Výměna kotle Dakon Dor 24 za Dor 25

Pamatujte že plasty je zakázáno spalovat a dodržujte to!

Obal PET láhve je tvořen molekulemy složenými z uhlíku, vodíku a kyslíku.

n C₆H₄(CO₂H)₂ + n HOCH₂CH₂OH → [(CO)C₆H₄(CO₂CH₂CH₂O)]n + 2n H₂O


Jakkoliv by se zdálo že tato molekula může být ideální pro spalování v lokálních topeništích, není tomu tak.
Problém spalování je v tom, že v lokálních topeništích se nedosáhne potřebných podmínek k dokonalému
spálení (zahlcení - nedostatek kyslíku, nízká teplota) a vznikají škodlivé látky.

Z hlediska recyklovatelnosti PET lahví k dalšímu použití je na prvním místě odnést
láhve do určených kontejnerů k dalšímu zpracování.

Proč nejsou plasty především vykupovány, když jsou tak žádanou komoditou?
Hlavní problém je se zloději, kteří by Vám přes noc urvali nárazníky, zrcátka zpětná z auta,
okapy z domů, pouliční osvětlení, vše by prodali ve sběrně a že by za několik dnů paralyzovali
celou společnost, s tím by si věru hlavu nelámali.

Při přikládání do krbových kamen se kouří do místnosti - několik zkušeností co mi pomohlo:

• zkontrolovat stav a tah komína odborníkem
• přikládat až v kamnech nehoří a jsou tam jen žhavé uhlíky
• přikládat co nejdále od dvířek - k zadní straně spalovací komory
• ložit polena šikmo na zadní stěnu
• před přikládáním otevřít sekundarní vzduch nad dvířky naplno, aby spaliny byly odvětrány do komína
• před přikládáním nejdříve dvířka jen mírně pootevřít a nechat spalovací prostor ještě odvětrat do komína
• přikládat rychle již nachystaným dřívím, aby dvířka byla otevřena po minimální čas
  

Dneska jsem zkusil otevřít dusivku jen o 1 ot (místo 1,5) a výkon klesl ze stabilních cca 35 na zatím trochu proměnlivých 24-20 kW. To je i docela úměrné, časem asi dám na štelovací knoflík ciferník s výkonem . V jednu chvíli jsem ale nevěděl co s kotlem (asi 2,5 hod od plného roztopení). Plameny byly krátké, nereagovaly na terciální vzduch, výkon špatný (asi 18,5 kW), myslel jsem, že je to nějaké zanesené popelem či co. Žár kotle byl myslím dost slušný. Nakonec jsem ale zjistil, že to má zřejmě na svědomí otevřená špehýrka v přikládacích dvířkách. Po jejím zavření kotel okamžitě přestal hučet, plameny vyskočily z ohniště nahoru a začaly reagovat na terciální vzduch, výkon byl za chvíli na cca 21,5 kW. Tak to jsem tedy fakt nechápal, takový pidiotvor a ono to má také vliv. Jo, při tomto nastavení plameny skutečně šlehaly jen někam k hornímu okraji té přepážky. Když jsem je chtěl ze zvyku nechat delší, už to začalo moc kouřit z komína. Dnes z toho nejsem moc moudrý, příště si toto nastavení asi zopakuji s měřením účinnosti.

V určité fázi (po asi 1,5 hod provozu) kotel začal ztrácet svůj hukot, jakoby vypadával a ztrácel dech. Nyní (po 1:50 hod) už hoří jen s velmi slabým hukotem, výkon při tom 31,3 kW, teplota do komína 205oC, parametry jsou tedy velmi dobré (teplota z kotle 91oC). Kotel samozřejmě nemám na váze, takže spotřebu paliva budu brát průměrnou. Na začátku jsem kotel uvedl na provozní teplotu, pak jej co nejvíc vychladil a nechal přiměřeně vyhořet, pak jsem nasypal 24 kg paliva, z doby provozu se zjistí průměrná spotřeba. Ta se pak použije i pro výpočet účinnosti. Ke konci kotel nejdřív začal znovu střídavě hučet, pak začal blafat, nakonec byly výbuchy přikládací komory celkem dost neúnostné. Během experimentu se muselo dost roštovat, výkon byl na tom dost závislý.


Výsledky měření:

V měřené fázi se spálilo 24 kg paliva O2 Bílina, tomu odpovídá spalné teplo 422 MJ, resp. 117 kWh. Kotel dohromady dodal do aku nádrže (jelo to 3 hod), topení (jelo to jen posledních 15 min) a na vlastní ohřev celkem 98 kWh, z toho vychází průměrná účinnost 83,5%. Nálož paliva hořela 3h:15min, průměrná spotřeba byla 123 g/min (7,4 kg/hod). Výkon kotle byl v první fázi v podstatě nezměněný, prvních 40 min se udržoval na hodnotě 35 kW, pak klesal někam na 30 kW, před roštováním i méně. Dusivka byla otevřená přesně o 1,5 ot stavěcí­ho šroubu (prvních asi 10 až 15 min o 2 ot), tah komína je zatím neznámý. Terciální vzduchy byly otevřeny asi na 1/4, plamen v průzoru celkem mohutně přesahoval horní hranu vodní lamely.

Závěr:

Snížení dolní hrany první lamely o 4 cm v počátku výkon kotle na první pohled nesnížilo, později došlo k částečnému snížení zřejmě vlivem zanesení nejzadnější části spalovací­ho prostoru struskou. Musí se ale vzít v úvahu, že teplota spalin byla v této fázi asi o 50 oC nižší (oproti stavu bez úpravy), což znamená nárůst ve výkonu vlivem zvýšení účinnosti. Takže výkon se téměř nezměnil zejména díky značnému navýšení účinnosti. Průměrná účinnost před úpravou byla 80%, ta byla přitom celkem stabilní, po úpravě 83,5%, v průběhu se měnila. Nárůst účinnosti je byl sice velmi zajímavý, vzhledem ke zvýšenému vybuchování násypky a hlavně vzhledem k nevhodnému rozdělení odhořívání paliva na roštu a tudíž k nemožnosti vyroštování strusky z nejzadnější části bych tuto úpravu nakonec nedoporučoval. Větší snížení výkonu by asi bylo vhodnější provést vložení­m těch zmí
něných postranních U-ček nebo seřízlých šamotových cihel (návrh se šamotovými cihlami lze nalézt na www.energoportal.cz, viz. vlákno "nazor na dakon"). Výhoda šamotových cihel je možnost jejich seříznutí šikmo tak, aby palivo lépe sklouzávalo doprostřed. Menší snížení výkonu bude asi možné provést ještě větším přivřením dusivky, jak se ukázalo, k tomu aby měl kotel slušný výkon to v něm nemusí vůbec hučet. Spíš je důležité jeho správné rozehřátí tak, aby spaliny z ohniště odcházely patřičně žhavé a aby po smí­chání s terciálním vzduchem vytvořily mohutný plamen silně přesahující horní hranu vodní lamely. Pokud někomu přijdou zde uvedené informace jako zajímavé a užitečné, budu rád.



PS: Výpočty výkonů kotle jsou přímo závislé na znalosti průtoku vody kotlem, ten byl jednak oměřen a jednak potvrzen hydraulickým výpočtem tlakové ztráty a odečtením v charakteristice čerpadla. Oměření i výpočet se prakticky přesně shodovalo.