Re: Prosím o radu ??? :P :)
Já ty hlavice nemám. Přemýšlím jestli není nutné mít akumulační nádrž na ty samo regulační ventily,
aby v případě zaškrcení těchto ventilů, nedošlo k rychlému přehřátí vody v systému.
aby v případě zaškrcení těchto ventilů, nedošlo k rychlému přehřátí vody v systému.
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Cigareta | 500°C |
Zápalka | 700°C |
Živočišný tuk | 800-900°C |
Petrolej | 990°C |
Benzín | 1026°C |
Svíčka | 1000°C |
Dříví | 1100°C |
Metanol | 1200°C |
Uhlí | 750-1500°C |
Metan zemní plyn | 900-1500°C |
Propanová opalovací lampa | 1200-1700°C |
Vodík | 2000°C |
Acetylén-kyslík | až 3300°C |
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Rudá | do 700°C |
Třešňová | 850°C |
Světlečervená | 950°C |
Žlutá | 1100°C |
Bělavá | 1250-1350°C |
Bílá (do modra) | 1450°C a více |
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Jak si jednoduše vyrobit pec - kamna z barelu ukazuje následující video:
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
Udírna ze sudů - barelů
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
Udírna ze sudů - barelů
**VIDEO YOUTUBE
V situaci, kdy ceny energií jen rostou a zdá se, že tomu v blízké
budoucnosti nebude jinak, mnoho lidí se zamýšlí, jak si zajistit
co nejlevnější palivo.
Ten kdo zdědil po rodičích na venkově nějaké to pole, či kousek
lesa může zkusit na něm pěstovat rychle-rostoucí Japonské topoly
(pokut to legislativa dovoluje ).
Japonské topoly lze množit řízkováním.
První dva roky se musí sazenice čistit od plevelů a kosit tráva, aby
měli dost světla i vláhy.
Sklízet dřevní hmotu můžete již za 2 až 5 let.
Životnost plantáže je zhruba 20 let.
Japonské topoly jsou schopny za jeden rok mít přírůstek 250 metráků na hektar.
Při spotřebě 50 metráků na domácnost by pak teoreticky stačila
rozloha 0,2 ha tedy 1 měřice.
Plantáž Japonských topolů
**VIDEO YOUTUBE
Výsadba Japonských topolů
**VIDEO YOUTUBE
budoucnosti nebude jinak, mnoho lidí se zamýšlí, jak si zajistit
co nejlevnější palivo.
Ten kdo zdědil po rodičích na venkově nějaké to pole, či kousek
lesa může zkusit na něm pěstovat rychle-rostoucí Japonské topoly
(pokut to legislativa dovoluje ).
Japonské topoly lze množit řízkováním.
Citace:
Řízkování rostlin ( rybíz, vrba, topol atd.):
Větvička se nastříhá na kousky s 4 až 5 očky, zapíchne se šikmo
do pudy pod uhlem 45° tak, aby 3 až 4 očka byla
v zemi. Řízky se zavlažují aby se ujaly.
Někdy stačí větvičky postavit do nádoby s vodou a počkat,
až zapustí kořeny. Řízky s kořeny již vysazujeme do vlhké půdy,
nebo pak musíme zavlažovat.
Řízkování rostlin ( rybíz, vrba, topol atd.):
Větvička se nastříhá na kousky s 4 až 5 očky, zapíchne se šikmo
do pudy pod uhlem 45° tak, aby 3 až 4 očka byla
v zemi. Řízky se zavlažují aby se ujaly.
Někdy stačí větvičky postavit do nádoby s vodou a počkat,
až zapustí kořeny. Řízky s kořeny již vysazujeme do vlhké půdy,
nebo pak musíme zavlažovat.
První dva roky se musí sazenice čistit od plevelů a kosit tráva, aby
měli dost světla i vláhy.
Sklízet dřevní hmotu můžete již za 2 až 5 let.
Životnost plantáže je zhruba 20 let.
Japonské topoly jsou schopny za jeden rok mít přírůstek 250 metráků na hektar.
Při spotřebě 50 metráků na domácnost by pak teoreticky stačila
rozloha 0,2 ha tedy 1 měřice.
Plantáž Japonských topolů
**VIDEO YOUTUBE
Výsadba Japonských topolů
**VIDEO YOUTUBE
Díky. Jedná se o plecháče, stáří nedokážu odhadnout, ale přes desítku to asi bude. Dírka není nikde ve svaru nebo tak, prostě v plechu.
Při přikládání do krbových kamen se kouří do místnosti - několik zkušeností co mi pomohlo:
- zkontrolovat stav a tah komína odborníkem
- přikládat až v kamnech nehoří a jsou tam jen žhavé uhlíky
- přikládat co nejdále od dvířek - k zadní straně spalovací komory
- ložit polena šikmo na zadní stěnu
- před přikládáním otevřít sekundarní vzduch nad dvířky naplno, aby spaliny byly odvětrány do komína
- před přikládáním nejdříve dvířka jen mírně pootevřít a nechat spalovací prostor ještě odvětrat do komína
- přikládat rychle již nachystaným dřívím, aby dvířka byla otevřena po minimální čas
Editace: 1414307074
Počet článků v kategorii: 401
Url:re-prosim-o-radu-p-id-766