Žampiony (jak se co dělá - video)

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá

• údajně Belgičané začali opékat zemáky místo ryb v 17. století
• během I.světové války jsou hranolky oblíbeny mezi americkými vojáky sloužícími v Belgii a Francii proto v angličtině se nazývají "francouzské brambory"
• vhodné jsou oválné zemáky pro delší hranolky
• čím méně cukernaté jsou brambory, tím déle je dužnina bíla
• brambory rotují v klecovém bubnu kde se zbaví hlíny a klíčků
• pak se myjí a třídí dle velikosti
• dále se brambory napaří a tím se snadno na válcích s kartáčky loupačky zbaví slupky
• dělníci vyřadí vadné, zelené, poškozené, špatně oloupané brambory
• brambory se nařežou na hranolky
• hranolky se opticky kontrolují kamerou
• hranolky se zbaví cukru vyplavením aby po usmažení měly všechny stejnou barvu
• hranolky se bělí v horké a pak studené vodě
• hranolky se smaží asi 2 minuty v neztuženém rostlinném oleji
• zbaví se přebytečného oleje odkapáním na pásu
• zmrazí se při -15 až -25°C
• balí se do sáčků
• zákazník pak jen dosmaží asi 2 až 3 minuty v oleji a může konzumovat po přidání soli a octu

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá - video

**

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá

Co uvidíte:

• ananas anglicky pineapple
• ananas pochází z Jižní Ameriky
• pěstuje se v tropických oblastech vyžaduje 23 - 30°C
• na Havaji byl vyšlechtěn extra sladký kultivar Del Monte
• postřik etylénem pro vývoj květů
• 5 měsíců po rozkvětu (rok od předchozí sklizně) je možno sklízet
• ananas musí být správně sladký pro sklizeň
• před zpracováním je nutno řádné mytí
• jen I. jakost jde na vývoz
• IV. jakost se lisuje na šťávu
• ananasy se odjádrují, zbaví slupky a nakrájí na plátky
• plátky se mohou sušit a pak balit, nebo konzervovat
• ananasy na vývoz se zalijí speciálním voskem proti rychlému přezrání a mají korunku

Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá

• větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
• vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie

Výroba větrné elektrárny do 500 watt

• vrtule se vyrábí z latí cedru
• hrubý výřez se provede pásovou pilou
• profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
• vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
• připraví se alternátor
• důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
• regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
• směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video

**

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.