Re: Problémy se zatápěním Dakon Dor
AD MOB
Dobrý večer. Tak jsem si pročetl vaše příspěvky a chci se podělit o své zkušenosti. Kotel Dakon DOR 32 mám již asi 20 let. Teď již druhý, koupil jsem ho jako použitý, starý cca 2 roky a teď s ním topím asi pátým rokem. Ten první začal téct. Tolik k historii. Z počátku jsem se též učil topit. Mám totiž komín spíše poddimenzovaný, tak jej musím udržovat v neustálé čistotě, to znamená 2 až 4x za zimu vyčistit, a též kotel, ten i častěji, vše dle potřeby, to se pozná na tahu. Dále je bezpodmínečný přívod vzduchu do kotelny, v případě že se uzavře přívod vzduchu či se ztíží, pak to kouří. Nevím jak to máte u jiných kotlů, píše se tu o štělování šroubkem, ale já primární vzduch nastavuji jen regulátorem tahu. Téměř všechny problémy v předchozích příspěvcích spočívají ve správném seřízení kotle. Nelze radit způsobem "dusivka na dva závity a sekundární vzduch na půl", každý kotel se musí seřídit individuálně dle barvy a délky plamene. Bouchání kotle je z přemíry hořlavých plynů a malého přívodu vzduchu a též odvodu spalin, v jejich nevyváženosti, spíše prudké změně poměrů.
Při zatápění já postupuji takto: dolů papír, zapálím se shora, čistící tyčí zastrčím dále na rošt, popelová dvířka jsou zavřena-vyvěsím z regulátoru tahu, klapky do komína otevřeny i zatápěcí. Na papír třísky, dřevo, po rozhoření se uzavře zatápěcí klapka a dále se přikládá dříví, uhlí. Kotel nesmí dehtovat, to je špatně. Výkon sníží i topení pouze dřevem, to se snáze reguluje. Jinak ty úpravy výkonu zde uvedené nepovažuji za dobré. vhodnější je slabší kotel. Zatím vše , pokračovat mohu zase příště.
Při zatápění já postupuji takto: dolů papír, zapálím se shora, čistící tyčí zastrčím dále na rošt, popelová dvířka jsou zavřena-vyvěsím z regulátoru tahu, klapky do komína otevřeny i zatápěcí. Na papír třísky, dřevo, po rozhoření se uzavře zatápěcí klapka a dále se přikládá dříví, uhlí. Kotel nesmí dehtovat, to je špatně. Výkon sníží i topení pouze dřevem, to se snáze reguluje. Jinak ty úpravy výkonu zde uvedené nepovažuji za dobré. vhodnější je slabší kotel. Zatím vše , pokračovat mohu zase příště.
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak vizuálně poznat kdy nám kamna dobře spalují a kdy ne podle barvy a délky kouře vystupujícího z komínu.
Viditelný kouř táhnoucí se obcí jsou také velké ztráty pro vaši peněženku, protože se
vypařuje palivo bez dalšího spálení a tedy bez předání energie do otopného systému.
Všeobecně lze říci, že dokonalé spalování je u plynových kotlů takže pozorujte jaký "kouř" z vychází
z komínů k nimž jsou tyto kotle připojeny.
Za teplého počasí bychom neviděli nic, žádné spaliny. Za chladného počasí uvidíme jen bílé obláčky
kondenzačních par (vzduch obsahuje vlhkost a i hořením plynu vzniká voda - vodní pára).
Z komínu vychází sice bílí kouř, ale táhne se mnoho metrů od komína a nerozpouští se ve vzduchu
• tento jev vzniká při roztápění kotle, či krbu. Vzplálo velké množství drobného paliva a nestačí shořet,
protože nemá dostatek vzduchu. Tento kouř většinou za několik sekund či minut zmizí, jakmile shoří
prvotní dávka třísek i drobného paliva a začnou hořet hrubší polínka.
Palivo je rozhořelé ale přesto bílý kouř se táhne i dvacet metrů od komína
• mokré, nebo vlhké dříví (lidé topí dřevem ale nemají jej řádně vysušeno, je třeba si uvědomit že dřevo
musí schnout nejméně 2 roky, ale 5 roků sušené dřevo již dává při spalování ty nejlepší výsledky.
Problém je v tom, že lidé prodali na vesnicích zahrady i dvory a mnohdy nemají dřevo kde sušit, tak jej
mají pod plachtou na ulici jen půl roku a už s tímto mokrým dřevem topí. Nejen že protopí nejméně dvakrát
tolik, jakoby topili suchým dřívím, ale navíc si sousedé myslí, že spalují zakázaný odpad.
• patrně málo vzduchu, který přichází do plamenů (přidat sekundární, či terciární vzduch do plamenů)
• plameny uhasly (zkusit přidat primární vzduch, u krbu můžete zkusit stříknout na dřevo podpalovač a znovu zapálit)
u kotlů se spodním odhoříváním je problém jak rychle zapálit paliv aby hned hořelo směrem do spalovací komory
u kotlů Dakon DOR D kde je terciární přívod vzduchu zapalit kousek PE-PO v trubičce pro přívod vzduchu
a zatlačím je otvorem do spalovací
komory, od něj okamžitě chytí vznikající CO a je po problému ale pozor na vznik požáru - jen pro šikovné)
Černý kouř vychází z komína
• velmi nedokonalé a ztrátové hoření, je třeba přidat vzduch, zatápět řádně třískami a dřevem, řádně
vše nechat rozhořet aby se spotřebič prohřál, nezahlcovat spotřebič velkým množstvím rychle hořícího
paliva (drobných třísek, štěpky)
• možná má komín špatný tah, nechat prohlédnout a vyčistit odborníkem
Pozor na inverzi, komíny jakoby ztratily tah, kouř klesá k zemi, špatné rozptylové podmínky.
Na obrázku vidíme stav, kdy lidé topí sice ekologicky dřívím, ale je inverze a tehdy je třeba
buď topit jen plynem, nebo dbát na správné rozhoření kotle pomalu drobnými třískami, aby v kotli neustále
hořelo hned od prvního zapálení a nedošlo k zahlcení plamenů a tím ke jejich zhasnutí - bez plamenů se začne z
komína intenzivně kouřit.
Pokud máte možnost, dejte si na dvorek zrcátko tak aby jste v něm viděli vrchol komína a mohli snadno kontrolovat
kouř vystupující z komína.
Správné dokonalé spalování, vodní páry za chladného počasí kondenzují až po opuštění komína a
během několika okamžiků se rozplynou ve vzduchu. Při teplotách nad +5 stupňů zpravidla není vidět
vůbec nic.
Pokud není inverze, jsou obce bez kouře
Komín na obrázku chrlí mnoho prachu a také CO - nedokonalé spalování, není použito filtrační zařízení - běžný stav v Československu před rokem
1989
Viditelný kouř táhnoucí se obcí jsou také velké ztráty pro vaši peněženku, protože se
vypařuje palivo bez dalšího spálení a tedy bez předání energie do otopného systému.
Všeobecně lze říci, že dokonalé spalování je u plynových kotlů takže pozorujte jaký "kouř" z vychází
z komínů k nimž jsou tyto kotle připojeny.
Za teplého počasí bychom neviděli nic, žádné spaliny. Za chladného počasí uvidíme jen bílé obláčky
kondenzačních par (vzduch obsahuje vlhkost a i hořením plynu vzniká voda - vodní pára).
Z komínu vychází sice bílí kouř, ale táhne se mnoho metrů od komína a nerozpouští se ve vzduchu
• tento jev vzniká při roztápění kotle, či krbu. Vzplálo velké množství drobného paliva a nestačí shořet,
protože nemá dostatek vzduchu. Tento kouř většinou za několik sekund či minut zmizí, jakmile shoří
prvotní dávka třísek i drobného paliva a začnou hořet hrubší polínka.
Palivo je rozhořelé ale přesto bílý kouř se táhne i dvacet metrů od komína
• mokré, nebo vlhké dříví (lidé topí dřevem ale nemají jej řádně vysušeno, je třeba si uvědomit že dřevo
musí schnout nejméně 2 roky, ale 5 roků sušené dřevo již dává při spalování ty nejlepší výsledky.
Problém je v tom, že lidé prodali na vesnicích zahrady i dvory a mnohdy nemají dřevo kde sušit, tak jej
mají pod plachtou na ulici jen půl roku a už s tímto mokrým dřevem topí. Nejen že protopí nejméně dvakrát
tolik, jakoby topili suchým dřívím, ale navíc si sousedé myslí, že spalují zakázaný odpad.
• patrně málo vzduchu, který přichází do plamenů (přidat sekundární, či terciární vzduch do plamenů)
• plameny uhasly (zkusit přidat primární vzduch, u krbu můžete zkusit stříknout na dřevo podpalovač a znovu zapálit)
u kotlů se spodním odhoříváním je problém jak rychle zapálit paliv aby hned hořelo směrem do spalovací komory
u kotlů Dakon DOR D kde je terciární přívod vzduchu zapalit kousek PE-PO v trubičce pro přívod vzduchu
a zatlačím je otvorem do spalovací
komory, od něj okamžitě chytí vznikající CO a je po problému ale pozor na vznik požáru - jen pro šikovné)
Černý kouř vychází z komína
• velmi nedokonalé a ztrátové hoření, je třeba přidat vzduch, zatápět řádně třískami a dřevem, řádně
vše nechat rozhořet aby se spotřebič prohřál, nezahlcovat spotřebič velkým množstvím rychle hořícího
paliva (drobných třísek, štěpky)
• možná má komín špatný tah, nechat prohlédnout a vyčistit odborníkem
Pozor na inverzi, komíny jakoby ztratily tah, kouř klesá k zemi, špatné rozptylové podmínky.
Na obrázku vidíme stav, kdy lidé topí sice ekologicky dřívím, ale je inverze a tehdy je třeba
buď topit jen plynem, nebo dbát na správné rozhoření kotle pomalu drobnými třískami, aby v kotli neustále
hořelo hned od prvního zapálení a nedošlo k zahlcení plamenů a tím ke jejich zhasnutí - bez plamenů se začne z
komína intenzivně kouřit.
Pokud máte možnost, dejte si na dvorek zrcátko tak aby jste v něm viděli vrchol komína a mohli snadno kontrolovat
kouř vystupující z komína.
Správné dokonalé spalování, vodní páry za chladného počasí kondenzují až po opuštění komína a
během několika okamžiků se rozplynou ve vzduchu. Při teplotách nad +5 stupňů zpravidla není vidět
vůbec nic.
Pokud není inverze, jsou obce bez kouře
Komín na obrázku chrlí mnoho prachu a také CO - nedokonalé spalování, není použito filtrační zařízení - běžný stav v Československu před rokem
1989
Chyby při zatápění:
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
- Vložíme příliš mnoho snadno hořlavého materiálu (slámy, třísek, štěpky),
který všechen rychle vzplane (pokud je zapálen od spodku) a uvolní veliké množství plynu - CO, který ale nemá dostatek
vzduchu - kyslíku, tím nakonec zhasne plamen a z komína se valí hustý dým, který se táhne
i stovky metrů a zadýmí celou obec. Obyčejně to bývá při prvním podzimním zátopu, kdy se v domácnosti
nahromadilo veliké množství starého papíru, kterého se chce majitel najednou zbavit. - Sice jsme správně zatopily, ale plameny jsme zadusili mokrým palivem. Opět jde z komína hustý kouř táhnoucí se do daleka.
- Zadusili jsme plamen při přikládání drobným palivem, například štěpkou, zase se bude kouřit hustě. Zde je lepší přikládat tak, aby vždy část původního paliva stále hořela a plamen nezhasl (třeba jen na jednu polovinu a druhou nechat dohořívat).
- Bylo použito nevhodné, či zakázané palivo. Vyvarujte se toho!
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
Taky jsem měl problémy s komínem, tah byl někdy moc velký a někdy naoak moc malý. Nakonec jsem to vyřešil tak že jsem komín nadstavil aby nedocházelo k nízkému tahu a použil jsem regulátor tahu, který tah omezí v případě příliš velkého tahu.
Zdravím,
takhle přesně to jede mě. Plamen do fialova a když otevřu horní dvířka, tak vidím žhavé. No a vždycky tam nalžim tak 3 lopatky a vono mi to chcípne, respektive se mi to udusí.
Jen si nejsem jistej, zda to dělám dobře. Poslední dny, jak je hezky, zatápíme kolem 16hod, protože jinak máme doma 20stupňů, ale navečer už kvůli dětem topíme.A nějak se mi zdá, že to uhlí teda zmizlo celkem slušně.
takhle přesně to jede mě. Plamen do fialova a když otevřu horní dvířka, tak vidím žhavé. No a vždycky tam nalžim tak 3 lopatky a vono mi to chcípne, respektive se mi to udusí.
Jen si nejsem jistej, zda to dělám dobře. Poslední dny, jak je hezky, zatápíme kolem 16hod, protože jinak máme doma 20stupňů, ale navečer už kvůli dětem topíme.A nějak se mi zdá, že to uhlí teda zmizlo celkem slušně.
Děkuji, dneska se do toho vrhnu. 
Editace: 1324602882
Počet článků v kategorii: 401
Url:re-problemy-se-zatapenim-dakon-dor-id-60
AD
