Jak na pavouky - obrázek

Ohon může kometu i předběhnout

Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy, nebo oblečení plápolají za námi. Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr) a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.

Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic. Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje. U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření. Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu, než Sluneční vítr.

Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu. Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr) (a fotony se šíří rychlostí světla), než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce. Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout, i když se vzdaluje od Slunce.

Co se děje s ohonem komety

Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.
Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04

Česnek výsadba - na podzim koncem listopadu.
Místo: suchší, slunné, tři roky nepoužívané pro pěstování česneku
Hloubka 10 cm
Jak měsíček špičkou nahoru, ploškou - kořínkem dolů

Něco sázím i na jaře v dubnu, ale ten pak nedělá měsíčky, ale cibulku.
Výhoda je, že oloupáním velké cibulky získám rychle potřebné množství
oloupaného česneku.

26. července - Svatá Anna
Někdo květy odstraňuje, ale zase hrozí riziko nákazy rostliny,
zato budou větší cibulky, pokud rostlina nedostane infekci.
Květy je třeba pak odstraňovat, co nejdříve, než začnou řádit choroby.
Já květy nevylamuji.
Česnek sklízím, když začnou pukat obaly květů, celkově již rostlina
zasychá, špička už taky sesychá a je to přibližně kolem svátku
Svaté Anny.




Sušení, skladování česneku
Odstřihnu květy, cibulky očistím od hlíny, svážu do věnců, jako pampelišky.
Suším na průvanu a ve stínu, například v průjezdu.
Skladuji do mrazů v průjezdu, pak odnesu na suché místo,
kde nemrzne.

Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.

Co je to kogenerace?

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.

V období od 1. 1. do 31. 12. 2014 bylo v České republice spotřebováno 57,236 TWh elektřiny. (zdroj: Energetický regulační úřad)

1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).

1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.

Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.

Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.

Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.

Budeme potřebovat  1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.

Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.

I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.

Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.

Jak se dělá víno - Jak se co dělá

• 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
• v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
• vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
• na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
• čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
• hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
• pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
• pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
• na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
• Výroba vína:
• hrozny se omyjí a rozdrtí
• lisováním se z směsi získá mošt
• mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
• s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
• bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
• červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
• růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
• červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
• během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
• s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
• po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
• víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
• při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
• barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
• na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
• korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
• víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE