Sluneční kolektor z okapového žlabu
Okapový žlab opatříme lesklým povrchem odrážejícím sluneční paprsky.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.
Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.
Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá
- 1840 první poštovní známka Penny Black způsobila to, že již odesilatel platil za doručení zásilky a ne až příjemce, který často zásilku odmítl, aby nemusel platit
- Penny Black stála jednu penny a byla na ní královna Viktorie z profilu na černém pozadí
- na současných známkách jsou nejrůznější motivy
- grafik vytvoří návrh, po schválení jde návrh do tiskařské společnosti
- je nutno zhotovit rytou tiskařskou desku podle konceptu, kde odstín barvy představuje hloubku rytí
- obrázek konceptu se přeloží folií, do které se vyryjí důležité obrysy obrázku tzv. liniová rozkresba
- rozkresba se přiloží na plát oceli jejíž povrch se pokryje včelím voskem
- rozkresba se vmáčkne do včelího vosku
- rytec vyryje obrysy do oceli
- vzor se mnohonásobně kopíruje do plastové matrice s povlakem stříbra a matrice se opatří vrstvou niklu
- v niklové desce již bude obtisk vzorů známek pro hlubotisk a niklové desky se opatří vrstvou chromu
- hlubotisk zajistí obtížné napodobování známek
- nejdříve se provádí ofsetové tisknutí na archy - nejdříve se obrázek natiskne na válec a pak z válce na arch
- dále probíhá hlubotisk - na hlubotiskovou šablonu se nanese barva, která vyplní prohlubně (odtud název hlubotisk), obraz je pak lehce vystouplý nad povrchem papíru a vyvolává pocit hloubky
- arch se perforuje pro snadné oddělování jednotlivých známek pomocí detekce barvy viditelné jen pod UV světlem, tak se kontrolují i známky na poštách, kde UV barva chybí, tam je podezření na to, že známka je padělaná a zásilka je vyřazena
- archy se vloží na sebe a hromadně se obstříhají
- známky jsou buď samolepící, nebo je nutno stranu opatřenou lepidlem navlhčit
Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá - video
Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
Jak se dělají párky - Jak se co dělá
- hod-dog - párek v rohlíku je oblíbeným pokrmem rychlého občerstvení
- němečtí přistěhovalci je v USA (New York) prodávali již v roce 1860
- na výrobu hod-dogů se používá směs vepřového, hovězího a kuřecího masa
- maso jsou většinou odřezky svalové tkáně po porcování masa
- vepřové s hovězím se řádně pomele a přidá se kuřecí namleté
- dále se přidá škrob, sůl a dochucovadla
- přidá se voda a vše se promísí
- přídavek kukuřičného sirupu dodá jemnou nasládlou chuť
- směs se plní do plastového střívka
- střívko se vždy zakroutí po určité délce, což je délka párku
- párky pak jdou přes komoru s tekutým kouřem, který prosákne dovnitř a během uzení dodá hot-dogům příchuť uzeného
- po uzení se párky chladí ve slané sprše
Jak se dělají párky - Jak se co dělá - video
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá
- 1895 - vynález výherního automatu s třemi kotouči se symboly
- současné výherní automaty, jsou řízeny počítačem
- v horní části výherního automatu jsou reproduktory, elektrické obvody, ale také elektromagnetické počítadlo vhozených a vyplacených mincí
- ve spodní části je vyryto výrobní číslo dle zákona
- další důležité součásti jsou tiskárna výherních lístků a přístroj na přijímání bankovek
- dále se nainstaluje páka na spouštění kotoučů a desítky různých tlačítek pro různé druhy sázek
- skla chránící kotouče jsou potřena elektricky vodivou látkou, aby nebylo možno podvádět pomocí různých elektronických přístrojů
- výherní automaty mohou být osazeny i přístroj pro příjem platebních karet
- namontují se kotouče na každém kotouči je 18 až 22 symbolů
- nakonec se automat osadí počítačem, který nejen volí program hry, ale zajišťuje, aby automat nepřivedl majitele na mizinu
- výherní automaty jsou pro kasína zdrojem 65% příjmů
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá - video
Editace: 1338804806
Počet článků v kategorii: 364
Url:slunecni-kolektor-z-okapoveho-zlabu-id-174