Den Braven - stavební chemie - expert na tmely

Hranice pozemku se vyznačují například:

• oplocením


• hraničními kameny


• kůly


• tyčemi s tabulkou


• kolíky


• hlavami se závrtným trnem

Hlava hraniční - obrázek

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá

• luxfery jsou stavební materiály
• ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
• používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
• luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
• vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
• směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
• z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
• razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
• na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
• luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
• po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
• na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
• aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video

**

Proč rostou ceny energií, když je jí na trhu dostatek?
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.

Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá

• harmonika diatonická má 10 dírek lze na ní zahrát 7 notová stupnice
• chromatická harmonika má až 16 dírek a registr který umožňuje produkci více tónů
• foukací harmonika se vyrábí z hruškového dřeva, které vlhkostí slin se tolik nerozpíná
• díl s komůrkami se nazývá hřeben
• jazýčky a kryt jsou z mosazi
• dlouhý jazýček vydává nízký tón a krátký vysoký
• jazýčky se nýtují na plech, který kryje komůrky hřebene
• nýtují se nahoře i dole, aby se využil i vdechovaný vzduch
• pak se jazýčky ladí, pokud je třeba tak se upilují
• pak se kryt s jazýčky přinýtuje na dřevo s komůrkami
• kryt celé harmoniky je z nerezové ocele, nebo stříbra někdy s pozlacením
• náústek je z mosazi upravené pochromováním
• náústek s registrem umožňuje posun o půltónu
• vzduchem se zkouší funkčnost
• harmonika se očistí a je připravena k balení

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá - video

**