Pěstování zemáků pod senem slamou

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Kalkulátor - výpočet čísla bot dle délky chodidla a obráceně

Velikost bot v EURO [steh] se vypočítá takto:
Výsledné číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm pro pohodlí) / 0,667;
Zaokrouhlit nahoru o půl čísla, či na celé číslo.
Toto číslování má především obuv z Číny a Asie.

Anglické velikosti obuvi (velikosti pro dospělé) se počítají takto:
Číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm) dělená 2,54 x 3 - 25.

Metrické číslování - k délce chodidla v cm se připočítá 1cm a zaokrouhlí se na celá čísla,
nebo jejich poloviny směrem nahoru. Např. 24,8 cm + 1 cm = 25,8 tedy metricky 26

Délku chodidla změříme tak, že patu dáme ke stěně a od stěny změříme až po konec palce.
Lépe když měření provede jiná osoba, aby noha byla správně zatížena.
Nebo chodilo položíme na lista papíru a někdo jíný nám jej obkreslí.
Nutnost je, aby tužko byla stále kolmo k papríu, abychom zakreslili největší rozměr paty a prstů.
Chodidla měříme večer, kdy jsou nejvíce roztažená a oteklá.

---

Kalkulátor

Zadání potvrďte ENTER, nebo použíjte zvyšovací šipky.
 Délka chodidla v cm např. 24,8
 Evropské číslování např. 39,5 = 24,8cm chodidlo
 Anglické (Sioux) např. 6 = 24,8cm chodidlo

Výsledek:

---

Kožušice, okres Vyškov. Výroba srubů.
//cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%BEu%C5%A1ice


Obrázek výroby srubu v Kožušicích:

Kotel Dakon DOR

Dakon DOR návod k obsluze na stránkách výrobce

Kotel je určen ke spalování tuhých paliv.
Nejlepší je jen dosýpat palivo, aby stále hořel. Pak nebouchá do násypky. Jenže, když nepotřebujeme takový výkon, tak to může být problém - kotel se přetápí.

Pokud se používá málo paliva, je lepší palivo nahrnout-přikládat jen na jednu stranu násypky, aby plyn z násypky mohl odcházet do spalovacího prostoru a nebouchal nad palivem v násypce. Pak je také nutno přiškrtit přívod primárního vzduchu, na spodních dvířkách, aby se nevytvářelo tolik plynu a nebouchalo to v násypce.
Je dobré taky částečně otevřít otvor v horních přikládacích dvířkách, aby byl plyn/kouř z násypky odvětráván do spalovacího prostoru a nedocházelo k bouchání.

Date: 11.02.2020 - 11:35