Fiat 124

Fiat 124
Fiat 124 se vyráběl v letech 1966-1974.
Akční ceny ceník automobilů značky Fiat
//www.fiat.cz/akcni-nabidka/
Technická data:
Fiat 124 - video
Oficiální stránky: www.fiat.cz
351LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Brzdové špalky, gumičky, bloky, botky na kolo - anglicky: bike brake pads
Životnost brzdových špalků závisí dle druhu a stylu jízdy.
Mohou být zničeny za jeden den, ale mohou vydržet i tisíce kilometrů (2 000, 5 000 a někdy i více jak 10 tisíc km)
Nejvíce jsou špalky opotřebovávány když jsou zaneseny blátem, pískem, prachem.
Nejméně pak jsou opotřebovávány pokud jezdíme svátečně, za hezkého počasí,
na zpevněných cestách v rovinatém terénu, tedy když brzdy téměř nepoužíváme.
Důležitá zásada je, že vozíme náhradní sadu špalků
s sebou a také nářadí pro výměnu špalků a pokud by došlo během jízdy
k takovému opotřebení špalků, že by hrozilo poškození ráfku, neprodleně
provedeme jejich výměnu.
Na kvalitních špalcích je vyznačena ryskou minimální vrstva po jejímž dosažení by se měla
provádět výměna špalků, jinak hrozí, že po opotřebení špalků se bude ráfku dotýkat nejen
při brzdění kovový držák špalku a dojde k poškození ráfku, jehož výměna pak bude mnohonásobně
dražší, než výměna špalků.
Brzdné špalky dle materiálu
Materiál: sintrovaný - vyrobené slinutím - spékáním různých práškových materiálů většinou za vysokého tlaku
a ve vakuu bod teplotou tání práškových substancí za vzniku homogenního materiálu z vlastnostmi jednotlivých vstupních
materiálů. Vytvoříme nový materiál, který nelze vyrobit roztavením, promícháním a vychladnutím.
Nízké pořizovací náklady;
Vysoká životnost za mokra;
Vysoká životnost za sucha;
Odolné proti vysoký teplotám;
Střední brzdný výkon;
Materiál: organický (pryskyřice)
Vysoká pořizovací cena;
Střední životnost za mokra;
Vysoká životnost za sucha;
Nízká odolnost proti vysokým teplotám;
Vysoký brzdný výkon;
Materiál: kevlar
Nízká pořizovací cena;
Střední životnost za mokra;
Střední životnost v suchém stavu;
Střední odolnost proti vysokým teplotám;
Vysoký brzdný výkon;
Brzdové špalky, elementy, gumičky, bloky, botky - minimální výška hloubka zářezu - před výměnou
Na obrázku níže je zeleně označen blok nový.
Jakmile zářezy ve špalku dosahují hloubky pouze 1 až 0,5 mm tak je raději vyměňte a je jedno
který zářez tuto minimální hloubku dosáhl jako první.
Pokud si však změříte nové špalky a vedete si statistiku ujetých kilometrů, můžete sami odhadnout
kolik kilometrů je možné ještě najet na stávající špalky, ALE jakmile zmizí některý ze zářezů,
tak je víc než rozumné špalky rychle vyměnit.
Někdy bloky mají po stranách vyznačenu WEAR LINE - linii maximálního opotřebení.
Při dosažení této linie je třeba špalky vyměnit.
Linie minimální výšky brzdového špalku - gumičky - bloku brzdy kola
Na obrázku je patrné, že minimální výška špalku před jeho výměnou se shoduje
s minimální hloubkou zářezů ve špalku - bloku - gumičce.
Kovová plocha je těsně pod hranicí mezního opotřebení bloku, zhruba 1 mm. Viz obrázek, kde bylo zavrtáno do bloku a vrták hned narazil na kov.
Proto z výměnou bloku neotálím a neriskuji zničení ráfku.

Životnost brzdových špalků závisí dle druhu a stylu jízdy.
Mohou být zničeny za jeden den, ale mohou vydržet i tisíce kilometrů (2 000, 5 000 a někdy i více jak 10 tisíc km)
Nejvíce jsou špalky opotřebovávány když jsou zaneseny blátem, pískem, prachem.
Nejméně pak jsou opotřebovávány pokud jezdíme svátečně, za hezkého počasí,
na zpevněných cestách v rovinatém terénu, tedy když brzdy téměř nepoužíváme.
Důležitá zásada je, že vozíme náhradní sadu špalků
s sebou a také nářadí pro výměnu špalků a pokud by došlo během jízdy
k takovému opotřebení špalků, že by hrozilo poškození ráfku, neprodleně
provedeme jejich výměnu.
Na kvalitních špalcích je vyznačena ryskou minimální vrstva po jejímž dosažení by se měla
provádět výměna špalků, jinak hrozí, že po opotřebení špalků se bude ráfku dotýkat nejen
při brzdění kovový držák špalku a dojde k poškození ráfku, jehož výměna pak bude mnohonásobně
dražší, než výměna špalků.
Brzdné špalky dle materiálu
Materiál: sintrovaný - vyrobené slinutím - spékáním různých práškových materiálů většinou za vysokého tlaku
a ve vakuu bod teplotou tání práškových substancí za vzniku homogenního materiálu z vlastnostmi jednotlivých vstupních
materiálů. Vytvoříme nový materiál, který nelze vyrobit roztavením, promícháním a vychladnutím.
Nízké pořizovací náklady;
Vysoká životnost za mokra;
Vysoká životnost za sucha;
Odolné proti vysoký teplotám;
Střední brzdný výkon;
Materiál: organický (pryskyřice)
Vysoká pořizovací cena;
Střední životnost za mokra;
Vysoká životnost za sucha;
Nízká odolnost proti vysokým teplotám;
Vysoký brzdný výkon;
Materiál: kevlar
Nízká pořizovací cena;
Střední životnost za mokra;
Střední životnost v suchém stavu;
Střední odolnost proti vysokým teplotám;
Vysoký brzdný výkon;
Brzdové špalky, elementy, gumičky, bloky, botky - minimální výška hloubka zářezu - před výměnou
Na obrázku níže je zeleně označen blok nový.
Jakmile zářezy ve špalku dosahují hloubky pouze 1 až 0,5 mm tak je raději vyměňte a je jedno
který zářez tuto minimální hloubku dosáhl jako první.
Pokud si však změříte nové špalky a vedete si statistiku ujetých kilometrů, můžete sami odhadnout
kolik kilometrů je možné ještě najet na stávající špalky, ALE jakmile zmizí některý ze zářezů,
tak je víc než rozumné špalky rychle vyměnit.
Někdy bloky mají po stranách vyznačenu WEAR LINE - linii maximálního opotřebení.
Při dosažení této linie je třeba špalky vyměnit.

Linie minimální výšky brzdového špalku - gumičky - bloku brzdy kola
Na obrázku je patrné, že minimální výška špalku před jeho výměnou se shoduje
s minimální hloubkou zářezů ve špalku - bloku - gumičce.

Kovová plocha je těsně pod hranicí mezního opotřebení bloku, zhruba 1 mm. Viz obrázek, kde bylo zavrtáno do bloku a vrták hned narazil na kov.
Proto z výměnou bloku neotálím a neriskuji zničení ráfku.

Nutno předem upozornit, že plastové poklice po 5 letech
už jsou velmi křehké - přepálené sluncem a mají většinou
po 50 000 km ulámané zajišťovací háčky a je lépe koupit
novou sadu a poklice vyměnit.
Poklice na kola aby neuletěly, nevypadly se zajišťují vázacímy
stahovacími elektrikářskými pásky.
Jsou to ty pásky, co například stahují kabely v automobilu.
Na každou poklici je třeba dát dva pásky proti sobě a provléci
dírou v disku, pak druhou zpět, obtočit kol paprsku kola a dotáhnout.
Proč dva stahovací pásky?
Pokud by puklice vyjela na jedné straně, tak pásek než se přetrhne,
může být jak na praku a létající puklice může poškodit blatník,
či po vymrštění někoho vážně zranit.
Pokud poklice špatně drží zkuste roztáhnout drát poklice v místě
pod ventilkem. V opačném případě je možné průhyb drátu zvětšit
a tím poklice jde lépe nasadit.
Obrázek míst kde poklici přichytíme stahovacími pásky a
drát, který při malém napružení je nutno více napružit, aby
poklice neuletěla.

už jsou velmi křehké - přepálené sluncem a mají většinou
po 50 000 km ulámané zajišťovací háčky a je lépe koupit
novou sadu a poklice vyměnit.
Poklice na kola aby neuletěly, nevypadly se zajišťují vázacímy
stahovacími elektrikářskými pásky.
Jsou to ty pásky, co například stahují kabely v automobilu.
Na každou poklici je třeba dát dva pásky proti sobě a provléci
dírou v disku, pak druhou zpět, obtočit kol paprsku kola a dotáhnout.
Proč dva stahovací pásky?
Pokud by puklice vyjela na jedné straně, tak pásek než se přetrhne,
může být jak na praku a létající puklice může poškodit blatník,
či po vymrštění někoho vážně zranit.
Pokud poklice špatně drží zkuste roztáhnout drát poklice v místě
pod ventilkem. V opačném případě je možné průhyb drátu zvětšit
a tím poklice jde lépe nasadit.
Obrázek míst kde poklici přichytíme stahovacími pásky a
drát, který při malém napružení je nutno více napružit, aby
poklice neuletěla.

Předem si vždy počítejte, o kolik jste pootočili kterým šroubem a
zapisujte si to. Můžete se pak vrátit do výchozí polohy před seřizováním.
Pokud je přehazovačka ohnutá, není ve svislé ose s kolečky z pohledu zezadu,
tak se pokusím jí narovnat, aby řetěz šel kolmo dolů z daného kolečka
a ne do strany.
Šroub C použiji v případě, že již nelze seřídit mezní nastavení
pomocí šroubů L - H a bowden nepustí přehazovačku do mezních
hodnot.
Jestli již dělá problém jen jedna strana pětikolečka pak provedu seřízení
následovně:
Šrouby H a L jsou dorazové šrouby a zabraňují padání řetězu mimo
pětikolečko (více-kolečko).
Pokud mi nepřehodí jen na malé kolečko, či padá z malého kolečka do mezery
mezi vidlici, seřídím toto šroubkem H. (H z angličtiny HEIGHT - VYSOKÝ -
tedy vysoké otáčky - malé kolečko).
Přehodím řetěz na největší talíř a nejmenší kolečko - přepínač volby na
řidítkách musí být - ukazovat, že bylo zvoleno nejmenší kolečko vzadu
- zpravidla nejvyšší číslo přepínače.
Někdy i v tomto případě musím použít šroub C a uvolnit pnutí bowdenu,
protože mi napustí přehazovačku až na dorazový šroub H.
Pokud mám problém s přehazováním pouze na velké kolečko, seřizuji to
šroubem L. (L z angličtiny LOW - NÍZKÝ - nízké otáčky kola - velké kolečko).
Zde ve středu zvolím nejmenší převod - talíř a přehodím na něj řetěz.
Vzadu zvolím největší kolečko, na přepínači zpravidla číslo 1 a provedu
seřízení přehazovačky dorazovým šroubem L.
Vždy si řádně počítám, o kolik jsem pootočil jednotlivým šroubem, abych se
mohl vždy vrátit do původního nastavení v případě, že nedošlo k nápravě.
Pokud si na seřízení netroufám, zavezu kolo do servisu.
Řetěz musí jít do přehazovačky svisle dolů
Soukolí vodících kladek musí být kolmo se středovou oso vícekolečka
Seřízení přehazovačky dle indexu - čísla na voliči převodu
Toto seřizování je natolik choulostivá záležitost, že je lepší zavézt
bicykl do cykloservisu.
Volič slouží k posuvu přehazovačky a volby přijatelného převodu pro
daný terén. Čím menší číslo zvolíme, tím prudší kopec vyjedeme -
snadněji se šlape, ale urazíme na jedno šlápnutí menší vzdálenost.
Pokud mám více talířů na středu (tam kde jsou šlapátka), přehodím
si na střední talíř a vzadu, na zadním kole si přehodím na nejmenší
kolečko - tedy zvolím maximální index - číslo, na voliči převodu (otočné
zařízení většinou na řidítkách, při otáčení se objevují čísla shodná s kolečkem
na které by se měl řetěz přesunout).
Pokud mi nepřehodí na nejmenší kolečko, seřídím šroubem H - viz výše.
Pak snížím index o jeden - pootočím voličem na menší číslo o jedno cvaknutí.
Zatočím pedály - zašlápnu - aby řetěz přeskočil na sousední -
větší kolečko.
Pokud nechce přeskočit, pootočím šroubem C na bowdenu, abych lanko více
napjal - tedy, vyšroubuji o půl otáčky a zkouším jestli přeskočí na větší kolečko.
Opakuji tak dlouhou, až se mi podaří přeřadit na sousední kolečko (na zadním kole).
Pokud mi přeskočí o víc, jak jedno kolečko, přesto že jsem zvolil sousední
index, tak zkusím lanko povolit - šroub C zašroubovat.
Pokud je však šroub C zcela zašroubovaný, tak bude třeba lanko mírně
povolit na zajšťovacím šroubu.
Pokud si na to netroufnu, tak vezu kolo do servisu, většinou je to na počkání.
zapisujte si to. Můžete se pak vrátit do výchozí polohy před seřizováním.
Pokud je přehazovačka ohnutá, není ve svislé ose s kolečky z pohledu zezadu,
tak se pokusím jí narovnat, aby řetěz šel kolmo dolů z daného kolečka
a ne do strany.
Šroub C použiji v případě, že již nelze seřídit mezní nastavení
pomocí šroubů L - H a bowden nepustí přehazovačku do mezních
hodnot.
Jestli již dělá problém jen jedna strana pětikolečka pak provedu seřízení
následovně:
Šrouby H a L jsou dorazové šrouby a zabraňují padání řetězu mimo
pětikolečko (více-kolečko).
Pokud mi nepřehodí jen na malé kolečko, či padá z malého kolečka do mezery
mezi vidlici, seřídím toto šroubkem H. (H z angličtiny HEIGHT - VYSOKÝ -
tedy vysoké otáčky - malé kolečko).
Přehodím řetěz na největší talíř a nejmenší kolečko - přepínač volby na
řidítkách musí být - ukazovat, že bylo zvoleno nejmenší kolečko vzadu
- zpravidla nejvyšší číslo přepínače.
Někdy i v tomto případě musím použít šroub C a uvolnit pnutí bowdenu,
protože mi napustí přehazovačku až na dorazový šroub H.
Pokud mám problém s přehazováním pouze na velké kolečko, seřizuji to
šroubem L. (L z angličtiny LOW - NÍZKÝ - nízké otáčky kola - velké kolečko).
Zde ve středu zvolím nejmenší převod - talíř a přehodím na něj řetěz.
Vzadu zvolím největší kolečko, na přepínači zpravidla číslo 1 a provedu
seřízení přehazovačky dorazovým šroubem L.
Vždy si řádně počítám, o kolik jsem pootočil jednotlivým šroubem, abych se
mohl vždy vrátit do původního nastavení v případě, že nedošlo k nápravě.
Pokud si na seřízení netroufám, zavezu kolo do servisu.

Řetěz musí jít do přehazovačky svisle dolů
Soukolí vodících kladek musí být kolmo se středovou oso vícekolečka

Seřízení přehazovačky dle indexu - čísla na voliči převodu
Toto seřizování je natolik choulostivá záležitost, že je lepší zavézt
bicykl do cykloservisu.
Volič slouží k posuvu přehazovačky a volby přijatelného převodu pro
daný terén. Čím menší číslo zvolíme, tím prudší kopec vyjedeme -
snadněji se šlape, ale urazíme na jedno šlápnutí menší vzdálenost.
Pokud mám více talířů na středu (tam kde jsou šlapátka), přehodím
si na střední talíř a vzadu, na zadním kole si přehodím na nejmenší
kolečko - tedy zvolím maximální index - číslo, na voliči převodu (otočné
zařízení většinou na řidítkách, při otáčení se objevují čísla shodná s kolečkem
na které by se měl řetěz přesunout).
Pokud mi nepřehodí na nejmenší kolečko, seřídím šroubem H - viz výše.
Pak snížím index o jeden - pootočím voličem na menší číslo o jedno cvaknutí.
Zatočím pedály - zašlápnu - aby řetěz přeskočil na sousední -
větší kolečko.
Pokud nechce přeskočit, pootočím šroubem C na bowdenu, abych lanko více
napjal - tedy, vyšroubuji o půl otáčky a zkouším jestli přeskočí na větší kolečko.
Opakuji tak dlouhou, až se mi podaří přeřadit na sousední kolečko (na zadním kole).
Pokud mi přeskočí o víc, jak jedno kolečko, přesto že jsem zvolil sousední
index, tak zkusím lanko povolit - šroub C zašroubovat.
Pokud je však šroub C zcela zašroubovaný, tak bude třeba lanko mírně
povolit na zajšťovacím šroubu.
Pokud si na to netroufnu, tak vezu kolo do servisu, většinou je to na počkání.
Zahřátý benzínový motor v létě, za teploty nad +20°C špatně startuje.
Doba do dalšího startu asi 15 minut.
Doba do dalšího startu asi 15 minut.
Zapalovací svíčka nastavení mezery mezi elektrodami - doskoku.
Průměrná hodnota je 0,6 mm, jinak je nutné použít hodnotu uváděnou výrobcem.
Velká mezera mezi elektrodami zapalovací svíčky
U dvoutaktních motorů často vznikal šušeň - nečistota, karbon mezi
elektrodami a proto mnozí zkoušeli zvětšit mezeru mezi elektrodami
na větší vzdálenost.
Problém je v tom že nad 1 mm si již jiskra hledá cestu jinudy, než
mezi elektrodami a tím se zvětšuje spotřeba i možnost proražení izolátoru svíčky.
Malá mezera mezi elektrodami zapalovací svíčky
Pod vzdálenost menší než 0,5 mm může docházet k nepravidelnému zážehu
směsi.
Mezera by neměla být menší než 0,25 mm.
Průměrná hodnota je 0,6 mm, jinak je nutné použít hodnotu uváděnou výrobcem.
Velká mezera mezi elektrodami zapalovací svíčky
U dvoutaktních motorů často vznikal šušeň - nečistota, karbon mezi
elektrodami a proto mnozí zkoušeli zvětšit mezeru mezi elektrodami
na větší vzdálenost.
Problém je v tom že nad 1 mm si již jiskra hledá cestu jinudy, než
mezi elektrodami a tím se zvětšuje spotřeba i možnost proražení izolátoru svíčky.
Malá mezera mezi elektrodami zapalovací svíčky
Pod vzdálenost menší než 0,5 mm může docházet k nepravidelnému zážehu
směsi.
Mezera by neměla být menší než 0,25 mm.
Editace: 9.8.2011 - 16:37
Počet článků v kategorii: 351
Url:fiat-124