější místo.
V případě stěhování by mnozí ocenili, kdyby si svou chalupu
mohli snadno přesunout na jiné místo.
Jedním z řešení jsou montované domy, které mají tyto výhody:
- velmi krátká doba výstavby
- ekologické a ekonomické bydlení
- nízké pořizovací náklady
- hospodárný provoz a úspora za vytápění

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

Jedlá soda tipy a triky

• 1 čajová lžička rovná jedlé sody na 1,2 litru vody jako postřik rostlin proti hmyzu (vyzkouším lokálně a zařídím se dle výsledků), rajčata mají být sladší, určitě snižuje kyselost půdy



• Mouka s jedlou sodou 1:1 jako zásyp-prášek proti hmyzu, budu zkoušet na list s výskytem u brokolice, zelí, či rajčat



• Soda jedlá všeobecně změkčuje vodu, tím zlepšuje výsledky praní, s mýdlem i mytí rukou, když mýdlo již nestačí



• Smísím špetku jedlé sody z vlhkou půdou ze záhonu, pokud dojde k reakci, soda šumí, tak půda je kyselá a jedlá soda dokáže snížit její kyselost.
  Skořápky z vajec a jedlá soda také prý odpuzují slimáky.



• Vyzkouším jedlou sodu na dno květináče, asi rovnou kávovou lžíci na malý květináč (dle zkušenosti se zařídím), mělo by to bránit hnilobě půdy z důvodu zálivky do misky, kdy voda určitou dobu v misce stojí a dolní část zeminy v květináči je přemokřená - tvoří se v ní hnilobný proces.

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Jak se dělá vodováha - Jak se co dělá

• 17. století vynález vodováhy pro určení pravého úhlu
• v současnosti se používá pro měření kolmosti, vodo rovnosti, popřípadě sklonu
• pokud se bublinka dostane mezi dvě rysky pak je měřený předmět ve správné poloze
• dříve se tělo vodováhy vyrábělo ze dřeva, nyní se používá hliníkový profil ve tvaru písmene I
• do profilu se vyfrézují otvory pro měřící elementy a dva otvory budou držadla
• trubičky pro kapalinu s bublinou se vyrábějí z plastu a musí být mírně zahnuté, aby se bublinka zastavila na vrcholu ohybu
• trubičky se na jednom konci zaslepí a druhým koncem se nalije kapalina (minerální alkohole obarvený)
• trubičky se neplní až po okraj, aby mohla vzniknout bublina
• trubičky se uzavřou vzduchotěsně
• šířka bubliny se kontroluje zda vyhovuje toleranci
• na trubičku se vytisknou středící pásky
• trubičky se dají do pece na určitou dobu, aby se projevily vady
• trubičky se zamontují do plastového lůžka
• lůžka s trubičkami se vmontují do otvorů v hliníkovém profilu a vystředí se, aby měření bylo naprosto přesné
• lůžka s trubičkami se zajistí proti pootočení

Jak se dělá vodováha - Jak se co dělá - video

**