Tragické nehody

Nejtragičtější nehody většinou postihnou řidiče s čerstvým řidičským oprávněním

Pamatujte na to, že nejtragičtější nehody bývají často na začátku a v průběhu prázdnin a především u řidičů s právě nabytým řidičským oprávněním, kteří chtějí svým kamarádům udělat radost tím, že je někam odvezou a taky se tak trochu předvést, že již jsou dospělí, avšak naprostý nedostatek zkušeností se projeví velmi brzy s těmi nejtragičtějšími důsledky.

Většinou nezkušení řidiči vjedou příliš rychle do zatáčky, vyjedou v zatáčce mimo vozovku a narazí do stromu, nebo předjíždějí v místech, kde nemají dostatečný rozhled na patřičnou vzdálenost. Pokud by s nimi jel ve vozidle zkušený řidič, jistě by nabádal z vlastní zkušenosti k velké opatrnosti.

Znovu se objevuje otázka, zda by čerství řidiči neměli dostat řidičák jen na zkoušku odlišný od toho, který mají zkušení řidiči. Hodně řidičů jezdí opatrněji pokud si vyzkoušeli na zařízení, jaká síla působí na řidiče, když narazí do překážky v rychlosti 40 km/h. Zařízení se skládá ze sedačky a kolejnicové dráhy, na které se sedačka s řidičem pohybuje rychlostí 40 km/h. Řidič je standardně připoután pásy. Sedačka v rychlosti 40 km/h narazí do překážky - bloku a řidiče pak v další dráze brzdí bezpečnostní pásy. Řidiči jsou překvapeni, jak prudký je náraz v této nepatrné rychlosti a jsou již pak více obezřetnější ve skutečném silničním provozu.

Řidiči s řidičákem na zkoušku by museli jezdit se zkušeným řidičem a to po dobu několik měsíců. Pokud by v této době neprovedli žádný přestupek, pak mohli získat již běžný řidičský průkaz.

Možná by bylo dobré i pro řidiče silných motocyklů, aby nejdříve získali oprávnění na osobní automobil, které by vlastnili po určenou dobu, než by se vyjezdili. Vždyť nehody silných motocyklů končí většinou smrtí jejich řidičů a to především z důvodu naprosté nezkušenosti řidiče.

Crash testy se dělají při rychlosti okolo 60 km za hodinu
Hodně, zejména mladých řidičů vidělo někdy na videu nárazovou zkoušku - crash test a z ní usoudilo, že se řidiči i spolujezdci nemůže nic stát, ale málo, kdo z nich tuší, že například čelní přesazený náraz vozidla se provádí v rychlosti (pro mladé lidi zdánlivě nepatrných) 64 km/h do deformovatelné bariéry a přesto se přední část vozidla zmačká až po nohy řidiče. Samozřejmě, že vážné dopravní nehody se stávají za rychlostí mnohem vyšších, kdy deformační zóna vozidla již není zcela schopna pohltit kinetickou energii vozidla a pak již dojde k přimáčknutí řidiče k sedadlu a většinou vážným úrazům, či ztrátě života.

Stromy kolem vozovky
Zatím co při čelním střetu dvou vozidel mají vozy takzvané deformační zóny, které jsou schopny pohltit část kinetické energie a zmírnit následky střetu pro posádku při nárazu do stromu je tomu jinak. Strom má kulatý kmen, žádnou deformační zónu, která by pohltila kinetickou energii vozu a strom se do vozu zakrojí mnohem hlouběji. Nárazy do stromů konči často smrtí jednoho i více členů posádky. Řešením by bylo snížení rychlosti na takových komunikacích, nebo stromy vykácet a vysadit ve větší vzdálenosti od okraje vozovky, protože stromy v určitých oblastech slouží, jako anti hluková a prachová clona, ale také, jako větrolamy, které zabraňují erozi půdy je mnohdy vykácení těchto alejí pro krajinu devastující.