Jak správně zatápět a topit v kamnech kotlích krbech
AD MOB
4 LW*
0.)Jak správně zatápět a topit v kamnech kotlích krbech - jak-spravne-zatapet-a-topit-v-kamnech-kotlich-krbech-id-625
Chyby při zatápění:
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
- Vložíme příliš mnoho snadno hořlavého materiálu (slámy, třísek, štěpky),
který všechen rychle vzplane (pokud je zapálen od spodku) a uvolní veliké množství plynu - CO, který ale nemá dostatek
vzduchu - kyslíku, tím nakonec zhasne plamen a z komína se valí hustý dým, který se táhne
i stovky metrů a zadýmí celou obec. Obyčejně to bývá při prvním podzimním zátopu, kdy se v domácnosti
nahromadilo veliké množství starého papíru, kterého se chce majitel najednou zbavit. - Sice jsme správně zatopily, ale plameny jsme zadusili mokrým palivem. Opět jde z komína hustý kouř táhnoucí se do daleka.
- Zadusili jsme plamen při přikládání drobným palivem, například štěpkou, zase se bude kouřit hustě. Zde je lepší přikládat tak, aby vždy část původního paliva stále hořela a plamen nezhasl (třeba jen na jednu polovinu a druhou nechat dohořívat).
- Bylo použito nevhodné, či zakázané palivo. Vyvarujte se toho!
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
Přejít na topic "Jak správně zatápět a topit v kamnech kotlích krbech" v kontextu témata kategorie?
AD
Celé téma ( whole topic)
1.) Jak správně zatápět a topit v kamnech kotlích krbech - jak-spravne-zatapet-a-topit-v-kamnech-kotlich-krbech-id-625
Chyby při zatápění:
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
- Vložíme příliš mnoho snadno hořlavého materiálu (slámy, třísek, štěpky),
který všechen rychle vzplane (pokud je zapálen od spodku) a uvolní veliké množství plynu - CO, který ale nemá dostatek
vzduchu - kyslíku, tím nakonec zhasne plamen a z komína se valí hustý dým, který se táhne
i stovky metrů a zadýmí celou obec. Obyčejně to bývá při prvním podzimním zátopu, kdy se v domácnosti
nahromadilo veliké množství starého papíru, kterého se chce majitel najednou zbavit. - Sice jsme správně zatopily, ale plameny jsme zadusili mokrým palivem. Opět jde z komína hustý kouř táhnoucí se do daleka.
- Zadusili jsme plamen při přikládání drobným palivem, například štěpkou, zase se bude kouřit hustě. Zde je lepší přikládat tak, aby vždy část původního paliva stále hořela a plamen nezhasl (třeba jen na jednu polovinu a druhou nechat dohořívat).
- Bylo použito nevhodné, či zakázané palivo. Vyvarujte se toho!
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
topic_id=435
Zajímavé, kolik je to vědí. Já to vždycky vzal a hodil do kotla.
topic_id=435
Mám Dakon DOR 24 čerstvě, asi 4 měsíce. Jelikož jsem rozený panelákový typ a teď po přestěhování na venkov jsem s ním dost bojoval 
potřeboval bych od vás poradit. Vím co je pro Dakon určeno za palivo. Zatím pálím hnědé uhlí, které mám v kolně po tchánovi. Je ho celkem dost. Pravda je zde výběr všech velikostí. Mám problém takový: když zatápim, hodim tam nějaký papír, třísky, zapálím, nechám rohořet, pak dám uhlí. Při roztápění mám tedy roztápěcí klapku otevřenou, většinou mám spodní dvířka zavřené protože mám otevřenou násypku. Tu po nasypání uhlím zavírám a otevírám spodní dvířka ale v případě že dobře hořím nechám jen otvor pro vzduch a dvířka zavírám. Většinou nechám roztopit s otevřenou roztápěcí klapkou na 70°C (což je asi 20 - 30 min dle teploty kotle před zatopením) a poté zavírám klapku a už si jen hraju s terciálním vzduchem a spodním přívodem vzduchu. A tady je kámen úrazu. Ať dělám to či ono stejně mi vždy teplota kotle klesne přesně na 62°C a mám po teple. Ale jde o to, že byli i chvíle, kdy jsem v pohodě se zavřenou klapkou natopil krásně i na 85°C jako nic. Běžnější jev byl, že jsem dal po roztopení uhlí asi jen do čtvrt násypky, nechal prohořet na roztápěcí klapku, tu jsem pak zavřel a krásně mi to sálalo teplo kolem 75°C hodně hodně dlouho ale nejčastěji jde o popsaný případ. Komín je v pohodě, táhne dobře, což je poznat na roztápění. Poraďte mi prosím kde dělám chybu. Přece nemůžu topit s otevřenou klapkou. To pak uhlí mizí před očima. V jakých teplotách se pohybujete vy? Já bych byl vděčný za pravidelných aspoň 70 - 75°C. Děkuji za všechny rady.
potřeboval bych od vás poradit. Vím co je pro Dakon určeno za palivo. Zatím pálím hnědé uhlí, které mám v kolně po tchánovi. Je ho celkem dost. Pravda je zde výběr všech velikostí. Mám problém takový: když zatápim, hodim tam nějaký papír, třísky, zapálím, nechám rohořet, pak dám uhlí. Při roztápění mám tedy roztápěcí klapku otevřenou, většinou mám spodní dvířka zavřené protože mám otevřenou násypku. Tu po nasypání uhlím zavírám a otevírám spodní dvířka ale v případě že dobře hořím nechám jen otvor pro vzduch a dvířka zavírám. Většinou nechám roztopit s otevřenou roztápěcí klapkou na 70°C (což je asi 20 - 30 min dle teploty kotle před zatopením) a poté zavírám klapku a už si jen hraju s terciálním vzduchem a spodním přívodem vzduchu. A tady je kámen úrazu. Ať dělám to či ono stejně mi vždy teplota kotle klesne přesně na 62°C a mám po teple. Ale jde o to, že byli i chvíle, kdy jsem v pohodě se zavřenou klapkou natopil krásně i na 85°C jako nic. Běžnější jev byl, že jsem dal po roztopení uhlí asi jen do čtvrt násypky, nechal prohořet na roztápěcí klapku, tu jsem pak zavřel a krásně mi to sálalo teplo kolem 75°C hodně hodně dlouho ale nejčastěji jde o popsaný případ. Komín je v pohodě, táhne dobře, což je poznat na roztápění. Poraďte mi prosím kde dělám chybu. Přece nemůžu topit s otevřenou klapkou. To pak uhlí mizí před očima. V jakých teplotách se pohybujete vy? Já bych byl vděčný za pravidelných aspoň 70 - 75°C. Děkuji za všechny rady.Editace: 1389262818
Počet článků v kategorii: 397
Url:jak-spravne-zatapet-a-topit-v-kamnech-kotlich-krbech-id-625
AD
