Žampiony (jak se co dělá - video)
Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá
Pěstování žampionů postup a video
- žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
- žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
- kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
- kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
- sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
- po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
- kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
- mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
- kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
- podhoubí jsou kořeny hub
- vše se zasype vrstvou rašeliny
- žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
- houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
- po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
- sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
- při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
- od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce
Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
Prestige černé po měsíci nošení
Pod dojmem, že kvalita obuvi s tržnice se výrazně zlepšila, byly zakoupeny boty Prestige, černé barvy.Ale po měsíci nošení praskly a začaly se odlepovat podrážky.
Date: 02.03.2020 - 10:49
Každý tvor na zemi má svoje místo, své poslání. Pokud jej ztratí, často zanikne (i jako živočišný druh).
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá
- rostlinný olej se získává lisováním převážně semen a plodů rostlin
- hlavní plodiny pro výrobu rostlinného oleje jsou slunečnice, kukuřice, bavlník, sojové boby, len, konopí, sezam, canola (brukev řepka), kanolový olej
- Lisování za studena:
- jen malé podniky používají tuto technologii, ale olej je světlejší a chutnější
- semena slunečnice se nasypou do nízkotlakého lisu
- teplota při lisování nepřesáhne 40°C, odtud tedy název "lisování za studena"
- na lisování se používá vřetenový lis a je třeba bedlivě hlídat teplotu vznikající lisováním, aby olej nebyl znehodnocen
- ze 100 kg semen slunečnice se získá 38 litrů oleje vysoké kvality
- zbytky po lisování - pokrutiny - jsou používány, jako krmivo pro hospodářská zvířata
- po lisování se olej filtruje
- olej uchováváme ve skleněných tmavých láhvích, aby nebyl znehodnocen - plastové láhve jsou naprosto nevhodné
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá - video
Editace: 27.8.2018 - 11:20
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-zampiony