Rostlinný olej (jak se co dělá - video)

Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu

Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)

Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.

Bude stačit i litrová sklenice od okurek s víčkem.
Do víčka uděláme díru aby jí mohl hlodavec prolézt
do sklenice.
Na dno sklenice nalijeme vrstvičku rostlinného oleje.
Můžeme přidat ořech, či jinou laskominu.
Hlodavec vleze do sklenice a spustí se na dno.
Nemůže se již vyšplhat zpět jelikož mu tlapky
kloužou po stěnách. Myš můžeme pak vypustit kočce,
ale pozor na nemoci a na otravu pokud myš před tím
někde sežrala otrávenou návnadu.

Jak se dělá puk hokejový - Jak se co dělá

• první puky se vyráběly ze dřeva, ale klukům na rybníce stačil kámen, či zmrzlý kus zvířecího trusu
• moderní puk má průměr 7,5 cm a 2,5 cm na výšku
• puky obsahují 11 přísad, základem je přírodní kaučuk, 2 druhy oleje, minerály, práškové uhlí, uhličitan vápenatý, síra
• směs se promíchá na válci o šířce 1,5 metru a průměru 60 cm
• guma se pak vytlačí do válců o průměru puku a ty se nakrájí na před-puky, tedy rozměrově větší puky, které se následovně vytvarují ve formách lisem
• puky se ve formě stlačí a zahřejí na 140°C a při této teplotě vulkanizují po dobu 18 minut
• puky se nechají vychladnout 24 hodin
• z puků se odstraní přebytky vzniklé lisování do formy
• po obvodě puku je vroubkování, které zvětší tření mezi pukem a hokejkou a tedy i zlepší přesnost přihrávky
• nakonec se na puky natisknou loga

Jak se dělá puk hokejový - Jak se co dělá - video

**

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá

Ve videu uvidíte:

• pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
• jednorázové pleny si většina rodičů chválí
• důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
• ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
• vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
• pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
• pás jádra se nařeže na části
• jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
• pak se přidají pasy manžet a lemů
• přidají se upínáky
• všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
• boční části plen jsou poskládány
• pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
• lis stlačí hotové pleny
• lopatky je složí na půl
• pak se dokončí složení
• balí se pro distribuci
• suchá plena váží 45 gramů
• mokrá přes 500 gramů
• polymery se změní v gel a vážou vlhkost

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video

**