Jak na peťour maloúborný
AD MOB
synonyma: pěťour malokvětý
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
361LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá
- tři druhy ražených mincí
- běžné platidlo, které používáme
- mince ze vzácných kovů, jako investice
- pamětní a sběratelské mince
- 640 př.n.l. ražba mincí - Lýdijci v Malé Asii (Turecko)
- 600 př.n.l. ražba mincí již rozšířena i do Řecka
- 500 př.n.l. Čína razí mince i z jiných kovů než jen zlata a stříbra
- současné mince se vyrábí také z levnějších kovů, než je zlato a stříbro
- materiál současných mincí: měď, nikl, hliník atd.
- pamětní mince se razí z bílého stříbra
- roztavené stříbro se odlévá do bloku
- blok se postupně protahuje válcovou stolicí až se ztenčí na tloušťku mince
- z plechu se vylisují zatím jen kolečka - prázdné mince
- mince se olemují a opláchnou - leští se pomocí kuliček v míchacím válci
- kov se musí žíhat aby se zbavil křehkosti
- po schválení obrázku který bude na minci nastane proces gravírování
- stroj vytvoří do sádrového kotouče profil mince
- pak se vytvoří gumový odlitek tohoto reliéfu a z něj epoxidový odlitek
- na pantografu - zmenšovacím stroji, který vytvoří zmenšeninu předlohy z bronzu
- bronzový model dokončí rytec a přidá data, rok a zemi původu
- bronzový model se znovu na pantografu zmenší a vzniká matrice - negativní část mince z kvalitní oceli
- dle matric se vytvoří negativní razidla, musí být jak pro rub tak pro líc mince
- s razidly se již razí mince
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá - video
**
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Jak se dělají párky - Jak se co dělá
- hod-dog - párek v rohlíku je oblíbeným pokrmem rychlého občerstvení
- němečtí přistěhovalci je v USA (New York) prodávali již v roce 1860
- na výrobu hod-dogů se používá směs vepřového, hovězího a kuřecího masa
- maso jsou většinou odřezky svalové tkáně po porcování masa
- vepřové s hovězím se řádně pomele a přidá se kuřecí namleté
- dále se přidá škrob, sůl a dochucovadla
- přidá se voda a vše se promísí
- přídavek kukuřičného sirupu dodá jemnou nasládlou chuť
- směs se plní do plastového střívka
- střívko se vždy zakroutí po určité délce, což je délka párku
- párky pak jdou přes komoru s tekutým kouřem, který prosákne dovnitř a během uzení dodá hot-dogům příchuť uzeného
- po uzení se párky chladí ve slané sprše
Jak se dělají párky - Jak se co dělá - video
**
Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.
Pačok je vyhašené vápno rozpuštěné - rozmíchané ve vodě a slouží k
vyhlazení vápenných omítek a jejich penetraci (velmi řídké, jen obarvená voda na bílo).
Pačok se někdy místně nazývá i řídká fajnová omítka - finální štuk,
který lze nanášet štětkou k vyhlazení nerovností konečné vrstvy omítky.
Pačokování - vylepšení, vyhlazení nerovností na omítce.
vyhlazení vápenných omítek a jejich penetraci (velmi řídké, jen obarvená voda na bílo).
Pačok se někdy místně nazývá i řídká fajnová omítka - finální štuk,
který lze nanášet štětkou k vyhlazení nerovností konečné vrstvy omítky.
Pačokování - vylepšení, vyhlazení nerovností na omítce.
Editace: 1339849561
Počet článků v kategorii: 361
Url:jak-na-petour-malouborny-id-189
AD
