Jak snadno zjistíme zda má komín správný tah

Od: Štěpán
Koupil jsem dům i s kotlem DOR 32D. Zápasil jsem s podobným problémem.
Občas hořel pěkně jinak kouřil musel jsem ho škrtit. Po protažení konímu se to na chvíli zlepšilo. Jasně malý tah komínu, bádal jsem nad tím až jsem přišel na to že bylo špatně udělané napojení revizních dvířek a komínové vložky. Vyboural jsem to, předělal, a je po problémech.
Doporučuji precizně prozkoumat celý komínový sistém jestli to někde nebere falešný vzduch.

PS: Jelikož mam vyjímatelnou přepážku, tím můžu topit i vrchem. naučil jsem se
zatápět z vrchu. Naložím kotel ze 2/3 dřevem, na vrchu zapálím třísky,
nechám pootevřený jen primární vzduch (klapka v přikládacích dvířkách)
ten rychle rozfouká oheň cca1 min, pak klapky přehodím. Když dřevo
téměř vyhoří(4-6 H), již téměř nekouří a je možno otevřít vrchní
poklop a přepážku vložit zpět.

V určité fázi (po asi 1,5 hod provozu) kotel začal ztrácet svůj hukot, jakoby vypadával a ztrácel dech. Nyní (po 1:50 hod) už hoří jen s velmi slabým hukotem, výkon při tom 31,3 kW, teplota do komína 205oC, parametry jsou tedy velmi dobré (teplota z kotle 91oC). Kotel samozřejmě nemám na váze, takže spotřebu paliva budu brát průměrnou. Na začátku jsem kotel uvedl na provozní teplotu, pak jej co nejvíc vychladil a nechal přiměřeně vyhořet, pak jsem nasypal 24 kg paliva, z doby provozu se zjistí průměrná spotřeba. Ta se pak použije i pro výpočet účinnosti. Ke konci kotel nejdřív začal znovu střídavě hučet, pak začal blafat, nakonec byly výbuchy přikládací komory celkem dost neúnostné. Během experimentu se muselo dost roštovat, výkon byl na tom dost závislý.


Výsledky měření:

V měřené fázi se spálilo 24 kg paliva O2 Bílina, tomu odpovídá spalné teplo 422 MJ, resp. 117 kWh. Kotel dohromady dodal do aku nádrže (jelo to 3 hod), topení (jelo to jen posledních 15 min) a na vlastní ohřev celkem 98 kWh, z toho vychází průměrná účinnost 83,5%. Nálož paliva hořela 3h:15min, průměrná spotřeba byla 123 g/min (7,4 kg/hod). Výkon kotle byl v první fázi v podstatě nezměněný, prvních 40 min se udržoval na hodnotě 35 kW, pak klesal někam na 30 kW, před roštováním i méně. Dusivka byla otevřená přesně o 1,5 ot stavěcí­ho šroubu (prvních asi 10 až 15 min o 2 ot), tah komína je zatím neznámý. Terciální vzduchy byly otevřeny asi na 1/4, plamen v průzoru celkem mohutně přesahoval horní hranu vodní lamely.

Závěr:

Snížení dolní hrany první lamely o 4 cm v počátku výkon kotle na první pohled nesnížilo, později došlo k částečnému snížení zřejmě vlivem zanesení nejzadnější části spalovací­ho prostoru struskou. Musí se ale vzít v úvahu, že teplota spalin byla v této fázi asi o 50 oC nižší (oproti stavu bez úpravy), což znamená nárůst ve výkonu vlivem zvýšení účinnosti. Takže výkon se téměř nezměnil zejména díky značnému navýšení účinnosti. Průměrná účinnost před úpravou byla 80%, ta byla přitom celkem stabilní, po úpravě 83,5%, v průběhu se měnila. Nárůst účinnosti je byl sice velmi zajímavý, vzhledem ke zvýšenému vybuchování násypky a hlavně vzhledem k nevhodnému rozdělení odhořívání paliva na roštu a tudíž k nemožnosti vyroštování strusky z nejzadnější části bych tuto úpravu nakonec nedoporučoval. Větší snížení výkonu by asi bylo vhodnější provést vložení­m těch zmí
něných postranních U-ček nebo seřízlých šamotových cihel (návrh se šamotovými cihlami lze nalézt na www.energoportal.cz, viz. vlákno "nazor na dakon"). Výhoda šamotových cihel je možnost jejich seříznutí šikmo tak, aby palivo lépe sklouzávalo doprostřed. Menší snížení výkonu bude asi možné provést ještě větším přivřením dusivky, jak se ukázalo, k tomu aby měl kotel slušný výkon to v něm nemusí vůbec hučet. Spíš je důležité jeho správné rozehřátí tak, aby spaliny z ohniště odcházely patřičně žhavé a aby po smí­chání s terciálním vzduchem vytvořily mohutný plamen silně přesahující horní hranu vodní lamely. Pokud někomu přijdou zde uvedené informace jako zajímavé a užitečné, budu rád.



PS: Výpočty výkonů kotle jsou přímo závislé na znalosti průtoku vody kotlem, ten byl jednak oměřen a jednak potvrzen hydraulickým výpočtem tlakové ztráty a odečtením v charakteristice čerpadla. Oměření i výpočet se prakticky přesně shodovalo.

Kotel bouchá proto, protože dohořívá malá vrstva uhlí, ale oxid uhelnatý - kouř se valí do násypky a tam vybuchuje
zapálením od plamínků, které občas vyšlehnou do násypky.
Kotle Dakon DOR jsou konstruovány tak, že by měla být násypka stále dostatečně plná
a tím plyny nemohou přes vrstvu ještě nehořícího paliva do násypky a tím v ní bouchat,
jenže to se dá uplatnit jen za velkých mrazů protože jinak by se Vám patrně kotel přetopil.
Mé řešení je takové, že na vrstvičku uhlí zkuste dát dříví, nebo papír a na něj
piliny s uhelným prachem. Plyn CO se přes vrstvu pilin nedostane do násypky a tlačí se
do spalovacího prostoru.
Dále termostat používám jen na roztápění a při 45 až 50 stupních už mě zavře dvířka,
na seřízenou hodnotu. Je to proto, že když palivo vyhoří, aby termostat
hned neotevřel dvířka dokořán a tím prakticky okamžitě neochladil vodu
v otopném systému, jelikož vyhřátý komín má obrovský tah a nasává chladný
vzduch při podlaze kotelny, jako nějaký ventilátor a tento chladný vzduch pak
v kotli dělá opačnou funkci, tedy ochlazuje prudce lamely a kotel se stane vlastně
chladičem což je nežádoucí.
I dřevěná polínka na vrstvičce uhlí v násypce sníží bouchání, nebo zcela zamezí, je
třeba si s tím trošku pohrát.
Otvor v horní přikládací plotně nechávám v tomto případě mírně pootevřený a
tím prakticky odsávám vzniklý CO do spalovací komory, takže nebouchá v
násypce.

Malá vrstva paliva nezabrání úniku CO do násypky a může dojít k takzvanému bouchání
kotle viz obrázek.

Z obrázků, co jsem viděl, mi tedy odhořívací nepřipadal ani jeden. Pokud bych chtěl jet uhlí/dřevo, volil bych DOR 25 MAX (nebo DOR 32), pokud bych chtěl jet čistě jen dřevo, asi bych bral spíš DOR 32D. Proč? Dřevo je nejlepší spalovat pyrolytickým způsobem. Prostě prchavá složka hořlaviny se prožene velmi vysokou teplotou, kde se to rozloží na elementární molekuly a ty pak už po přivedení sekundáru dokonale a bez jakéhokoliv kouře vyhoří. To je princip, zdaleka ne každý zplyňovák ho ale splní. Ten DOR 32 D má přívod vzduchu dusivkou v horních přikládacích dvířkách, vzduch jde dolů násypkou do ohniště. Díky tomu dříví v násypce prohořívá v celém jejím objemu (proti proudu vzduchu) a dole na roštu se stabilně udržuje velká vrstva rozžhaveného dřevěného uhlí. Právě ta způsobí ohřev kouře (prchavé hořlaviny) na vysokou teplotu, jeho rozklad a následné dokonalé spalování. Pak je tu druhá možnost, použít klasický DOR 25 MAX či 32 a dříví trochu prokládat uhlím. To udrží dole na roštu dastatečnou vrstvu žhavého i při přivodu vzduchu spodem, takže spalování je opět pyrolytické. Prohoření paliva v násypce pak lze snadno dosáhnout otevřením příslušné clonky v přikládacích dvířkách. Mezi spalováním dřeva klasicky a na vrstvě vysoce žhavého je z hlediska využití jeho energie opravdu velký rozdíl.

Já když roztápím zcela studený kotel, tak se tomu taky zpočátku nechce,
ale jak si plameny najdou cestu do spalovací komory, tak už to jen hučí
(drobné třísky a papír). Pak se přidávají již hrubší třísky, kůry a na to
polínka. Na ně (kdo topí uhlím) se přidá vrstvička drobného uhlí a nechá rozhořet.
Pak se přidá další palivo, vždy tak, aby se oheň neuhasil.
Roztápěcí klapku uzavírám po jedné minutě, kdy již šlehají plameny
v spalovací komoře, aby mi neprasklo něco v komíně. Pokud to má tendenci
k vyhasnutí, tak roztápěcí klapku ještě otevřu, nebo když je venku nad
nulou, tak ji mám podloženou z jedné strany kulatinou, ohnutou do písmene U
a nasunutou na zadní lamelu pod klapkou. Průměr kulatiny nedovolí aby klapka
byla zcela uzavřena - ležela na lamele - a to zlepší odtah spalin i hoření.