Jak na peťour maloúborný
AD MOB
synonyma: pěťour malokvětý
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
350LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá
- přírodní kůži člověk používá od pravěku, impregnaci prováděl vtíráním tuku do kůže
- kůže je velmi odolný materiál a v mnoha případech je těžko nahraditelná
- kůže se získávají po porážce zvířat
- kůže je nutno vyčinit na usně
- kůže se rozřežou na poloviny a označí se kódem
- kůže se vloží do míchačky, kde se z ní oddělí srst
- do míchačky se napustí voda s hydrogensiřičitanem sodným a vápnem - chemická reakce zbaví kůži chlupů
- pak se kůže vyperou v kyselině, aby dobře vstřebávaly slaná činidla
- dále se kůže vloží do roztoku solí chrómu, které se vážou na kolagenová vlákna zbarví kůži do modra - od této chvíle již hovoříme o usní
- další stroj usně rozřeže na vrstvy, tloušťka každé vrstvy musí být stejná
- z odřezků bude semiš
- dále se usně činí v extraktu z vody, rostlin, stromové kůry, barviva, chemikálií pro pozdější odpuzování vody - usně získají hnědou barvu
- do usní se nyní vtírá škrob rozpuštěný ve vodě
- kůže se vyrovnávají a schnou přilepené na sklo škrobovým lepidlem, usně se nesráží a nekroutí se okraje
- po usušení se usně leští skleněným válcem a žehlí se na válcích
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá - video
**
Jak nastavit senzor pohybu - časovač, stmívání, citlivost na pohyb.
- TIMER dát na minimum (abych nemusel dlouho čekat při nastavování dalších hodnot)
- LUX dát na maximum (aby snímač pracoval i ve dne, nakonec seřídím na skutečné osvětleni plochy, kdy budu chtít, aby již senzor pracoval. např. při stmívání)
- SENS. (SENSITIVE) - CITLIVOST - tímto ovladačem nastavuji citlivost. MAX+ značí že senzor reaguje do max vzdálenosti udávané výrobcem. Pokud potřebuji menší citlivost, snižuji jí otáčením ovladače směrem k -.
- Pokud nechci čekat na vypnutí časovačem, vypnu el. proud do senzoru. Po znovu-zapnutí čekám asi 5 vteřin, aby čidlo bylo plně aktivováno.
- LUX - jakmile nastane soumrak, tak nastavím ovladačem LUX intenzitu světla. Mohu tuto situaci simulovat zacloněním prostoru, ale ideální je stav, kdy již potřebuji, aby senzor sepnul. Hledám polohu, kdy již nespíná a pak pootáčím do +, dokud nesepne.
- SENS. - přezkouším ještě CITLIVOST, popřípadě seřídím, či natočím - naklopím.
- TIMER - nyní seřídím časovač. Většinou jen nepatrné pootočení (10°) způsobí prodloužení času o 1 až 2 minuty.
Příčiny plísní na zdech stěny jsou vlhké a to z těchto důvodů:
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem
Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem
Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá
- zmrzlina se vyráběla již před vynálezem chladniček, ovšem byl to luxus jen pro majetné občany
- přísady se vkládaly do mísidla jenž bylo v nádobě s ledem a slanou vodou což vedlo k ochlazení směsi pod pod mrazu, protože sůl rozpouští led, ale zároveň při tomto procesu dochází k ochlazení okolí, protože při změně ledu ve vodu se teplo spotřebovává - opačný proces je při kondenzaci par, kdy se teplo uvolňuje například před bouřkou
- po vynálezu chladících zařízení nastala revoluce zmrzlinářského průmyslu
- Výroba zmrzliny:
- základní surovina je čerstvá smetana, která se napustí do mixéru, kde se smíchá se sušeným mlékem, stabilizátory a emulgátory
- stabilizátory brání zmrzlině v krystalizaci
- emulgátory umožní provzdušnění směsi při šlehání
- dále se přidává cukr a kukuřičný sirup
- směs se musí zahřát na 72°C na 30 minut, aby došlo k pasterizací - usmrcení bakterií
- další proces je homogenizace, zmrzlina získá na hladkosti
- zmrzlina se chladí a přidá se vanilkový koncentrát
- zmrzlina se dále chladí a šlehá, aby vznikal odlehčená, nadýchaná tuhá hmota
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá - video
**
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Editace: 1339849561
Počet článků v kategorii: 350
Url:jak-na-petour-malouborny-id-189
AD
