Káva (jak se co dělá - video)
AD MOB
Jak se dělá káva - Jak se co dělá
- legenda: údajné etiopský pasáček koz objevil kávu kolem roku 850 n.l.
- káva nepochází z Ameriky, jak si mnozí myslí
- 1645 v Itálii otevřena první kavárna
- v současnosti se vypijí 2 miliardy šálků kávy denně
- káva je v současnosti nejcennějším artiklem na burze hned po ropě
- chuť kávy se liší dle regionu sklizně a na způsobu zpracování
- od výsadby kávovníku do první sklizně uplynou 2 roky
- kávovník kvete po tři dny, květ podobný jasmínu
- za půl roku se vyvinou bobule červené, které obsahují semena kávovníku
- pracovníci trhají bobule, které již dozrály
- na sto bobulí můžou být 2 zelené
- bobule se opláchnou a vylupovací stroj vyloupne semena
- další mechanizmus oddělí semena od zbytku nežádoucího materiálu
- semena se vyluhují a vzniká sladká hustá látka - španělsky med
- nelepkavá zrnka se pak suší na betonu 4 dny na sluníčku za přehrabování jen přes den
- pak jsou zrnka do mlýnku kde se zbaví slupek
- káva má až 800 příchutí
- pražením se snižuje obsah kofeinu
- v pražícím stroji je 180°C a zrnka se praží po dobu 20 minut
- pak se uhasí a ochladí
- vzorky namleté kávy se nejdříve ochutnávají než se vloží celá dávka do pražící pece aby se odhalily možné problémy a předešlo se znehodnocení celé dávky
Jak se dělá káva - Jak se co dělá - video
**
361LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Co je to hydraulické štěpení - frakování při dobývání břidlicového plynu?
Klasická těžba plynu se provádí z dutin v podzemí. V dutinách se může nacházet i ropa, proto se tlak plynu může využít k vytlačení ropy a pak odčerpat zbytek plynu. Toto funguje na principu sifonové láhve kdy na hladinu v láhvi tlačí oxid uhličitý a tekutina je vháněna do trubičky opatřené ventilem pro vypuštění tekutiny do kelímku.
Hydraulické štěpení
S tím jak se zmenšují zásoby plynu, které je možno dobývat klasickým způsobem začaly se hledat nové zdroje této životadárné suroviny.
Objev plynu v břidlicích je znám již nejméně 100 let, ale problémy byly s jeho těžbou.
Břidlice je nutno "rozlomit" rozštěpit, aby těmito zlomy mohl plyn unikat a bylo je možné vytěžit.
Horizontální vrt při dobývání plynu
Horizontální vrt se používá právě při těžbě břidlicového plynu. Vypadá jako písmeno L. Jakmile vrt dosáhne vrstvy břidlic bohatých na plyn, je nutno je vybočit do vodorovné polohy a procházet touto vrstvou.
Klasická těžba plynu se provádí z dutin v podzemí. V dutinách se může nacházet i ropa, proto se tlak plynu může využít k vytlačení ropy a pak odčerpat zbytek plynu. Toto funguje na principu sifonové láhve kdy na hladinu v láhvi tlačí oxid uhličitý a tekutina je vháněna do trubičky opatřené ventilem pro vypuštění tekutiny do kelímku.
Hydraulické štěpení
S tím jak se zmenšují zásoby plynu, které je možno dobývat klasickým způsobem začaly se hledat nové zdroje této životadárné suroviny.
Objev plynu v břidlicích je znám již nejméně 100 let, ale problémy byly s jeho těžbou.
Břidlice je nutno "rozlomit" rozštěpit, aby těmito zlomy mohl plyn unikat a bylo je možné vytěžit.
Horizontální vrt při dobývání plynu
Horizontální vrt se používá právě při těžbě břidlicového plynu. Vypadá jako písmeno L. Jakmile vrt dosáhne vrstvy břidlic bohatých na plyn, je nutno je vybočit do vodorovné polohy a procházet touto vrstvou.
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
Beton snese velké zatížení v tlaku, ale v tahu je pevnost betonu
mnohdy nedostačující (nosníky, mostní konstrukce, místa kde
dochází k průhybu konstrukce zatížením).
Z tohoto důvodu se do betonu přidávají ocelová lana o vysoké
pevnosti v tahu, která zabrání prasknutí nosníku.
Nákres nosníku s ocelovým lanem, která má snížit riziko prasknutí
nosníku - tzv. předpjatý beton. Lano musí být ukotveno v betonu tzv.
kotvou.
Předem předpjatý beton
K předpětí lana se může použít i elektro-ohřev. Teplem se lano
prodlouží, po zchladnutí vytvoří napětí, nebo se konstrukce
napne a zabetonuje, po zatuhnutí betonu již konstrukce vytváří
potřebné napětí.
Předpjatý beton se použil například při stavbě Nuselského mostu
v Praze.
mnohdy nedostačující (nosníky, mostní konstrukce, místa kde
dochází k průhybu konstrukce zatížením).
Z tohoto důvodu se do betonu přidávají ocelová lana o vysoké
pevnosti v tahu, která zabrání prasknutí nosníku.
Nákres nosníku s ocelovým lanem, která má snížit riziko prasknutí
nosníku - tzv. předpjatý beton. Lano musí být ukotveno v betonu tzv.
kotvou.
Předem předpjatý beton
K předpětí lana se může použít i elektro-ohřev. Teplem se lano
prodlouží, po zchladnutí vytvoří napětí, nebo se konstrukce
napne a zabetonuje, po zatuhnutí betonu již konstrukce vytváří
potřebné napětí.
Předpjatý beton se použil například při stavbě Nuselského mostu
v Praze.
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá
- skleněné ozdobné předměty se tvoří foukáním a tvarováním za tepla
- při foukání skla se vhání vzduch to rozžhavené skleněné baňky za stálého otáčení
- při tvarování skla se žhavé sklo tvaruje do formy
- na výrobu těchto předmětu (talířů, táců) se používá tabulové sklo
- na papír se nakreslí obrys táce a položí tabule skla
- nožem na řezání skla se obřeže tvar táce na sklo
- gumovým tloučem se tlačí na sklo vedle obrysu a tak, aby sklo puklo v obrysu
- přebytečné sklo se odřízne a rozlomí - zůstane sklo ve tvaru obrysu táce
- sklo tvaru talíře se položí na kresbu a obkreslí se obrysy a doplní barvy, povrch se může í stříkat pistolí na nanášení barev
- sklo se vloží do formy, která snáší vysoký žár
- v peci se pak sklo rozžhaví na 843°C, je vláčné jako karamel a vlastní vahou klesne do formy čímž kopíruje její povrch, jako lívanec vložený do talíře
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá - video
**
Editace: 15.8.2018 - 12:07
Počet článků v kategorii: 361
Url:jak-se-dela-kava
AD
