Proč kouř padá k zemi před změnou počasí

Díky Admine za dobré nápady, vyzkouším nejprve ten s cihlami. U kotle DOR 24 jsou ve spalovací komoře šikmo navařené plechy a tam umístím tu částečnou blokaci spalin. Po vyzkoušení napíšu svůj poznatek..ještě jednou díky. Pavel

Dobrý den, dnes jsem to zas zkoušel a už to bylo mnohem lepší, zřejmě je vše v pořádku jen mám levé ruce.
Jen ještě jedna otázka, kouření už je minimální, to časem vychytám , jen když přikládám a otevřu poklop pro přikládání, tak to stejnak kouří ven, je nějaký tip jak tomuto zamezit? Nebo počkat až tam bude jen žhavé?
Omlouvám se za stupidní otázky, ale sám to nevychytám.
Děkuji za odpoveď. Hromas

Dodržujte striktně předepsaný návod, uvedený v zakoupeném přípravku!

• Kominíček PE-PO - přípravek k chemickému odstraňovaní sazí z komínů a kouřovodů.
• KOMINÍČEK SADPAL - Saze a deht usazené v komíně se přemění v snadno se čistící sloučeninu. VHODNÝ NA na krbové vložky, kamna, otevřené krby a kombinovaná kamna na dřevo a uhlí.
• Solo Chemický odstraňovač sazí Sazínek - použitelný pro čistění všech druhů komínů, včetně komínu z nerezové oceli.
• HG odstraňovač sazí z komínu je velmi snadným způsobem jak odstranit nánosy sazí, zabraňuje vzniku kouře a zároveň udržuje rošt v čistotě.

Naše babičky prý používaly pro snadnější vymetání sazí:
Vy však používejte jen přípravky k tomuto účelu vyráběné, řádně zakoupené a schválené příslušnými kontrolními orgány!

• čerstvé slupky od brambor na rozžhavené, dohořívající dříví
• práškový škrob používaný k vaření na rozžhavené, dohořívající dříví
• polévkovou lžíci modré skalice (50g) na rozžhavené, dohořívající dříví (lžíci pak používaly jen pro tento účel)

Dobrý večer, moc Vám děkuji za odpověď.

Ten pyrit (kočičí zlato, do žluta) - ten byl přítomen - tedy v mé pokusné lopatce - jen v tom jednom kousku - jak ho na fotce držím v prstech. Znám ho již z minulé sezóny, neb jsem ho v loňském uhlí cíleně vyhledávala pro děti (a že jsem našla tak 1-2 kousky za týden. Kousek s pyritem se po spálení stal takovým suchým "chlupatým knedlíčkem" - odhořelo vše kolem.
Drtivá většina "mých" uhlíků je se sněhobílou přísadou - prostě jakoby prosolené, setřít to nejde (zítra zkusím svou pokusnou lopatku naporcovat kladívkem). Lom uhlíků je nezvykle lesklý, hladký, prach se tam vůbec neudrží.

Můžu Vám odpřisáhnout, že až do letošního srpna, kdy jsem potřebovala dětem zavlažit dům, jsem kouření či o dehtování kotle jenom četla a nechápala jsem, jak se to těm lidem může vůůůůbec stát Byla jsem přesvědčena, že se jim prostě jenom nechtělo řádně roztopit dřevem, nebo se neobtěžovali řídit se návodem k obsluze
Každých 14 dnů kotel řádně odstavíme, seškrábneme vrstvičku sazí ... a teď? ... propadám panice, neb mne tohoto nehořlavého pseouduhlí za bratru 20táců již nikdy nikdo nezbaví (a na nové nemám)

Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.


Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:

Cigareta	500°C
Zápalka	700°C
Živočišný tuk	800-900°C
Petrolej	990°C
Benzín	1026°C
Svíčka	1000°C
Dříví	1100°C
Metanol	1200°C
Uhlí	750-1500°C
Metan zemní plyn	900-1500°C
Propanová opalovací lampa	1200-1700°C
Vodík	2000°C
Acetylén-kyslík	až 3300°C

Tabulka - barva plamene a jeho teplota:

Rudá	do 700°C
Třešňová	850°C
Světlečervená	950°C
Žlutá	1100°C
Bělavá	1250-1350°C
Bílá (do modra)	1450°C a více

Teploty plamene a jeho části:

1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
 
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
 
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
 
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
 
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).



Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.

Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg