Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Žampiony (jak se co dělá - video)


AD MOB

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá

Pěstování žampionů postup a video

  • žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
  • žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
  • kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
  • kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
  • sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
  • po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
  • kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
  • mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
  • kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
  • podhoubí jsou kořeny hub
  • vše se zasype vrstvou rašeliny
  • žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
  • houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
  • po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
  • sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
  • při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
  • od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video

**


361LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


247

Hranolky (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-hranolky


Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá

  • údajně Belgičané začali opékat zemáky místo ryb v 17. století
  • během I.světové války jsou hranolky oblíbeny mezi americkými vojáky sloužícími v Belgii a Francii proto v angličtině se nazývají "francouzské brambory"
  • vhodné jsou oválné zemáky pro delší hranolky
  • čím méně cukernaté jsou brambory, tím déle je dužnina bíla
  • brambory rotují v klecovém bubnu kde se zbaví hlíny a klíčků
  • pak se myjí a třídí dle velikosti
  • dále se brambory napaří a tím se snadno na válcích s kartáčky loupačky zbaví slupky
  • dělníci vyřadí vadné, zelené, poškozené, špatně oloupané brambory
  • brambory se nařežou na hranolky
  • hranolky se opticky kontrolují kamerou
  • hranolky se zbaví cukru vyplavením aby po usmažení měly všechny stejnou barvu
  • hranolky se bělí v horké a pak studené vodě
  • hranolky se smaží asi 2 minuty v neztuženém rostlinném oleji
  • zbaví se přebytečného oleje odkapáním na pásu
  • zmrazí se při -15 až -25°C
  • balí se do sáčků
  • zákazník pak jen dosmaží asi 2 až 3 minuty v oleji a může konzumovat po přidání soli a octu

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá - video

**

208

Uhlík je pro život na Zemi nenahraditelný | uhlik-je-pro-zivot-na-zemi-nenahraditelny


Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

spotreba-oxidu-uhliciteho-oceany-a-vegataci-souse
224

Ananasy (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-ananas


Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá

Co uvidíte:
  • ananas anglicky pineapple
  • ananas pochází z Jižní Ameriky
  • pěstuje se v tropických oblastech vyžaduje 23 - 30°C
  • na Havaji byl vyšlechtěn extra sladký kultivar Del Monte
  • postřik etylénem pro vývoj květů
  • 5 měsíců po rozkvětu (rok od předchozí sklizně) je možno sklízet
  • ananas musí být správně sladký pro sklizeň
  • před zpracováním je nutno řádné mytí
  • jen I. jakost jde na vývoz
  • IV. jakost se lisuje na šťávu
  • ananasy se odjádrují, zbaví slupky a nakrájí na plátky
  • plátky se mohou sušit a pak balit, nebo konzervovat
  • ananasy na vývoz se zalijí speciálním voskem proti rychlému přezrání a mají korunku

Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá - video

**

307

Větrné elektrárny (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-vetrne-elektrarny


Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá

  • větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
  • vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie

Výroba větrné elektrárny do 500 watt

  • vrtule se vyrábí z latí cedru
  • hrubý výřez se provede pásovou pilou
  • profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
  • vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
  • připraví se alternátor
  • důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
  • regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
  • směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video

**

193

Plynové elektrárny a jejich budoucnost | plynove-elektrarny-a-jejich-budoucnost


Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.


Editace: 27.8.2018 - 11:20
Počet článků v kategorii: 361
Url:jak-se-delaji-zampiony

AD
11 Share
Share
Tweet